Wild Girl
Režie:
Jan SvitákScénář:
Čeněk ŠléglKamera:
Jan RothHrají:
Rolf Wanka, Theodor Pištěk, Nancy Rubensová, Jaroslav Marvan, František Paul, Truda Grosslichtová, Břetislav Hrstka, Antonie Nedošinská, Jarmila Švabíková (více)Obsahy(1)
Majetný šéf autotováren Mirko Rolín je znuděný rozmařilým životem a rozhodne se strávit dovolenou sám, daleko od společnosti svých pražských přátel. S kamarádem Theodorem dokonce uzavře sázku, že se měsíc obejde bez pohodlí i polibku ženy. Vydá se pěšky do Dubrovníku, kde se seznámí s Vlastou, dcerou pražského majitele vinic, která zde tráví léto. Náhodou totiž požádal v jejich sídle o nocleh a posléze přijal i zaměstnání řidiče a sluhy. Otec chystá pro Vlastu překvapení v podobě ženicha, jímž je Mirkův přítel Theodor. Ten o Vlastu nemá zájem, neboť je zasnouben s herečkou Rosou Valetti... (ČSFD)
(více)Recenze (20)
Standardní červená knihovna se vším, co k tomu patří. Zde trochu oživená atraktivními exteriéry chorvatského pobřeží. Ale je to divně sestříhaný, což je možná tím, že dochovaná kopie je špatná, protože se na ni hodně dlouho prášilo. Měl jsem ale jeden problém - s angažováním dvou dočasných hvězd českého filmu Nancy Rubensové a Trudy Grosslichtové (bylo to jejich jediné setkání před kamerou). Ta děvčata jsou si typově tak podobná a herecky tak nevýrazná, že se mi prostě pletla. ()
Divoch je česká verze filmového přepisu oblíbeného románu Miloše Křenovského z Hvězdy, který filmařům později posloužil také jako autor předlohy Vandiných trampot. Pod názvem Rote Rosen - Blaue Adria vznikla souběžně verze rakouská. Obě spojuje především hlavní role hraná Rolfem Wankou, jenž je zde jako Rudolf Vanka v roli Mirko Rollina, šéfa auto-továrny. V této převlekové roli šéfa za sluhu je Rolfi zcela na svém místě, má zde opět mnoho příležitostí k variování všech svých osvědčených hereckých praktik. Ostatně není náhodou, že právě sympatický Wanka byl klíčovou postavou pěti dvojprodukcí z let 1935-1937, kdy jeho sláva kulminovala u nás, i u sousedů. Divoškou je zde Nancy Rubensová, která je více přírodním úkazem, než-li skutečnou herečkou. Její první film Světlo jeho očí měl premiéru pouhých pět měsíců před dubrovnickým dobrodružstvím, při kterém již získala celý film pro sebe. Vlivem jejího spontánního výkonu se celek stal mnohem doslovnějším a komediálnějším, než-li je jeho rakouský bratříček. V této české variantě také více oceňuji delikátní Trudu Grosslichtovou v adekvátním páru s Frantou Paulem. Koho ale nesnesu, je Břetislav Hrstka, který se v páru s Antonií Nedošinskou a v zaměstnání u Theodora Pištěka zasloužil o nevkusné posílení teze o dominantním postavení výlučně tělnatých komiků. Nicméně konec dobrý, všechno dobré. Tedy v české verzi je to Wanka, který svou Divošku doběhne, v rakouské je to naopak. A jako speciální bonus pro znalce obou verzí je tu báječný vtípek, kdy v žárlivé scéně Rolf pojme k tanci představitelku Divošky z rakouské verze Roszi Czikós a Nancy Rubensouvá na něj jen vzpurně kouká, v rakouské se jejich role samozřejmě prohodí. Pikantní. ()
Příjemná, sluncem zalitá komedie, která měla za cíl upevnit pozici Rolfa Wanky, tehdejšího nejoblíbenějšího filmového milovníka, jak u českých, tak především u germánských diváků, lačných po dalších rolích tohoto ušlechtilého krasavce. Zasazení do atraktivního prostředí jadranského pobřeží, jehož podmaňující krása dala vzniknout mnoha uchvacujícím záběrům, se v tomto případě nemíjí účinkem: film doslova dýchá neopakovatelnou atmosférou plnou drobných vtípků a dobré nálady, maje na paměti, že prázdniny jsou jako stvořené pro lásku a sklenku dobrého vína. ()
