Ropáci

Ropáci sú také ritnaté potvory žijúce výhradne na extrémne znečistených a smradľavých miestach ( uholné doly, rómske osady, alebo poľské supermarkety ) a živiace sa gebuzinami na ropnej báze. Hlavne nech je to riadne mastné a vysokooktánové. Kedysi dááávno som to ako malý náhodou videl v telke a samozrejme som si myslel že je to naozaj naozaj. Potom som chvíľu len tak užasnuto sedel a tuho rozmýšľal o tom ako môže vôbec niečo také žiť. Dnes som na to náhodou narazil opäť a aj keď už dávno viem že ropáci sú len výplod fantázie, prišlo mi to rovnako fascinujúce, dobre natočené a vysoko zaujímavé. Bolo zábavné keď tam tí vedci kŕmili malého ropáčika benzínom z fľašky a nechali ho inhalovať dym z výfuku. Zaujímalo by ma či sú ľudia ktorí fetujú lepidlá nejako geneticky spriaznení s filmovými ropákmi, trebalo by to rozhodne preskúmať. (30.08.2012)

"Po večeři jsme začali s pitvou." Zdravím Vás, lidičky. Jsem Petroleus mostensis, alias Ropák bahnomilný. Narodil jsem se v severních Čechách, můj tatínek s dědečkem natáčí filmy a moje maminka je dcerou ilustrátora Maxipsa Fíka. Přebývám na samotném dně povrchového dolu, kde řvu jako Vilém Čok, ale plavat chodím do nedalekého odkaliště. Mezi mé koníčky patří lelkování, ježdění po dopravníkovém pásu kolesového velkorypadla, nebo návštěvy rekultivace ve které okusuji umělohmotné zábaly kolem stromků, protože mi chutná polyetylen. Nejraději mám však dvaadevadesáti oktanový benzín, jenže většinou seženu jen běžný motorový olej. Taky bych rád navštívil Prahu, koncertuje tam totiž má oblíbená skladatelka Vendula Kašpárková ze skupiny "Stromboli", ovšem pořád nemohu nasát ten správný ozón, takže jestli mě máte rádi, nejezděte elektromobily, nepoužívejte solární panely, netřiďte odpady, nesázejte stromy, nevolte zelené. To by bylo ode mne asi tak všechno. Buďte zdrávi, hodně štěstí! P. S.: Milý pane Nedbale, přijměte mou omluvu za ty vaše holínky, ale byly dobrý. (06.12.2016)

Jako úvod do světa filmu je to hodně velká paráda. Dokonce to ve světě vzbudilo velký ohlas a lidi tomu věřili. Já tomu taky věřil, když mi bylo asi deset. V patnácti jsem si říkal, jaká to je sračka. Ve dvaceti a dál je to parádní satira, která si bere na paškál jak životní prostředí, tak stupiditu lidí. 95% (12.08.2016)

„Ty ropáci koušou, to jsou vám takové zuby klimatický.“ Proste len ďalší dôkaz, že ak chcete robiť filmy, nepotrebujete rozpočet ale dobrý nápad a zopár ľudí okolo, na ktorých sa dá spoľahnúť. Svěrákov česko-slovenský krátkometrážny dvadsaťminútový počin z roku 1988 má vynikajúcu, miestami až hororovú, atmosféru, kvalitné technické „dokumentárne“ spracovanie (pôsobivá výprava, hudba, ropáci, presvedčiví herci, akustický prejav tajomných záhadných ropákov) a pôvabná mystifikačná hravosť; človek by takmer začal uvažovať, či ropáci naozaj neexistujú. Prvá polovica na YouTube: http://www.youtube.com/watch?v=bN4DR9zywrs a druhá tiež: http://www.youtube.com/watch?v=JrmoBuzeVGQ&NR=1 (22.05.2009)

Jan Svěrák začal velmi dobře. Natočil krátkometrážní, avšak velmi uvěřitelné sci-fi o živočichovi z mostecké uhelné pánve, který si libuje v tom svinstvu, jež nám sice neprospívá, ale k životu jej potřebujeme stejně. Jak jsem napsal, jde o tu uvěřitelnost, protože tým, který film představuje, je složen z vědců a dokumentaristů, takže je to takové fiktivní National Geographic. Genialitu tohoto díla dokazuje fakt, že jsou lidé, kteří si opravdu myslí, že ropáci existují. (28.12.2018)