Režie:
Ivo NovákKamera:
Jiří MacákHudba:
Petr HapkaHrají:
Vlastimil Harapes, Jana Šulcová, Klára Pollertová-Trojanová, Jan Kačer, Jiří Kodet, Oldřich Vízner, Jan Přeučil, Zora Ulla Keslerová, Svatopluk Beneš (více)VOD (1)
Obsahy(1)
O jistotách života a pochybnostech lásky... Inženýr Dušan Roček (V. Harapes) se ve volném čase vášnivě věnuje svému koníčku – létání na rogalu. Spolu s ním tento sport vyznává i jeho patnáctiletá dcera Milena (K. Pollertová). Naopak Dušanova žena Magda (J. Šulcová) nemá pro jejich riskantní způsob zábavy pochopení. Nakonec to však není létání, co způsobí neštěstí: Milena se totiž těžce zraní při automobilové nehodě. Protože jí zůstala jen jedna ledvina, která je poškozená, může ji zachránit jedině transplantace. Dušan se jako nejbližší příbuzný nabídne jako dárce. Jenže během vyšetření vyjde najevo, že skutečným Mileniným otcem je někdo jiný… (Česká televize)
(více)Recenze (44)
Trestuhodně promarněný film. Ačkoliv je zápletka na úrovni jednoho dílu Ordinace v růžové zahradě, správným uchopením to mohlo dopadnou skutečně nezapomenutelně. Herecky nezvládnuté nejen ze strany nepochopitelně předabovaného Harapese, ale i třeba od Jany Šulcové. Z pohledu diváka se film dvakrát láme. Úvodní pasáž s rogaly a přestavování rodinné situace je možná trochu nudný, ale bavil mě. Okamžikem nehody přichází lékařská pasáž, která je asi nejlepší částí filmu, má výbornou atmosféru i spád (i díky Kodetovi a Kačerovi) a končí někde kolem místa, kde se Michal Pavlata jde s pugétem karafiátů podívat na Pepu. Tam ve změti zbytečných flashbacků herci úplně ztrácejí půdu pod nohama a film bředne až k happy endu, který je sladký jako úsměv Kláry Pollertové. Právě ve třetí části ztrácí Operace mé dcery téměř vše, co se v prvních dvou povedlo vybudovat. Škoda. ()
Rozhodná chvíle. Žít nebo zemřít? Zapomenout a odpustit? Zahodit všechno, co ještě nedávno mělo smysl? Stejnojmenný román Stanislava Rudolfa nabízí zamyšlení nad tím, co všechno je člověk schopen obětovat, aby zachránil život druhých a ukazuje, že hranice mezi dobrem a zlem není tak zřetelná, jak si myslíme. Bohužel, film utrpěl povážlivé trhliny, když byl do hlavní role angažován Vlastimil Harapes (proč ne rovnou František Němec?) a jeho hysterický styl. Zvýraznění některých nežádoucích – komických – prvků (postavy Jiřího Kodeta, Dagmar Čárové a Michala Pavlaty) filmu spíše uškodilo. Ovšem způsob, jakým byla zachycena obětavá a namáhavá práce lékařů, vesměs špičkových odborníků tehdy stále socialistického zdravotnictví, zasluhuje bezvýhradnou pozornost a úctu. ()
Vizual vypada spis sedmdesatkovy nez na rok 1986, a o zadny scenaristicky ani herecky zazrak se nejedna. Zname drama, vhodnejsi spis na propsene sobotni odpoledne nez do "primetimu"... Presto si nemyslim, ze je nejaky zasadni duvod udelovat mene nez prumer. P.S.: a jeden postreh ktery me trosku drazdil...vsimli jste si, ze Sulcova byla porad nalicena? V nemocnici? Ve vaznem stavu? Nemyslim... :) ()
Na předlohu Stanislava Rudolfa si velmi dobře vzpomínám. Někdy během puberty jsem ji vylovil z rodinné knihovny, začal ji číst a celý den ji neodložil. Kvůli / díky příběhu mladé dívky na mě ohromně zapůsobila a o některých krvavých situacích se mi zdálo tak intenzivně, že jsem od té doby žádnou další Rudolfovu knihu do rukou nevzal. Ale prý můžu být klidný, o nic jsem nepřišel. Film se mi líbil s jednou jedinou, ovšem celkem podstatnou výhradou, a tou je obsazení hlavní role. Vlastimil Harapes by zkrátka neměl hrát nic jiného než bezcharakterní slizké vykuky, protože ty jediné jsem mu schopný věřit. Jo, takhle obsadit třeba Františka Němce, to by byla úplně jiná káva... Škoda. Jinak jsem byl ale spokojený, obzvlášť se mi líbilo charismatické doktorské duo Jan Kačer a Jiří Kodet. Tři a půl. ()
Operaci mé dcery beru jako dvojvaječné dvojče filmu Den pro mou lásku, ale mnohem propracovanější a dějově plnější. Příběh s až detektivní zápletkou o hledání příčiny jedné nelehké životní situace. Tato hezká záležitost nám říká, že srdce, cit a láska k dítěti jsou víc, než biologická identita lhostejného fyzična. Závěrem musím připomenout melancholickou Hapkovu klasiku, co mne vždy příjemně oblaží. ()
Galerie (23)
Photo © Filmové Studio Barrandov / Jitka Bylinská
Zajímavosti (7)
- Vlastimila Harapesa (Ing. Dušan Roček), ktorého režisér Ivo Novák do úlohy vôbec nechcel, ale presadil si ho autor námetu Stanislav Rudolf, ktorý mal dôležité slovo, predaboval František Němec. (Raccoon.city)
- Nemocniční kulisu pro natáčení poskytla českobudějovická nemocnice s poliklinikou. (rawboy)
- Filmový štáb mohol vstúpiť do prostredia, ktoré musí byť zásadne sterilné vďaka tomu, že nový operačný trakt na druhom poschodí budovy sa vtedy dokončoval, bol tesne pred otvorením a ešte sa nepoužíval. Po nich sa urobil generálny poriadok a stery a išlo sa potom skutočne operovať. (Raccoon.city)
Reklama