poster

J.S. Bach - Fantasia G-moll

Animovaný / Krátkometrážní / Hudební

Československo, 1965, 9 min

Režie:

Jan Švankmajer

Scénář:

Jan Švankmajer

Kamera:

Svatopluk Malý
(další profese)
  • Adam Bernau
    *****

    Poprvé: domy, zámky, dveře, okna, puchření a prýskání fyzických věcí. I tento film lze vnímat jako švankmajerovsky programativní. Domy mají zdi, omítku, okna, zámky, mříže. Místnosti. Zavřené, zamčené, otevřené, otvírající se. A především: domy existují. Vlastní hodnota každého domu se skrývá za dveřmi, které dosud nebyly otevřeny. Ale dveře jsou od toho, aby se otvíraly. Nebo zavíraly? Co existuje, má ohraničení, je uzavřeno v prostoru, má zámek, klíč.... Co existuje, trvá, přetrvává a zaniká. A hraje k tomu Bachova hudba. Z varhan za zamčenými dveřmi, v domě, po schodech. Nějaká jablka snad ještě zbyla.(16.9.2011)

  • MikO_NR_1909
    ***

    Bacha uznávam ako temer nikoho a Švankmajera, čoby priekopníka lútkovej, veľmi svojbytnej a autorsky vybrúsenej kreativity taktiež. Miernym problémom polcestnej nedotiahnutej spirituálnej symbióze sakrálnych obrazcov v strihovej rytmike organových čísiel badám v akomsi neprogresívnom prístupe. Ak za taký považujem istý režisérov štandard, ktorý číha z jeho dômyselnejších a imaginárne bohatších experimentov.(18.12.2016)

  • MarekT
    ****

    Parádní relax k večeři. Jediné, co bych panu Švankmajerovi vytknul, je poměrně řídký výskyt animovaných pasáží, kdyby si s tím víc pohrál, mohlo to být i na plné hodnocení. Zajímavý postřeh: Iggy - ani bych se nedivil, kdyby si Gatesovi muži pozvali pana Švankmajera jako konsultanta. :-) Schopnost vystihnout atmosféru každého tónu je totiž opravdu výjimečná.(23.5.2010)

  • Anderas
    *****

    Je to právě ta jedna věc, která dnešním filmařům chybí ze všeho nejvíc. Fantasie! Kdo však mocný sugestivní účinek obrazu využít dovede, vytvoří i jakousi novou realitu se svou vlastní osobitou logikou, změť všeříkajících obrazů působících milionkrát intensivněji než prázdná slova a fráze. Takovýchto skvostů by mohlo vznikat daleko víc, nedostatek fantasie žel postihuje i diváky samotné a tak se to nakonec nikomu nevyplácí. Občas prostě ale film není ani tak o příběhu jako o pocitech. Je velká škoda, že potřebujeme všechno neustále podřizovat své úzkoprsé formální logice a tím se okrádáme o podstatu mystiky a emocí samotných. Vždyť o co lepší je taková surrealistická a nikdy neuchopitelná vize zarivši se hluboko do podvědomí divákova, než vysoce srozumitelný, leč prachobyčejný film, na který si po týdnu nevzpomeneme? V mých představách tento film dokonale naplnil úlohu filmu jakožto uměleckého média pro nové tisíciletí, zde kupříkladu vysoce působivé propojení geniální Bachovy hudby a její možné obrazové interpretace. Opravdový skvost(8.1.2006)

  • dwi
    *****

    Následujících 9,5 minut asi nejlépe vystihuje samotný název – Fantasia G-moll. Obrazová fantazie (chvílemi spějící k halucinaci) prodchnutá Bachem. Muž vchází do domu, vychází po starých schodech, odemyká dveře, sedá si k varhanům a začíná hrát. Od této chvíle přichází čistě pocitová část. Švankmajer se primárně drží hudby a pod jejími tóny tvoří vizuální představy. Vystupující symetrické obrazce kombinované s nesouladem, přesouvání hmot, gradování záběrů společně s intenzivnější hudbou. Pro mě osobně zajímavá obrazová smršť spojená s depresivní výtvarnou stránkou.(20.11.2003)

  • - Jan Švankmajer byl jako milovník umění velmi ovlivněn fotografiemi Emily Medkové, která podobné zdi fotila. Na základě těchto fotografií a ulic, které si sám vybíral, poté snímek natočil. (mchnk)