Ztracené město

Lehce nadprůměrná záležitost, které v postupu na vyšší příčky hodnocení brání poněkud zbytečně dlouhá stopáž. Škoda. Atmosféra Kuby v revolučním roce 1958 je velice věrohodná, herci vesměs skvělí (hlavně B. Murray exceluje v roli dalšího smutného klauna) a vizuálně je to též velice povedený zážitek (mnohými zmiňovaná, černobílá sekvence s barevnou vlajkou opravdu nemá chybu). Bohužel, jak jsem naznačil v první větě, největším problémem je téměř 150 minut stopáže. Děj místy působil poněkud řídce a uměle natahovaně.....alespoň tedy pro mě. Jinak se ale jedná o zážitek, kterého rozhodně nelituji a někdy v budoucnu se případné repríze vůbec bránit nebudu. (03.12.2010)

Životní projekt Andyho Garcii, který se tím vyznal z lásky ke Kubě, odkud pochází, a vyjádřil svůj vztah ke kubánské revoluci, minulosti a současnosti Kuby a trochu i ke kubánské kultuře. Dramatická linka jedné rodiny a konfliktu mezi třemi syny rozdělenými politickými názory funguje velice dobře, zajímavý je zejména nenaplněný milostný vztah hlavního hrdiny, kdy milence opět rozdělila politika. Trochu mě zklamalo poměrně nevýrazné využití prostředí nejlepšího havanského kabaretu, čekal jsem, že film, kde hlavním hrdinou je kabaretiér a umělec, bude plný muzikálových čísel, výrazných tanečních a hudebních kreací. Čekal jsem zkrátka nový Kabaret. A ono je to kupodivu hodně skoupé, podnik Fico Fellova funguje pouze jako pozadí pro zobrazení osudových politických událostí. Andy Garcia v hlavní roli hraje sice spolehlivě, ale přece jen mám pocit, že oproti svým ranným filmům ztratil trochu jiskru. Celkový dojem: 80 %. Zajímavý je politický rozměr filmu, který poněkud limituje výsledek. Andy Garcia dokazuje, že jako emigrant některým událostem a postavám kubánské historie jednoduše nerozumí, protože ani rozumět nemůže. Nechápe podstatu kubánské revoluce, její kořeny a motivaci účastníků. Jeho hrdiny jsou příslušníci kubánské společenské elity a nespokojenost s Batistovým režimem vnímá především jako nespokojenost s nedostatkem politických práv v období diktatury. Kubánská revoluce ve skutečnosti byla motivovaná sociální nerovností a antiamerikanismem typickým pro celou Latinskou Ameriku. Zasahování vlády USA do vnitřní politiky zemí kontinentu bylo zkrátka maximálně nepopulární a to si Garcia jako úspěšný americký občan a dobře situovaný příslušník vyšší střední vrstvy nepřipouští. Například jeho podání Che Gevary jako cynického vraha je jednorozměrné, je to v podstatě negativní karikatura, která tuto postavu nesmírně zplošťuje. Che Gevara byl nejen jakobínský revolucionář, který bez mrknutí oka dokázal své poražené nepřátele stavět ke zdi, ale i brilantní intelektuál a narozdíl od Castra coby mocenského manipulátora a praktického politika taky člověk, který v ideály revoluce skutečně věřil. .. (31.07.2009)

Začátek je jako z Mafiánů, ale nejsou to Mafiáni. Prostředek je jako z druhého Kmotra, ale není to Kmotr. Konec je jako z Tenkrát v Americe, ale není to Tenkrát v Americe. Co je to? No přece debut Andyho Garcii, o 20 let mladšího dvojníka Al Pacina. Upřímné vyznání lásky milované Kubě má sice vynikající hudbu a solidní herce, ve své podstatě je to ovšem nudný a značně klišovitý snímek, ve kterém i byl Murray působí značně nepatřičně. Zkrátit to o půl hodiny, byl bych ochoten se na to kouknout znovu, a nejen kvůli Che Guevarovi a mladému Fidelovi. (18.03.2010)

Film, který jde Andy Garciovi ze srdce a to je jeho nejsilnější stránka . V prní třetině nám Andy Garcia chce ukázat snad všechno najednou : krásy Kuby, politickou situaci, kulturu, tradice, rodinné vztahy, milostný příběh a ne úplně je to k dobru věci. Ovšem pak vám film doslova zavoní, stejně jako vůně kubánského doutníku a příběh si vás podmaní, stejně jako svůdné pohyby krásných kubánek nočního klubu El Tropico Fico Fellove. Ve společnosti Andy Garcii a Billa Murraye Vám nebude chybět vůbec nic a film Vám zůstane v srdci stejně tak dlouho, jak dlouho cítíte na svých chodidlech jemný bělounký písek s kubánských pláží. Jsem rád, že jsem toto ztracené město objevil. (26.12.2006)

Andy Garcia měl pěkný plán a z velké části ho také splnil. Ukázal nám Kubu jako krásnou zemi, Havanu před padesáti lety jako nádherné postkoloniální kreolské město, a také vzorek vyšší kubánské společnosti té doby. A perfektně předvedl typické latinskoamerické problémy - diktatury, násilí, emigraci. Může být něco horšího, než Batistův režim? Ale může, ještě jsou tu Fidelovi a Guevarovi komunisté. A komunisté, ti dokázali vždycky všem naivním snílkům o rovnosti a bratrství nekompromisně a krutě otevřít oči, většinou nakonec překvapili i sami sebe, a to velmi bolestně. Škoda, že Garcia nedonutil nikoho k nějakému hereckému výkonu. Kromě jeho samotného, Murraye a Hoffmana všichni ostatní jen předříkávali naučený text jako snaživé děti základní školy. 65%. (06.04.2010)