VOD (1)
Obsahy(1)
Dlouhý záběr na starou rozpraskanou zeď střídá pohled na netradiční hodiny které vždy v celou vyhodí pár kamenů, které vytvářejí obrazce, postavy a dovádějí. (Stodvacet)
Recenze (41)
Opravdu s kameny? Zprvu zdánlivě jen manýra. Ale už při druhé várce je zřejmé, že ta první nebyla manýrou tvůrce filmu, nýbrž manýrou fyzikální (resp. chemické, biotické) reality, tvořivou manýrou vesmíru. Následuje evoluce. Po třetí várce napjatě očekávám, jak to bude dál. A bude: Shromažďování a slučování. Milování k sežrání. Rozbíjení. Tik tak tik tak tik tak tik tak tik..........................bim bam................tik tak tik tak tik tak........................ ...............konec. Jak to bude dál? PS: Překvapuje mě, že ze všech 27 dosud komentovavších jedině známý vtipálek Flipper pochopil, o co jde. S tím rozdílem, že já v tom vidím globální fylogenezi, on individuální ontogenezi; když si to tak zpětně promítnu, musím přiznat, že skutečné "co tím chtěl básník říci" uviděl Flipper. ()
Sem tam je v tomhle snímku zajímavá animace a z těch kamenů jsou vytvářeny skutečně pěkné obrazy, ale ani to nic nemění na tom, že tohle prostě nejsou snímky, které by byly schopné mě čímkoli oslovit. A tak jsem se podíval, viděl jsem, ale určitě jsem neměl pocit vítězství. Snad mě některý další Švankmajerův kus zasáhne. ()
Jak napsal již Jan Krejčí v Počátcích nerostopisu v roce 1851: „Obyčejný kámen, jaký na cestě nalezáme, nezdá se míti nic obzvláštního na sobě, ani určitého tvaru rostlin, ani půvabnosti barev ani příjemného zápachu. Vstoupíme-li ale do hlubokých bání, kde pilnost lidská potřebné nebo drahocenné rudy těží, spatříme rozmanitě zapletené žíly, naplněné skvostnými nerosty určitých ostrých tvarů. A jaké množství rozmanitých kamenů nejkrásnějších barev a nejpodívnějších tvarů obdivujeme ve sbírkách nerostopisných!“ ()
Trochu zapojím onu fantazijní realitu, tak jak nás učí vnímat svět pan Švankmajer, a představím si, jak asi došel k námětu. No, posbíráme pár kamenů, hodiny, které si musí občas ulevit, a uděláme z toho nějakou vyšší metaforu. A hudební doprovod? No třeba, dětská ukolébavka. Jan Švankmajer si již ve svém třetím počinu hraje a přitom diktuje i ukazuje, jak se to má dělat. ()
Jan Švankmajer natočil za svou kariéru spoustu výborných kousků, ale tento skutečně patří k tomu slabšímu. Jak samotnou náplní, tak i ztvárněním. Vidím to na obyčejný průměr a jsem rád, že všechny nedostatky později vypiloval téměř k dokonalosti. Nicméně Hru s kameny nebudu rozhodně zavrhovat – jen je to prostě slabší, než jsem u tohoto tvůrce zvyklý… ()
Zajímavosti (1)
- Hry s kameny sice začínají každé tři hodiny (ve 12:00, 15:00, 18:00, 21:00 a znovu v 15:00 hodin), ale po skončení her a vyklopení kamenů z hrnce ukazují ručičky špatně. (JoranProvenzano)
Reklama