Režie:
Miroslav HubáčekKamera:
Jaromír HolpuchHudba:
Václav LídlHrají:
Rudolf Deyl ml., Zdeněk Dítě, Lubor Tokoš, Dana Medřická, Josef Bek, František Holar, František Filipovský, Josef Kemr, Antonín Šůra, Oldřich Lukeš (více)Obsahy(1)
V tomto kriminálním příběhu nejsou kupodivu pronásledováni ani všeho schopní zločinci, ani špioni či diverzanti, jak kdysi bývalo běžné. Zápletka je téměř všední: kdosi nenechavý odčerpal z cisterny alkohol, aniž tušil, že se jedná o smrtelně jedovatý metylalkohol, určený pro průmyslové účely. Zjišťování, kam všude byl jed dopraven a které lidi ohrožuje, vyžaduje mravenčí práci. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (53)
Ne nezajímavý příběh o životě a smrti českých metylalkoholických haluškářů, kteří si podle hesla "Sovětský svaz náš vzor" zjevně vzali příklad z ruských samohonkářů......"Ta smrtka je na vagoně proto, aby jim to někdo nevypil" :-) Nebo reakce na rum pančovaný metylalkoholem: "Ta píše!"...a takových hlášek je tam několik. ()
Alkohol metla lidstva? Ale kde že. Methylalkohol je metla lidstva. O tom se přesvědčili i hrdinové tohoto výborně napsaného kriminálního snímku. Když něco kape ze železniční cisterny, koho by to nepřitáhlo. A kór, když se dá na tom slušně vydělat. Každý si aspoň toho jednoho frťana dá, takže jakýpak copak. Demižóny jsou naplněny a jede se. Tohle se dá do hospody, tohle kamarádovi, sám sobě taky něco a katastrofa může začít. Příběh nemající od reality vůbec daleko ukazuje, jak lehce se může dostat do oběhu jedovatá látka a naopak jak těžko se zachraňuje co se dá. Příběh, který se může stát kdykoliv. Ano, scénář je tak vynikající, že nemůže být o jeho přesvědčivosti pochyb. Snímek by klidně mohl sloužit jako varovný instruktážní hraný film. ()
Bek je nesympatický už sám o sobě, a s mírou jeho uvědomělosti jdou nesympatie prudce nahoru. Navíc do půlky filmu není jasno, co vlastně sledujeme, jednu chvíli to vypadá na rodinné drama, pak zas na kriminálku a nakonec na obyčejnou hospodářku. Jisté napětí se filmu nedá upřít, ale kam se to hrabe na majora Zemana. ()
Československý kriminální film s prvky film-noir zabývající se odcizením a následnou distribucí metylalkoholu. Dvojice kumpánů Kubíček a Rezek (F. Filipovský a F. Holar), kteří si rádi přihnou, odpustí z cisterny odstavené na železniční stanici označené výstražnou tabulkou upozorňující na jedovatou látku dva demižony této kapaliny a uschovají ji do hostince, jehož je jeden z nich majitelem. Brzy po konzumaci se projeví účinky jedovaté látky a oba muži zaplatí za svou hloupost smrtí. Neobvyklé úmrtí otravou metanolem vyšetřují kriminalisté ve složení kapitán Drahota (impozantní a ledově klidný L. Tokoš) a nadporučík Bláha (Z. Dítě), kterým vydatně vypomáhá zástupce veřejné bezpečnosti na železniční stanici R. Deyl. Vzrušení nastane ve chvíli, kdy se zjistí, že F. Filipovský vědomě daroval láhev s jedem řidiči Janu Valenovi (J. Bek) jedoucímu jako svědek na svatbu svého přítele. Nastalo veliké zděšení, neboť tento nevhodný svatební dar mohl ohrozit mnoho nevinných životů, a okamžitě se začalo pátrat po místu konání svatby a totožnosti ženicha s cílem zabránit otravě. Nenápadný hodinový snímek od M. Hubáčka má poměrně slušnou atmosféru, která vrcholí těsně před koncem a na nebezpečí plynoucí z konzumace metylalkoholu upozorňují i dramatické scény z nemocnice. V zajímavém filmu se ve vedlejších rolích objeví D. Medřická jako Rezkova manželka Věra, kterou pojilo citové pouto k vdovci Valenovi či příslušník bezpečnosti J. Kemr, který dokázal zabránit hromadné otravě na veselce Bekova přítele. Pokud pominu podivný mluvený úvod v socialisticko-dokumentárním stylu, nevidím důvod, proč Černé sobotě neudělit nadprůměrné hodnocení, neboť na mě dobře filmařsky zvládnutý snímek zanechal velmi dobrý dojem. ()
V první části krásné dusné černobílé psychologické žánrové scény z hospody. Pak dějový zlom a následuje už jednodušší souboj s časem, v němž držíme palce státnímu aparátu; nemám to tvůrcům moc za zlé, ale k té první části se moc nehodily opakované vtipy ve druhé části založené na tom, že první pomoc proti metanolu je etanol. Zvláštní znamení filmu: moudrý policista vypadá, mluví a pohybuje se jako fantomas, případně jako by ho hrál pan Nebřenský v nejlepších časech Divadla Sklep. ()
Galerie (4)
Zajímavosti (3)
- Film i divadelní předloha „Demižón“ byly s největší pravděpodobností inspirovány skutečnou událostí z března roku 1957, která začala na přečerpávací stanici železničního překladiště u pohraniční stanice (ČSSR – SSSR) Čierna nad Tisou. Statistika případu byla děsivá – 7 mrtvých, 1 slepý a 76 přiotrávených lidí kvůli odčerpávání domnělé vodky z cisterny plné směsi etylalkoholu a metylalkoholu. (mikeldav)
- Začátek filmu se natáčel na tehdy moderním elektrizovaném nádraží Praha-Běchovice. Dále se filmovalo v Bohnicích, Točné a v okolí Tábora. (nezavisla)
- Film byl natočen podle rozhlasové hry "Demižón" Miroslava Kratochvíla a Lubomíra Poka, která byla napsaná podle skutečných událostí. Hra byla nastudována v roce 1958 a uvedena v Českém rozhlase České Budějovice. Režíroval ji Otakar Bílek. Pravděpodobně se autoři inspirovali případem z května 1945 v Ústí nad Labem, kde se na zlomeninu a otravu methanolem léčil sovětský vojín Alfréd Kutssan, který po měsíci zemřel. (nezavisla)
Reklama