Režie:
Jiří SuchýScénář:
Jiří SuchýKamera:
Jiří MacháněHrají:
Marta Vančurová, Věra Křesadlová, Jaromír Hanzlík, Jiří Datel Novotný, Josef Čáp, Josef Dvořák, Eugen Jegorov, František Pokorný, František Řehák (více)Obsahy(1)
Experimentálně zaměřená hříčka zbavená jakékoli psychologizace se upíná k naivistickému pohledu - v této poloze Jiří Suchý vypráví o putování osmnáctileté dívky, která opustí práci v drůbežářském provozu a vydá se hledat manžela. Věštba, jíž věří, totiž stanovila, že se musí vdát přesně 23. října. Na filmu je patrné, že režisér má zkušenosti s divadelním tvarem, ale nikoli s filmovým vyjadřováním. Proto je výsledek značně těžkopádný, a to navzdory zdůrazňované poetičnosti. Režisérově stylizaci se snaží přizpůsobit i herci se začínající Martou Vančurovou v čele. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (28)
"Vona chiromantie je úžasná věc." Marta Jančurová ve své první filmové roli o putování za osudem věštěným z ruky. Hraje mladičkou Zdenu, holku, která si nechá nabulíkovat cokoliv, ale věří, že na těch čárách v dlani přece jen něco musí být .. takže je potřeba otevřít dveře do neznáma a jít hledat toho pravého, což ji leckdy zavede do absurdních situací, ze kterých ji zachraňuje prosté kdo uteče vyhraje. Tahle Suchého černobílá forma vyprávění, trochu surrealistická, poetická a bez odpovědí, filmu sluší a je až škoda, že mezi fandy pohyblivých obrázků je Nevěsta opomenutá .. ()
"Bude to taková báseň o holce, co kdyby nenaletěla podvodníkovi, tak nepozná život." Příjemné překvapení, protože Suchého obzvlášt divadelně příliš nemusím. Pro někoho možná filmová šedesátá léta (a jejich dozvuky) představují naprostý úlet v dějinách kinematografie, alespoň zde na csfd se v komentářích sem tam někdo podobně vyjadřuje, pro mě to ovšem je jedno z mála období, kdy film měl svou tvář. ()
Na počátku byl svár mezi Suchým a Šlitrem a výsledkem byly mmj. projekty Nevěsta a Plakala panna, plakala. A zatímco Šlitr si fandil ve formátu semaforské písničkové besídky, Suchý si fandil o něco výš. Barrandov klasicky objednal autorský film a Barrandov opět klasicky výsledek nijak nepodpořil. Co tam ty tehdejší kádry Puršova typu tak popouzelo? Snad kombinace vulgárního a naivního, přímočará parodie na Chaplina nebo střihová koláž z obnažených záběrů z filmů posledních let. Uvědomělé komentáře a glosy, pohled do provozu banálního kabaretu, natáčení hysterického filmu, zesměšnění památkářů nebo nepřikrášlený pohled na bytový večírek. Na každý pád je Nevěsta sebestředným výstupem ze semaforské poetiky, včetně naprosto šílených nehereckých výstupů. ()
"No změřil mi prst a pak jsem mu podlehla. Pak jsem půl roku čekala, kdy přijde s těma prstýnkama." ()
Velmi naivistické a zbytečné.. ()
Přiznám se hned na začátku k jisté shovívavosti, která mi nakonec dopomohla k plnému počtu. Ale když dáme pryč shovívavost, zbývá mi tu ještě silný respekt, který v této prvotině k panu Suchému nepochybně cítím, zbývají mi zde také perfektní dialogy i monology, buď to na bázi silně filozofické či naprosto všední. Je tu ohromná spousta velmi zajímavých postav, dá se vlastně říci, že všichni kolem Zdeničky, jsou....zvláštní. Ona je taková Alenka, která jde rázně za svým předurčeným osudem. Kráčí reálnou, snovou i imaginární realitou, což je natolik osobité a jedinečné pojetí, že je to skutečně nutné ocenit. Alespoň pro mě. Surrealistického spisovatele (Jaromír jako vždy výbornej), střídají nevázané, bohémské večírky u Věrky Křesadlové a pokračuje to přes skvostně podané bizarní