Kolja

Po novém zhlédnutí tohoto notoricky známého filmového příběhu se nemůžu ubránit dojmu, že Svěrák už nikdy nepřekonal OBECNOU ŠKOLU - viděl jsem všechny jeho filmy, a ačkoli je mám rád, kvalit jeho celovečerního debutu prostě nedosahují. KOLJA je rozhodně velmi pěkný film, který člověka chytne za srdce univerzálně srozumitelným příběhem, krásnou kamerou Vladimíra Smutného a typickým svěrákovským humorem, ale po mém soudu je zde až příliš chyb a nedostatků, který celkový dojem snižují (věková blízkost Zázvorkové a Svěráka, která brání tomu, aby mohla být jeho filmovou matkou, spousta přehlédnutých moderních detailů, které se dostaly do mnoha záběrů a kazí celkovou autenticitu - za všechny budiž jmenován nepřehlédnutelný žižkovský vysílač v úvodní scéně, který byl dokončený teprve v roce 1992; vyloženě debilní mimochodem shledávám scénu, v níž Louka při zběsilé jízdě přejede železniční přejezd - na červenou a v autě z bakelitu, pochopitelně bez dětské sedačky - radši nedomýšlet, jak by taková do nebe volající nezodpovědnost dopadla, kdyby to ten idiot nestihl). Za sebe si i vzpomínám, že když jsme na tom byli tenkrát se školou v kině, nějak mi už jako dítěti nešlo do hlavy, co ty ženské na Loukovi vidí, a stejný dojem mám i po letech - nemůžu si pomoct, ale Svěrák mi jako sukničkář typově vůbec nesedí. Stejně tak u mě několik filmových vtipů vyznívá naprázdno - ne vše se prostě povedlo, resp. ne vše mi sedne, ale možná je to jen tím, že už jsem ten film viděl tolikrát. Za mě 4 hvězdy, doprovázené nově probuzenou nostalgií teď hned vidět aspoň pár dílů JEN POČKEJ, ZAJÍCI! (11.05.2015)

Jestliže svou nepokrytou inspiraci Hollywoodem (potažmo Spielbergem) dává Svěrák jako filmař plně najevo už v "Akumulátorovi" tak Kolja jí dává přímo štempl s podpisem. Spíš než filmu vyčítat jeho neskrývanou prvoplánovost bych uvažoval o její míře. Když ovšem vidím film s odstupem několika let., nezbývá mi konstatovat, že Svěrák pro mě nadále zůstává jediným filmařem naší porevoluční filmové éry, který mi má co říci. Ale hlavně, tohle je jeden z nejlepších a nejpřirozenějších filmů o muzikantech, co znám, "pekárnu" jsem si už totiž taky užil. (12.02.2007)

Vykalkulovanost? Ne - jen člověk, který respektuje řemeslo a přesně dávkuje sentiment (co je na něm špatného?), dojetí a humor. Přesným dávkováním myslím, že nikdy nepřekročil hranici přeslazenosti. Skvělý Svěrák, Vetchý, Šafránková a co se týče malého Chalimona tak spíše skvělá práce Svěráka režiséra. Navíc jsem jako Čech hrdý na úspěch českého filmu ve světě (Oscar, Zlatý glóbus, hlavní cena v Tokiu), který byl pak zúročen i při českých cenách - Český lev za film, režii, střih, scénář a pro Šafránkovou a Chalimona, nominováni byli Svěrák, Vetchý, Zázvorková, hudba (té jsem to dost přál), zvuk a kamera. (17.07.2003)

Kolja v sobě ukrývá téměř všechny skutečně důležité životní hodnoty, což jako divák oceňuji čím dál více hlavně s přibývajícím věkem. Navíc je to skutečně vynikající film spojující v sobě jak silný příběh (univerzálně srozumitelný), tak skutečně brilantně napsaný a vycizelovaný scénář (Zdeněk Svěrák je nejlepší český žijící scénárista a jeho řemeslný um je hodně znát především v mistrných dialozích), nádhernou kameru pana Smutného, velmi vhodně volený a fungující hudební podkres Ondřeje Soukupa, díky němuž nejedna scéna často graduje, přesný střih a vypiplané střihové přechody Aloise Fišárka (třeba střih motivovaný dravcem sedícím na sloupu u cesty), který udává ve filmu tempo a určuje dynamiku (např. téměř magická scéna, v níž dostane Kolja teplotu, detaily střihané v rychlém sledu za sebou) a jako všepropojující element bravurní režisérské vedení Jana Svěráka, ze kterého nenápadně vyrostla jedna z velkých osobností československého filmu. Když se to vezme kolem a kolem, on vlastně celý filmový štáb je téměř tím nejlepším, čím dobová česká kinematografie disponovala a disponuje, samozřejmě včetně hereckého obsazení - Svěráci mají svůj stálý okruh herců, který vhodně doplnili roztomile dětským Andrejem Chalimonem (vůbec práce s dětskými herci je Janova velká přednost) a dalšími rusky mluvícími herci (tady bych měl spíše přechýlit), ale třeba i v porevolučním českém filmu (záměrně?) odstavenou Reginou Rázlovou, jejíž minirole sociální pracovnice Zubaté jasně dokazuje, jak skvělou byla herečkou (byť s rozporuplným ideovým názorem). O Koljovi prakticky nelze napsat cokoliv negativního, je to komplexní film hotového režisérské osobnosti, který neoddiskutovatelně obohatil zlatý fond československé kinematografie, což se mnoha snímkům po roce 1989 nepovedlo. Díky rodinnému tandemu Svěráků má český film po čase zase světové, no dobře, tedy evropské parametry... PS: Otázka do pléna - když je podle některých komentujících tak nesnesitelně lehkým kalkulem napsat scénář, natočit podle něj film a získat s ním Oskara, proč Svěráci těch Oskarů nemají více a proč se ho povedlo získat za ty předlouhé roky jen a právě jim? (19.12.2011)

Zdenek Sverák sa v jednej relácii zabával na tom, že tesne po získaní oscara bola na verejnoprávnej televízii diskusia filmových kritikov o tom, aký je Kolja zlý film a strašný gýč. Ja dúfam, že ak raz my slováci budeme mať to šťastie, že získame zahraničného oscara, tak nebudeme vlastným tvorcom tak závidieť. Dojemný gýč sa dá brať ako podžáner a Kolja je jeho najlepším predstaviteľom. (13.10.2012)