Obsahy(1)
Podle Klostermannovy předlohy natočil Václav Kubásek dojímavý příběh důvěřivého stárnoucího vinárníka, jenž včas neprohlédne úkladnou škodolibost své nové hospodyně, která se vetře do jeho přízně, doufajíc v tučné dědictví. Blanka Waleská v jedné ze svých prvních velkých rolí stvořila rozporuplnou postavu ženy, která podlehne vypočítavosti, kterou vidina zisku zažene za hranici mravního selhání. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (8)
Nijako si nepomôžem. Všetky moje sympatie si získala životaschopná Věra. Je živelno-zvodne pôsobivý životný bar-bar-barový rozlet zarazila banda zaprdených malomeštiackych hlupákov. Na ich čele stojí trápne moralizujúci doktor. Tomu by som ihneď odobral lekársky diplom. Veď "vďaka" jeho ozaj skvelému "akčnému" nápadu exne v závere starší človek. O jeho zdravotných súženiach predsa dobre vedel. Bravó! takému lekárovi, ktorý si ani len nevie vyhodnotiť, že isté situácie v živote s takmer stopercentnou istotou zapríčinia smrtiaci infarkt. No a mladý Věrin amant? Ten celý film zanedbáva ťažko chorú matku. Len aby potom, čo dostane vynadané, sa kajúcky odhodlá k zmene. Tým, že do poľovníckej chatičky miesto Věry začne ťahať nôžky Aničky. Tej, čo sa mu obetavo o matku starala, keď s ním Věra v chatke chrápala. Samozrejme, pre bývalú nemá dobrého slova, pretože sa pripojil k hlasu "morálnej väčšiny". Úbožiak. Film sa úporne snaží dokázať niečo iné, no tentoraz som si to vyhodnotil úplne jasne. A toho trpáckeho predavača - syna básnika Stanislava Kostku Neumanna - toho by som z lahôdok hnal hneď. Všetko, na čo siahol, padlo. 70%. ()
Strahující herecké výkony Blanky Waleské a Jana Speergera přikryly všechny nedostatny. Silné drama (byť místy s divadelním přehrávání) nabízí pěknou podívanou jako protiháhu k lehkým prvorepublikovým komediím. ()
Románová předloha, která je dílem Karla Klostermanna, si nepochybně získala své čtenáře. Aby ne, Klostermannova díla se vždy vyznačovala nevšedním pojetím a velmi svědomitým přístupem k zachycení skutečnosti. V případě Kubáskova filmu by proto ani tak nevadila poněkud zbytečná aktualizace – ostatně příběh stárnoucího maloměstského vinárníka, který podlehne svodům vypočítavé číšnice je dramatický sám o sobě – jako spíš nezajímavé zpracování. Film je rozvleklý, nevýrazný, chvílemi až diletantský (i na dobu svého vzniku). Speergrův výkon jistě zasluhuje uznání, zejména v kontextu jeho zpřetrhané kariéry, ale mnohem zajímavější je (v těchto letech) neokoukaná tvář Blanky Waleské, která v roli démonické ženštiny, chladnokrevně ubíjející svého dobrodince, doslova triumfuje. A přestože film tuto výraznou herečku doslova opomenul, velkou satisfakci jí nabídl rozhlas zejména v šedesátých letech, kdy excelovala např. v režiích Josefa Henkeho (Lovecká sezóna, Věra Lukášová, Sudičky). ()
Škoda, že adaptace nezůstala věrna původnímu časovému zařazení - vypočítavá hrdinka by vedla typický starosvětský skorohampejz, pro něž mám slabost, takto to byl bar 30. let. Jinak nemám téměř co vytknout - obsazení výborné, herecké výkony s Rothovou kamerou také. A samotný námět si říká o další adaptaci. ()
"Kubašto, Kubašto, co by sis počal s takovó ženskó, to by byl pěkné kontrapunkt", by zazpíval Petr Skoumal, kdyby dal přednost Kubaštovi před Haraštou. Příjemné překvapení! Příběh, který není odbyt koncem (starých dobrých) patriarchálních časů, strategie se nezměnila, pouze taktika. Věra Náhlovská (Blanka Waleská) na to zde šla příliš zhurta, to už se nedělá, zdání je třeba vždy zachovávat. Ostatně všechna Klostermannova díla jsou, především díky jeho starozákonní svěřeposti, stále aktuální. Dovedu si v mysli natočit (točí se mi tam) třeba příběh Váši Šáry z Klostermannova Ecce Homo, který vyšel už před více než 100 lety. Ale vlastně raději ne, točte podle Hrabala, tam se toho nedá tolik zkazit; i když přece, pane Menzle. ()
Smutný príbeh. No nie iba smutný. A parádni herci. U mňa na vrchole dvojka Ferbasová-Neumann. "Tadyhle mi upletla nátepníčky." Stanislav Neumann je môj favorit. ()
Ano J. W. Speerger ukázal, že umí i hlavní role výtečně. Přesto nepokládám tento film za víc než jen průměrný. Děj je ovšem zajímavý, něco mezi U snědeného krámu a Batalionem. Proti výkonu Speergera, Waleské a Průchy stojí nevýrazný Jiří Hron a zvláště Jiřinka Steimarová, která mne v mnoha jiných filmech zaujala, ale tady, na počátku své kariéry, hrála strašně ochotnicky. Olda Kovář ve filmu řekl asi tři věty, to mě taky potěšilo od našeho rodinného přítele. ()
Film jak pro koho. Mne nebavil a nezaujal, ale přesto mu musím určité hodnoty přiznat. Podruhé ne. ()