The Coffin House
VOD (1)
Obsahy(2)
Maňásková hříčka Jana Švankmajera na staré téma: když se dva hádají, třetí se směje. Jan Švankmajer využil tradiční lidové maňáskové hříčky k tomu, aby natočil v roce 1966 první autorský film na staré známé téma, že když se dva hádají, třetí se směje. Ve filmu vystupují tradiční loutky Kašpara a Paňáci, nechybí zde ani živé morče a nezbytné rekvizity jako palička a rakev. Závěr filmu přerůstá tradiční pouťový rámec, zobecňuje vztah Kašpara a Paňáci na vztah lidí vůbec a z maňáskového divadla se náhle stává tento svět. (Česká televize)
(více)Recenze (52)
Pro mě osobně zklamání ve Švankmajerově krátkometrážní tvorbě. Nechybí zde výtečné momenty, ovšem celkově je to až překvapivě nenápadité a docela nudné. Ohromná škoda, že ve výsledku není více bizarností a surrealistických výjevů. Rakvičárna není špatná, jen je ostudně průměrná. ()
Nejprve rozpohybovaný betlém či netradiční orloj se svojí násilnou mechanizací, posléze pohled do autonomního života loutek. Krmící se morče (zneužitý Smetana jako potisk obilného kornoutku, z nějž se sype žrádlo lhostejně konzumované netečnou bytostí). Probuzené vlastnické pudy a vzájemná nevraživost, jež nemůže skončit než absolutní negací. Vše se nakonec vrací ke své spoutané nepřirozenosti. ()
Převod maňáskového divadla do filmu. Není to "jen" podobenství o hlouposti a zhoubném vlivu zla, které se přenáší jako mor z člověka na člověka; je to onen pradávný konflikt mezi lidmi, dialog, komunikační blok. Vzájemná destrukce obou aktérů. Švankmajer zde použil filmově-výtvarnou techniku s kombinací marionet a reálného prostředí, kterou dovedl k dokonalosti ve svém celovečerním filmu Lekce Faust (1994). K zhlédnutí a k vlastnímu posouzení zde: http://www.youtube.com/watch?v=Z1orgv9WKn4 ()
Tak děcka pozorte na Kašpárka, je to pěkný syčák. Než byste řekli švec, utluče vás palicí k smrti. Ale nic není, jak se může na první pohled zdát. Za vším přece stojí náš starý známý pan Křeček. :-) ()
Stručná Švankmajerova sonda do lidských vztahů vedoucích k oboustrané destrukci. Vše vyjádřeno formou loutkového divadla, prodchnuto jednotlivými odkazy (zvíře jako němý pozorovatel; samotná ničivost slov, kdy hřebík tlučený do rakve prochází nejdříve neživými ústy ženy na papíře a následně "živými" ústy šaška.....). Dovedené k absurdnosti. ()
Bábkové psycho alá Švankmajer o dvoch bojovných lutkách a jednej rakvičke. V rakvičke je miesto iba pre jedneho. Pre tento krát mi Liškov audiodoprovod celkom do diania šmakoval, ale tak ako aj pri Historii Naturae štýl mi jeednoducho nesadol. Vôbec som nechápal co tím chtěl básník říci, ale dopozerať sa to dá. ()
Opakujúce sa motívy sú príznačné pre tento animovaný hraný krátkometrážny film o pochovávaní nepriateľov. Chlpatý hlodavec pri jedle, ktorého vlastníctvo je základom sporu dvoch šašov, nezúčastnene rámcuje eskaláciu ľudskej nenávisti. ()
Milé děti, dnes uvidíte pohádku Jak chtěl Kašpárek vraždit. ()
Jenom Švankmajer umí natičit drama, kde hrají hlavní roli dvě oprýskané loutky a oživlé perokresby. Příběh o tom, že začátek sporu je často banální, ale konce mohu být strašlivé. Působivé prorážení hřebíku líbivou dívčí tvářičkou naznačuje že sporem trpí většinou i nevinní. ()
Matěj Kopecký by možná vyletěl nadšením z hrobu. To nic ale nemění na faktu, že Švankmajerovo filmy jsou pro mě čím dál tím větší záhada. And the Oscar goes to...Morče!!! ()
divná psychotická podívaná na souboj dvou dost ohyzdných loutek a jednu němou tvář... inu, pecka... 40% ()
Dvojče Posledního triku. Místo brouka hlodavec (a v jiné funkci), místo kouzelníků šašci. Opět ruce. Podané. „Až po vás – ne, až po vás.“ Další mistrův vymakaný bukolicko-kramářský horor s živými herci v realistických kulisách. Odpočívej v pokoji. Odpočívej v pokoji. Odpočívej v pokoji. ()
Tak po Zahradě se vrátíme zase pěkně do reality....tedy té imaginární, mistrovo. Švankmajer si naštěstí drží Lišku pevně při ruce a ten se zas na oplátku trefuje do jeho filmových okýnek tak brilantním způsobem, že začínám mít pomalu ale jistě pocit, že byl skutečně neomylný. Tady opravdu nevím jestli Švankmajer doháněl Lišku či naopak. Neskutečně precizní práce obou mistrů. ()
Úžasná věc plná neodolatelné švankmajerovské poetiky a krásné hudby Zdeňka Lišky. Už jenom ten název - rakvičkárna - jaké nádherné slovo, jaký okouzlující neologismus! Coby bývalý majitel morčete a velký fanda Švankmajerovy filmové tvorby nemohu než tomuto krátkému filmu vyznat svůj nejhlubší obdiv. Naprosto mistrný filmový kousek. ()
To morčátko jsem si zamiloval:-) ()
Tady se Švankmajer ukazuje spíše jako surrealista než jako filmař. Loutky se mlátí palicemi, vedle se cpe morče, nějak mi k tomu schází klíč. ()
Parental advisory. Bizarné opice v titulkách či bábka gašpara nesúceho rakvu môžu trápiť vaše deti v spánku. ()
Morčata moc nemusím a doma bych je určitě nechtěl, ale prý „dobře chutnaj…“. No nicméně hašteření těch dvou jsem si zpočátku užíval. Mělo to zajímavý děj, lehce morbidní humorné situace taky dokázaly rozesmát, ale ke konci už jsem se už tolik nebavil. Stupňující vzájemná nevraživost však měla něco do sebe. Znám lepší kousky tohoto autora, takže zůstanu u průměrného ohodnocení… ()
Vlastně krásná loutková pohádka, plná lidství, života a pravdy, aneb když se dva hádají, třetí (se směje) žere. ()
Maličkost, která potěší... 7/10 ()