panoptikum Pepy Dvořáka, který nám nabízí ještě rozvlněnější roli než ve skvělém Olmerově snímku Takže ahoj. Také Martička si zahrála s Pepou u Olmera, ovšem Jiří Suchý podchytil její charisma dokonale a myslím si, že pro diváka není možné nesympatizovat třeba dokonce i s její dívčí naivitou. Zvláště po té, co je její závěrečný záběr takový, jaký je. Posledním silným argumentem plného počtu je pro mě hudba. Osobně hned na začátku upozorním na čas 26:13 kdy je spojení obrazu a hudby....no, geniální. Jednoduše si to napsali, zhudebnili, otextovali a natočili. Pan Suchý je hudebník, divadelník, herec a tímto i skvělý režisér. ()
Naprostá rozkoš. Domýšlivý poetik Suchý měl tu drzost napsat a natočit film a vesmír je navždy o jeden poklad bohatší. Počátek filmové dráhy Marty Vančurové nebo Jos. Dvořáka nemohl být kultičtější. ()
Sebereflexivní úvaha o nahotě ve filmu zaujala, hlavní hrdinka mě okouzlila (roztomilounká, ach...), erotické podtexty podnítily představivost a scéna s mužem s panenkami vyděsila víc než se většině hororů kdy povedlo. Jednou tento textík přetvořím v něco intelektuálně hodnotného, nyní jsem pod vlivem poetiky snímku oněměl... ()
Kouzelná Vančurová, Formanovský rodinný úvod a psycho-hororová scénka s Josefem Dvořákem, to jsou největší lákadla tohoto filmu, zbytek je většinou slušný a občas malinko nudný. Dozvuk Nové vlny v plné síle. ()
pozoruhodný film svoji poetikou trochu spřízněný s Valerií a týdnem divů. ()
Docela milý film o prapodivném putování osamělé dívky za vidinou vybájeného ženicha. Na své strastiplné cestě potkává toto něžné stvoření zástupce exotů z říše mužů, kteří dávají celému příběhu ráz hořké komiky. Doporučuji pro všechny obdivovatele křehké krásy Marty Vančurové. ()
Žádný rozpačitý debut, ale poměrně zdařilé a osobité dílo oživující poetiku surrealismu. Jako celek sice film nikam uspokojivě nesměřuje a osud naivní hlavní postavy nechává spíše chladným, ale některé scény jsou skutečně lahůdkové - v hlavě určitě utkví rekapitulace českých filmových nahotinek zarámovaná luxusní koupelí s jemnými lesbickými náznaky a hravým oslovováním diváka a především mrazivě-tklivá, výsostně surrealistická etuda Jiřího Dvořáka v jeho království panenek, která má velmi bolestnou dohru. I úvodní hyperautentický dialog v drubežárně na téma svatby v nejlepších novovlnných tradicích velmi dobře naladí na následující dění. Film nápady rozhodně nešetří, i dialogy jsou díky Jiřímu Suchému hravé a výmluvné, ale nakonec nevznikne víc než barvité leporelo. Estetikou a poetikou film neustále kolísá různými směry, nevytváří jednotný stylistický účinek a už vůbec ne přesně zaměřenou výpověď. I tak nesmírně zajímavá položka naší kinematografie, která má daleko k na světlo omylem vynesené vykopávce. ()
Film, který svým syrovým začátkem evokuje atmosféru filmů Formanových, aby se pak zlomil do fantaskního příběhu, kde lze cítit vliv Švankmajerův a který připomene souběžně vznikající Valérii a týden divů. Zde je jistě společným jmenovatelem surreálná poetika Vítězslava Nezvala. Ten film ještě hodně voní hravostí a erotismen šedesátých let, jen ten smutný a deziluzivní konec jako by byl již poznamenán nastupující normalizací. ()