Klasická komedie 30. let, kdy se bohatý továrník vydává za chuďase a slouží v bohaté rodině, na jejíž dceru má zálusk. Spousta zápletek a úskalí, než se ti dva k sobě dostanou. ()
Já si zase myslím, že Rubensová je zajímavější, ale souhlasím, že jsou obě boží....ovšem to je taky jediné "boží" na tomhle filmu. Zbytek je totální krize, takže díky oběma božím ženám 40%... ()
Po technické stránce je ten film naprosto strašný - chápu, že v té době nebylo ještě filmování na takové úrovni, nicméně zvuk kamer, prostřihy a studiové postsynchrony v tomhle filmu by mohly sloužit jako ukázka, jak se to dělat nemá. Scénář byl dosti naivní a od Čeňka Šlégla jsem čekal trochu více. Právem zapomenutý brak, který nemůže zachránit ani Rolf Wanka, ani Theodor Pištěk. ()
Po letech objevuji stále dosud nepoznané prvorepublikové komedie. Docela příjemná podívaná, zejména duo Pištěk a Nedošinská zaručují notnou dávku humoru, dobře jim sekunduje i Hrstka v roli Floriána. Z těch mladších je srandovní figurou nesmělý nekňuba Theodor, např. ve scéně, kdy z moře omylem tahal cizí ženskou.:) Sice naivní, trochu přitažené za vlasy, ale nemůžu říct, že jsem se u toho nebavil. Zvlášť Pištěkův popletený proslov při zrušení zásnub mě rozsekal: "Já jsem chtěl, aby ty jsi se zasnoubila s otcem mého nejlepšího syna.":) 65% ()
Poněkud nenáročný ale rozhodně příjemný snímek natočený v atraktivním prostředí mořského pobřeží vyrovnávající dosti slabší zápletku a dialogy, kterým nedokáží vdechnout přesvědčivost ani jindy bravurní herecké hvězdy jako Pištěk nebo Nedošinská. Ale na bezstarostný prázdninový večer celkem vřele doporučuji. Vzhledem k ročníku vzniku filmu přidávám jednu hvězdičku navíc. ()
Škoda chabého scénáře, chatrných zápletek v takovýchto filmech bývá více, ale tady je spousta scén a dialogů vyloženě odbytých. Dát hlavní roli někomu, kdo vlastně hrát neumí, také filmu neprospívá. Jediný klad filmu jsou pouze lokace a potom opět kouzelná Truda Grosslichtová. ()
Ano, Truda Grosslichtova je zajimavejsi nez Nancy Rubensova, ale presto jsou obe bozi... Ztrestena komedie pro obdivovatele cb dob. (Zajimava je tez lokace...Antonie Nedosinska pod palmama? Proc ne...) :-) ()
Nechápu, proč u romantické komedie je žánr drama. Milé, oddechové a hláška "Hřebík do urny". ()
Klasický případ toho, jak se nacházely náměty k provorepublikovým veselohrám. Prostě autor si vypůjčil řadu gagů od svých kolegů, a tak vznikala pomocí slepených klišé jednoduchá komedie, jejíž vtip je dnes již mnohde překonán. V tomto případě ho zachraňuje snad jen Theodor Pištěk a ovšem uhlazený Rolf Wanka. Ani Grosslichtová či Nedošinská nedokázaly hrát alespoň průměr toho, co v jiných komediích. Navíc Divoch patří k několika filmům natáččných v Dalmácii, kam si zřejmě filnmaři s herci odjeli na rekreaci a jen tak mimochodem si natočili veselou taškařici, i když velice hloupoučkou. Vypadá to, jako by v Dubrovníku býval samý Čech, a ještě k tomu se všichni dobře znali. A zPrahy to musel být na jih Jadranu opravdu jen kousek, snadno dosažitelný... ()
Příjemný a ničím nenáročný romantický film, který si vás nejvíc získá hlavně krásnými jugoslávskými exteriéry a také nádherným vzevřením Nancy Rubensové. Jak ta byla ve svých jednadvaceti letech nádherná a jak jí to v těch "klučíčích šatech" seklo! No, raději půjdu dál... I přes výše zmíněné vlastnosti má film také něco, co jej v mých očích sráží. Jednak naprosto nesnesitelného Theodora, kterého bych nejraději někam zamkl a zahodil klíč (možná to bude tím, že mi občas připomínal hodně přehnanou verzi mé osoby), a taky docela jednoduchou, až triviální, zápletku. V podstatě se ve filmu stane strašně málo a ani to není obohaceno nějakými nepředvídatelnými a neočekávanými zvraty - sázka, příchod, láska, prohlédnutí, odmítnutí naschvál, neštěstí a zase láska. To buhužel na víc jak tři hvězdičky nestačí. ()
