Kolja

Na tenhle film budu laskavý jako byl film laskavý na mě, Především chci pogratulovat všem kteří se na filmu podíleli a díky jejich práci získal Oskárka. Příběh samorostlého hudebníka Louky a malinkatého opuštěného Koljy nepostradá vtip, tragiku a lidskost. Výkony herců jsou bezchybné, stejně tak jako práce Jana Svěráka, který si vybral malého Andreje, který dokazal , že výběr nemohl být lepší. Tento film je tak hezký, že mě ho nemohla ani pokazit "pooscarová" diskuze kritiků novinářů a nevím jaký ještě chamradi, kteří hledali na filmu každičkou chybu, ano až i tahle lůza někdy něco ve světě dokáže ve svém oboru, pak zde smažu slova jako lůza a chamraď. (06.07.2006)

Zážitek z kina, kde po skončení filmu diváci naprosto spontánně vstali a začali tleskat se nezažívá každý den. Možná to bylo všechno vykalkulované směrem k Oscarům, ale když film jako celek tak krásně funguje, tak to určitě není chyba :-) Každý režisér přece ve skrytu duše doufá, že by zrovna ten film, který natáčí mohl zafungovat jak na diváky, tak na "odborníky", aby byl nominován. Škoda jen, že na DVD verzi chybí povídání hrobníkům o koncertu v NY. Ve vystřižených scénách to není ono. (10.02.2003)

"And the Oscar goes to ... Kolya! " O téhle větě se jistě Janu a Zdeňku Svěrákovým zdálo už během psaní scénáře a vlastního natáčení. Přípravy na film byly veliké, zákulisní informace hovořily o skutečné bombě a výsledná podoba filmu nadchla milióny diváků nejen u nás. Hlubokce lidský příběh, který je sice v globálním vyznění smutný, ale je servírovaný půvabně milou a laskavě humornou formou, si nepochybně svého Oscara zaslouží. A my můžeme jen doufat, že se Janu Svěrákovi a jeho otci podaří ještě nějaký podobný "zásah", třeba i s žánrově poněkud odlišným filmem, který ale zase dokáže vzbudit v divácích z celého světa pozitivní emoce, tak jako to dokázal Kolja, jehož mnozí z nás zařadili mezi české národní klenoty. (29.08.2002)

Kolja je dobrý film z toho důvodu, že nese všechny znaky klasického Svěrákova scénáristického stylu – zejména lehké a brilantním vtipem sršící dialogy. Dobrým filmem je i proto, že všichni herci bez rozdílu předvádějí skvělé výkony, panem scénaristou samým počínaje (člověk mu toho obšourníka kupodivu věří, sucharovi učitelskému :o)), roztomile tlusťoučkým chlapečkem Chalimonovem končem. Ne tak dobrý je ten film zejména proto, že se v něm začíná projevovat sklon Jana Svěráka k prvoplánovosti a frontálnímu útoku na diváka. Ví, co funguje a to bezostyšně používá, přičemž však udržuje snesitelnou míru. Bohužel narozdíl od Obecné školy je Kolja spíše jistým plánem, jak získat Oscara, než silným a svojským filmem. Chybí mu ona přirozená zemitost (co vy na to, pane Kovář, dobrý, ne? :o)) a sugestivní evokace atmosféry, kterou se vyznačují velké autorské počiny. Nad vodou kalkulu ho drží právě humor, ale nakonec i fakt, že ten příběh (chtě nechtě) člověka vždycky zasáhne. (24.09.2004)

Vykalkulovanost? Ne - jen člověk, který respektuje řemeslo a přesně dávkuje sentiment (co je na něm špatného?), dojetí a humor. Přesným dávkováním myslím, že nikdy nepřekročil hranici přeslazenosti. Skvělý Svěrák, Vetchý, Šafránková a co se týče malého Chalimona tak spíše skvělá práce Svěráka režiséra. Navíc jsem jako Čech hrdý na úspěch českého filmu ve světě (Oscar, Zlatý glóbus, hlavní cena v Tokiu), který byl pak zúročen i při českých cenách - Český lev za film, režii, střih, scénář a pro Šafránkovou a Chalimona, nominováni byli Svěrák, Vetchý, Zázvorková, hudba (té jsem to dost přál), zvuk a kamera. (17.07.2003)