Jedním slovem experiment. Jako by ho natočil nějaký zapálený surrealista a ne Jiří Suchý, kterého divadelní tvorbu vůbec nemusím. Ale Nevěsta mu sedla velmi dobře, škoda, že nepokračoval v takovém stylu dále. Ale chápu, že režim by takovým těžko pochopitelným situacím stěží dával zelenou. Kdo má rád absurdní avantgardní stylizaci a zvláštní surrealistickou poetiku bez vysvětlujících situací a haluzových až snových sekvencí, určitě nebude Nevěstou zklamán. Navíc první filmová role Marty Vančurové, která se nebojí odhalit své vnady a její naivita je až okouzlující. Hodně mě rozesmál i Pepa Dvořák, coby nápadník hlavní hrdinky Zdeny a jeho záliba ve sbírání panenek všeho druhu. Film by se mohl směle zařadit mezi tvorbu Nové vlny, která již v 70. roce byla na úpadku. ()
Soupis slavných jmen tvůrců i herců bohužel nijak neovlivnil fakt, že jsem se hrozně nudil. 1) 39letý Jiří Suchý zde běží za dvaceti zajíci najednou, jeho duchaplnosti na obrazovce moc nevyznívají._____ 2) To, co se mnohým komentátorům tak líbí - spojení surrealistické poetiky s filmařinou, mě od snímku naopak odrazuje. Suchého genialita se prodere na povrch jakéhokoli útvaru, u jehož zrodu stojí - tak i u tohoto snímku. Ale mně to prostě nesedne._____ 3) Možná to souvisí i s tím, že tehdy 22letou Martu Vančurovou jsem nikdy nemusel, že Suchý jako bytostný heterosexuál je bezvýhradně zaměřen na opačné pohlaví (cožpak on, ale zejména jeho tvorba) a že surrealismus mi taky příliš nesedne._____ 4) Největší problém mám s dynamikou filmu - chvílemi nuda, chvílemi pěkné. Na druhé straně kvituji příjemné písničky._____ 5) Výstižný koment: Sandiego***._____ 6) Inu, vylítla slepice z podkrovní světnice... ()
Spíš pro filmové ,fajnšmekry, :) Pro obyčejného diváka asi moc ne . Poezie ve filmu. ()
Hlavně, že v obsahu je 23. října a ve filmu říkají 3. listopadu a obrovská náhoda je, že jsem si ten film pustil 3. listopadu a dokoukal ho na tříkrát 5 týho, protože občas to byla nuda, ale film je zajmavý z určitýho pohledu. A na konci Vančurová ukáže kozičky. Takže, kdyby se někdo nudil a chtěl to vypnout tak na konci je aspoň to. ()
Reziser jiri Suchy /Konkurs 1963, Zlocin v Santanu/ natocil film jak jedna baba opustila pracu sla hladat manzela. Tiez si myslim ze rezisersky to dost pripomina Formana a mozno i toho Svankmajera, kazdopadne dialogy dobre, poeticnost mala hodne do seba. Suchy si hlavne vybral kvalitnych hercov ako Jaromir Hanzlik /Leto s Kovbojem, Romance pro kridlovku, nejlepsi zenska meho zivota/, vybornu Veru Kresadlovu /Ikarie XB1, Skrivanci na Niti/ a videl som aj Rehaka /Postriziny, Skrivanci na Niti, Prodavac Humoru/. Takze aj za slusne obsadenie sa to vysplhalo na 70 % ()
Zvláštní... Lež a nezvedej se...protože jakmile vstaneš, tak tem tvůj film přestane být mládeži přístupnej... ()
"Víš, možná že je to hezký, vlastně určitě je to hezký, ale já na to nějak nestačím. Mě se to zdá nějaký divný…" Tahle slova hlavní hrdinky vcelku trefně korespondují s mými pocity z tohoto "surrealistického" snímku. Jako rozhodně spokojenost s písničkami Jiřího Suchého a s Martou Vančurovou, coby mladou dívkou, která "neví čím je a neví, kam patří". I některé pasáže jsou nápaditý či dokonce vtipný (viz třeba střihová koláž z obnažených záběrů z filmů posledních let ve scéně když se Martička Vančurová koupe ve vaně a o svých nahých nohou pak mluví jako o "přírodopisu" - "dej sem ten druhej přírodopis" :D). Zato u jiných (ze všech těch bizarních nápadníků viz třeba Josef Dvořák a jeho "království panenek") mi zas mluvil z duše průvodce na zámku v jedné ze "snových" scén, když křičí: "Lidi propána nechte toho, co pak jste se zbláznili? Přestaňte s tímhle tím." Celkově si ale říkám, že téhle „filmové básni o holce, která kdyby nenalítla falešnému prorokovi, by nepoznala život,“ ty čtyři hvězdičky dám. Martička Vančurová je prostě Martička Vančurová...:-) ()