Reklama

Reklama

Don Šajn

všechny plakáty
Loutkový / Krátkometrážní / Komedie
Československo, 1969, 30 min

Režie:

Jan Švankmajer

Scénář:

Jan Švankmajer, Molière (divadelní hra)

Kamera:

Svatopluk Malý
(další profese)

Obsahy(1)

Donjuanovské téma převyprávěné mistrem animovaného filmu Janem Švankmajerem a podle starých českých loutkářů. Jan Švankmajer vytvořil v roce 1969 loutkovou hříčku. Jako námět mu posloužila stará hra českých potulných loutkářů o Donu Šajnovi (Juanovi), která se však v tomto zpracování jeví jako krvavý morytát. Neboť hrdina v ní povraždí nejen otce dívky, kterou chce za ženu, ale i otce svého a bratra, který mu chtěl dívku přebrat. Konec ovšem hrdina má, jaký si zaslouží: i jeho duch svrhne do temnot. Komickou figuru tu, jak se na lidové české loutkářství sluší, zastává Kašpar coby sluha. Autor téma zasadil do prostředí divadelních barokních kulis, přírodních zahrad i rozvalin, a vedle klasických marionet použil i herce skryté do jejich podoby. Komentář postav svěřil Františku Filipovskému, jenž s originální intonací namluvil všechny role. Jedno z nejpozoruhodnějších animovaných děl Jana Švankmajera tak dostalo ve výtvarné a realizační rovině fantaskně parodující význam. (Česká televize)

(více)

Recenze (50)

xxmartinxx 

všechny recenze uživatele

Pokud se nepletu, byl to do té doby nejdelší Švankmajerův počin. A ta délka tomu opravdu nesvědčí. Vlastně i poloviční délka by byla na hraně, tahle blbina zkrátka nemá tah. Uznávám, že kombinace dětské pohádky a výtrysků bizarního násilí má něco do sebe, ale nestačí to na půl hodiny udržení mojí pozornosti. ()

D.Moore 

všechny recenze uživatele

Atmosféra za milion, ovšem ještě větší zásluhu než Jan Švankmajer na tom mají Zdeněk Liška (jen díky němu nepůsobil film ani chvíli utahaně) a František Filipovský. Přiznávám se, že na fór s loutkami jsem naletěl - pořád jsem hledal, odkud, kdo a jak je vodí a říkal jsem si, že jsou překrásně detailně zpracované. Že ale ve skutečnosti byly tak velké, to mě nenapadlo. ()

Reklama

Tetsuo 

všechny recenze uživatele

Mám Švankmajera dost rád, ale tenhle film mě svojí délkou otravoval. Surrealistické filmy fungují do 20 minut, viz Buňuelův Andaluský pes. Jistěže by se dalo mluvit o tom, jakým stylem je tento film natočen a jestli mu je vůbec třeba přidávat nějaký -ismus, ale mezi ranými autorovými filmy mě tento zkrátka bavil nejméně. ()

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Švankmajerův hold jeho celoživotní lásce - loutkovému divadlu a starým loutkářským tvůrcům, jako byl například Matěj Kopecký. Text vychází z původní stejnojmenné loutkové hry uváděné v 1. polovině 19. století v Čechách. Intonace vynikajícího Františka Filipovského jako vypravěče i hudba, ve které se objevují motivy ze starých kramářských písní se snaží o co nejautentičtější napodobení staré divadelní produkce s mírně parodickou nadsázkou ("teď jsem mrtvej"), kdy snímek zvýrazňuje úlitby divadelníků jejich lidovému publiku a roztomile pokleslý text divadelní hry. Spíš než Švankmajerovou celoživotní láskou surrealismem, je výtvarné pojetí ovlivněné expresionismem (detaily tváří loutek). Působivé nápady (z "probodnuté" hrudi prýští krev, meč odsekne loutce obličejovou část jako symbol smrti) v kombinaci s hudbou a nasvícením vytváří nezapomenutelnou atmosféru. Celkový dojem: 95 %. ()

charlosina 

všechny recenze uživatele

Divadlo masek (Švankmajerova původní profese) ve filmu s donjuanovskou tematikou; kombinace marionet a reálného prostředí (podobně jako v celovečerním filmu Lekce Faust); příběh rytířství, lásky, pomsty; citace ze staré anonymní hry loutkařů; legendární namluvení šaška v podání Františka Filipovského; osobité pojetí Švankmajera: to je Don Šajn. Pohádka? Ne, docela drsná vize reality přenesena do světa loutek. Úchylárna? Ne, mistr Švankmajer. ()

Galerie (3)

Reklama

Reklama