Alice
Niečo z Alenky
Režie:
Jan ŠvankmajerScénář:
Jan ŠvankmajerKamera:
Svatopluk MalýHrají:
Kristýna KohoutováVOD (1)
Obsahy(2)
Švankmajerův film Něco z Alenky je poctou nezměrné Carrollově představivosti, ale současně i záminkou k rozvinutí o nic menší představivosti vlastní. Je autorovou vzpomínkou na dětství, a zároveň pokusem evokovat prožitek dětství i v divácích. Infantilní vnímání světa totiž surrealisté vždy stavěli na roveň básnické intuici či myšlení příslušníků domorodých kultur. Všechny tyto formy lidské mentality jsou vzdáleny otěžím logického a pojmového chápání reality, v němž není místo pro obraznost, která je tolik potřebným prostředkem proti okorání lidského ducha. Jestliže postavě Alenky vyhradil režisér pro její hry prostor dětského pokoje, prostorem, který ve filmu vyhradil své představivosti, je sen. Čili fenomén, na němž se surrealisté rozhodli dokázat, že realita, jež člověka obklopuje, je jen fragmentem jeho života, který do plnohodnotného celku – surreality – doplňují neprobádané oblasti nevědomí. Něco z Alenky demonstruje propojení reality a snu velmi výmluvně. Když se dívka na konci filmu probudí, uvědomujeme si, že celé dobrodružství se odehrálo během jejího spánku. Až na jednu drobnost: terárium je opravdu rozbité a králík je opravdu pryč – sen se stává skutečností a skutečnost snem. André Breton, zakladatel surrealismu, definoval tento stav vzájemného prolnutí pojmem „spojité nádoby“. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (190)
Kdo by pod něčím z Alenky čekal třeba pajšl nebo stehýnko, nedočkal by se. Přiznávám bez mučení, že Alenka, Čaroděj se země Oz a Medvídek Pú pro mě zůstali podivnými texty, jejichž oblibu jsem v žádném věku nedokázala pochopit, ale! Alenka, ač příběh sám o sobě mi vždy připadal pitomý, se dá pojmout z lepšího úhlu, jako příběh o králíkovi, čímž se ze špatného příběhu s nesympatickou hrdinkou stane špatný příběh s luxusním hrdinou. Náhle Alenka za zrcadlem, před zrcadlem, v říši divů, ať už je holka v kuse jednom nebo mnoha malých kouscích (druhá varianta by mě nechala zcela chladnou), proměněná v důstojné křoví králíkovo, sama získává na významu. Moje pediofobie, o které vím dlouho, a mírná pupafobie, jejíž diagnóza byla vedlejším produktem něčeho z Alenky (nevím, čeho přesně, ale něčeho jo), dostaly těžkou lekci. Něco z Alenky byla hozená rukavice, na níž je odpovědí zahraniční kinematografie Panenka Chucky. ()
Miluju knihu Lewise Carrolla a miluju Disneyovské zpracování z roku 1951. Švankmajer Alenku pojal jinak a z Bílého králíka vytvořil tak trochu hororovou postavičku. Ale člověku to nedá a musí s napětím sledovat pohled do neuvěřitelné Švankmajerovy fantazie. Carroll je blázen a Švankmajer taky. ;) Pravila Alenka. ()
Alenka v říši divů na surrealistický způsob. Umělecké dílo, které pracuje s podprahovým vnímáním. "Teď musíte zavřít oči, jinak nic neuvidíte." Vystihuje přístup a podstatu. [8/10] (Channel Four, Condor, Hessischer Rundfunk, SRG) (Eastmancolor /// Produkce: Peter-Christian Fueter /// Scénář: Jan Švankmajer podle knihy Lewise Carrolla Alenka v říši divů /// Kamera: Svatopluk Malý) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] ()
Další obrovský kámen do monumentu, který doma stavím Janu Švankmajerovi. Jeho nezměrná fantize přetváří Carrolovo dílo do něčeho, co se těžko popisuje, protože každého zaujmou jiné scény. Moje nejoblíbenější jsou asi kempování myši na Alenčině hlavě a ponožkové housenky. Ale každý musí milovat lehce děsivého králíka, jehož rozpárané břicho bude děsit nejedno dítě, pokud jste mu omylem dopřáli tuhle královskou podívanou. Teď už zbývá jen jedno: "Počkejte, počkejte, pane Švankmajere! Chci se vám poklonit," řekl Jiřík. ()
Předtím než jsem se na Švankmajerovu "Alenku" podíval, dal jsem si nepřetržitou sérii jeho "kraťasů" u kterých jsem ve většině případů jen nevěřícně zíral a kroutil hlavou. Švankmajer je prostě svůj a komu jeho styl animace a filmového vyprávění sedí, ten se u jeho filmů prostě baví. U mě to je přesně naopak a absolutně mi uniká skrytá genialita jeho děl. Určitě jsou jeho filmy propracované a jejich výsledná podoba musí stát hodně úsilí ale to nic nemění na faktu, že se na ně nedá dívat. A stejně tak je to i v tomto případě, jen je to nataženo na hodinu a půl. ()
Galerie (72)
Photo © Channel Four Films
Zajímavosti (24)
- Jan Švankmajer pro roli Alenky (Kristýna Kohoutová) hledal dívenku, jejíž oči a ústa by odpovídala velice přesným fyziognomickým kritériím. U herce totiž považuje oči a ústa za nejdůležitější „prvky“, mnohem důležitější než jeho hereckou techniku. (Facillitant)
- Představitelce Alenky Kristýně Kohoutové chyběl během natáčení jeden zub, takže točila s umělým zubem, který musel být v průběhu natáčení několikrát vyměněn, protože ho vytlačoval dorůstající zub. (Xeelee)
- Aby Švankmajer posílil subjektivní, osobní stránku Alenčina snu, rozhodl se, že příběh bude vyprávět sama Alenka (Kristýna Kohoutová), jež svým hlasem ztělesňuje a oživuje všechny postavy příběhu. Pro zdůraznění její nadvlády nad příběhem se záběr na dívčiny rty pravidelně opakuje. (Facillitant)
Související novinky
100: Bitva u pokladen
Asociace českých filmových klubů vás už tradičně zve na filmovou přehlídku Projekt 100. Letos startuje 15. ledna, potrvá do 31. května a diváci budou moci na velkých plátnech shlédnout několik… (více)
Reklama