Rolf Wanka... Nic víc jsem ke štěstí nepotřebovala.. .Mile mne překvapila neokoukaná tvář Nancy Rubensové i kulisy Dubrovníku... Nechybí vtip ani velká láska, takže já jsem naprosto spokojena... ()
Ta ženská se smála, jako když se hrbatej kutálí po schodech, děsné. Celkově jde o takovou veselou nánu, ech, pardon, komedii, jak jinak že, smutná komedie, to by bylo smutné. No, především by Vlastička potřebovala pořádně zmlátit a opakovat to dennodenně tak dlouho, až by se umoudřila. Herci kvalitní, snaha byla, dějově ucházející, takový banální příběh jako tolik jiných, jen je posunut trochu do ciziny. Nenudil jsem se nějak moc, ale taky nějako moc nebavil. ()
Trochu nudnější film z Dubrovníku, který mne moc nezaujal. Hodnocení: 50 % ()
Na tu dobu a na Jana Svitáka to zase není až tak hrozné, jsou to pro mne tak dvě až týi hvězdy. Wanka je docela dobrý (srovnejte s hrozným V Borským ve Třech mužích na sněhu), vypadá jako chlap a hraje vcelku přirozeně, Nancy Rubensová je místy sice nejistá, její smíchy a pláče jsou hrozné, ale vypadá dobře a má určitou přirozenost, která není od věci,. Pištěk a Nedošínská jsou jako obvykle 'mám vysloveně pocit, že TP hraje to samé o tři roky později v Bílé jachtě ve Splitu, akorát, že tady je to Dubrovník :-)), Franta Paul taky jako obvykle, to jest špatný, jeho popularitu moc nechápu. Scénář Čeňka šlégla je jenom rutina, snaha o některé hlášky selhává, ale exteriéry jsou krásné. Truda Grosslichtová standard, souhlasím, že role správce B Hrstky je hrozná a navíc ve chvíli, kdy jsou plátně s Pištěkem, by to chtělo širokoúhlou projekci. Zápletky s falešnou identitou jsou sice z dnešního pohledu obehrané, ale pořád to jde a tehdy to možná tak nebylo. ()
Jsem jediná, komu připadá Nancy Rubens nadčasově krásná? Ta holka by se z fleku mohla přenést z filmového plátna 1. republiky do dnešní doby - a bez jakýchkoli úprav by byla převelice koukatelná. Vždycky mě to u ní překvapí. Většina ostatních tehdejších krásných žen by na sobě musela něco změnit (líčení, účes, ...), ale Nancy ne. ()
Velmi špatný film. A to po všech stránkách. Naprosto slaboduchý scénář Čeňka Šlegla zazdil svou režií Jan Sviták. Šmírácké výkony některých herců, především mladičké Čechoameričanky Nancy Rubensové, pak už film nemohly nijak poškodit. Film je i vzorovou ukázkou diletantského střihu a naprosto zmršených postsynchronů. Ale i tak jsem dal tomuto filmu pět hvězdiček, protože mne všemi svými chybami okouzlil, takže jsem si ho zkouknul dvakrát. Skutečně zábavným se mi jevil pouze komický mladoženich Františka Paula, jehož hlášky občas zajiskřily vtipem. ()
Jak jen to slušně...Rolf Wanka byl bezpochyby fešák, ale ten jeho úsměv na mne vždycky působil nepřirozeně, neřkuli slizce, což obvykle dorazil tím, že promluvil. Nancy byla možná sošná, nicméně její šklebení, případně hysterický smích bylo čiré utrpení a v mnoha okamžicích jsem si přála, aby si to (když už měl někdo ten nešťastný nápad s jejím obsazením) prohodila s Trudi, která je mi alespoň sympatická, i když herecky si holky mohly podat ruce. Jediný vtipný moment celého filmu tak bylo Pištěkovo závěrečné platichaření s výstřely a výkřiky ve snaze přivolat zpět nafučeného ženicha. Kromě toho mi hlava nebere, jak strašlivě muselo od roku 1936 postoupit globální oteplování, protože si i po dlouhých letech stále ještě živě pamatuji strašlivé a dusné noci a neméně rozpálené dny Jadranského podnebí, takže když mi hrdinové před očima hopkali po krk zafačovaní do oděvů, ve kterých by směle přežili i mírné mrazíky, o důkladných pyžamech a prošívaných dekách na spaní nemluvě, polil mne s hrůzou i pot jen při té představě. ()