Otesánek

„Jednou je to naše dítě, tak za ním musíme stát v dobrým i zlým!“ Film s osobitým Švankmajerovým rukopisem s hravou a součastně mnohdy velmi výstižnou drobnokresbou života a postaviček v činžovním domu mě chytil od prvních minut a přes některé bizarní detaily na hranici menšího hnusu jsem si ten neotřelý styl a humor tady hodně užíval. To jsem ještě ani nemohl tušit, jak silně na mě může záhy zapůsobit klasický lidový příběh o Otesánkovi, do něhož vedle spousty groteskního nadhledu vložil zároveň Švankmajer nový rozměr i v podobě hlubokého přesahu a zamýšlení nad nesnadným morálním dilematem ve vztahích rodičů k „problémovému“ dítěti. Švankmajer mi nabídl film hutný, silný a nápaditý stejnou měrou ve formě i obsahu se spoustou nezapomenutelných prvků, od krutého humoru ve jménu předstírání tehotenství až po klasickou animovanou pohádku na pokračování, že jsem přes jistou pachuť tady slintal radostí skoro jako ten Otesánek. :o) Povedený mi připadal i ten nápad vyprávět z velké části z pohledu zvídavé sousedské dívenky, která coby dítě plné fantazie, začtená vždycky do té správné a vhodné knížky, dokáže i podivné události kolem sebe vnímat ještě do jisté míry jako přirozené. I s hereckými výkony jsem byl bezvýhradně spokojen a vůbec mi narozdíl od některých spolukomentujících nevadilo, že zde Švankmajer zde příliš nevyužil onen hororový potenciál. Za sebe si dovolím tvrdit, že přímočarých braků o útocích ozrutných monstrů na nevinné lidi existuje spousta a že tímhle civilním, chvílemi až zcela obyčejným rozehráním fantaskního příběhu s prvky psychologického dramatu se naopak síla poselství a účinek teprve posilnily. Český film 21. století na světové úrovni? Tady pro mě jednoznačně... po všech stránkách. [95%] (04.11.2021)

Příběh o populačním dilematu, které naši mysl zasahuje stejně jako tento umělecky hrůzný film. Švankmajer si, jako obvykle, pohrává s detailem, který může představovat krásu i hnus. Příběh o patologickém chování většiny matek, ochraňujících své syny, ať jsou drogovými dealery, či psychopatickými vrahy. Babička však již přichází, aby se postavila tomuto kanibalské krveprolití. "Kam jsi dala mou motyku!!!" :-) (24.01.2016)

Vcelku mě překvapilo, že se tento film na ČSFD žebříčku uchytil tak nízko. Je to snad kvůli tomu, že byl nepochopen? Můžu se jen domnívat, avšak k obhajobě Otesánka váženého pana Švankmajera mohu říci toto: Otesánek je jeden z mála jeho snímků, který dá se říct splňuje klasický scénář (Jídlo a Možnosti dialogu kupř. ne). Je to převážně umělec, na to by měl být kladen velký důraz! Neboť jeho sdělení nemá jen tu povrchní formu. Surrealismus, který do díla vkládá má účel. Jeho leckdy nepochopitelné obrazy mohou v divákovi vyvolat nechutenství, ale málokdo si uvědomuje, že je to účel. Někdy by zkrátka chtělo si zjistit o autorovi více, protože je velká škoda, že hodnocení v některých případech nedosahuje ani 2*. Škoda! Vyděli jste snad lepší zpracování příběhu Otesánka? Jestli ano, napište mi, ráda se podívám. Ale já zatím ne! (25.11.2013)

Otesánek ani po patnácti letech neztrácí na půvabu. Originální animátor Jan Švankmajer opět našel porozumění u zahraničních umělecky založených investorů a stvořil svéráznou variaci na Erbenovu pohádku. Film je po všech stránkách povedený. Dokonalé triky a animace zachycené skvělou kamerou doprovází působivá hudba. Herecké výkony jsou výrazně nadprůměrné, a to jak u představitelů hlavních rolí, tak u rolí epizodních. Přesvědčivá je představitelka hlavní role Kristína Adamcová, která se však bohužel v dalších letech příliš neprosadila. Držím palce panu Švankmajerovi, aby se mu podařilo dotáhnout do zdárného konce všechny zamýšlené projekty. (02.04.2015)

Film je zajímavý především velice dobrým hereckým projevem Veroniky Žilkové a početnými výtvarnými sekvencemi a záběry (autor sám je velice známý výtvarník a animátor). Co se týče děje, místy je poněkud rozvláčný a méně uvěřitelný. Kritizovány byly i některé animované záběry, jež se opakují po celou dobu filmu a znázorňují jednu a tutéž věc stále dokola jen s nepatrnými obměnami (např. jakékoliv jídlo na talíři je animováno a zabíráno vždy stejně, atd.), byť na mě to nepůsobilo až tak rušivým dojmem. celý film je pojat jako víceméně komorní drama odehrávající se jen v jednom činžáku a na jedné chalupě, možná by neuškodil vetší záběr, možná ano... V celku souhlasím s hodnocením někde kolem 75%. (05.08.2006)