Dealer

Opening "dánskeho krstného otca", od ktorého som čakal dosť, ale dal mi ešte viac. Scorsese a Leone sú v žánri americky epickí, Refn európsky minimalistický a sakra priamejší. Prvý Pusher je skvelou rozcvičkou o malom gangstrovi a jeho páde kvôli nepredvídateľným udalostiam, spôsobeným nepredvídateľnými vedľajšími postavami. Postavami, ktoré napriek malému priestoru pred kamerou režijnou štylizáciou zaujmú naťolko, že detailné zameranie sa na ne v dvoch pokračovaniach je ultimátnym wish-come-true každého filmového žrúta. Must see trilógia, jeden zo základných kameňov európskej gangsterky. (27.06.2016)

Pusher působí až neuvěřitelně civilně a autenticky. Hlavní postava je nesympatické hloupé hovado - a tím víc to působí reálně, než kdyby byl kriminálníkem (pouličním prodejcem fetu) nějakej cool sympatickej borec, co sype hlášku za hláškou, jak to známe z jiných snímků tohoto žánru. Povedený debut. (25.08.2011)

Hoci je celá trilógia kvalitatívne veľmi vyrovnaná, prvý diel je zo scenáristického hľadiska jednoznačne najlepší. Brilantne natočené a zostrihané, tá "roztrasená, autentická" kamera je skoro až na Greengrassovej úrovni. Skvelí herci. Niečo takéto by sa dalo natočiť aj v Prahe či Bratislave, teplákovo-holohlavo-zlatoreťazovej drogovej mafie je všade dosť, ale som si istý, že by tam niekto vypadol z úlohy a poslal ten realistický dojem pod fialky. Tu sa to nestane. Ani raz. Hlavný hrdina je aj vďaka tomu skvelému hereckému podaniu dokonale nesympatický sráč, ktorému som od začiatku prial, aby mu roztomilí Srbi vykĺbili nožom kolená. (27.06.2010)

Takovouhle jízdu jsem teda vůbec nečekal. Přitom myšlenka je neskutečně jednoduchá, že kdybych sledoval jenom pět minut filmu tak naprosto pochopím myšlenku, pochopím konec, pochopím i atmosféru, ale to by byla veliká škoda. Když už koukat na film, tak na něj koukat pořádně a v rámci Dealera obzvláštně pořádně, protože takovou sondu do obchodování s drogami jsem snad ještě neviděl. Tedy z pohledu dealera, jakoby obyčejnýho překupníka, který žije celý den ve stresu jak z jedné strany, která se ho chystá den co den zabít za dluhy, tak z druhé strany, ze které zase vymáhá ty prachy aneb jak si to uděláš, takový to máš. Dealer je ale schopný případ toho, že takový život nikam nevede, stejně jako nikam nevede příběh tohoto filmu, jednoduchý, ale svým způsobem hodný k zamyšlení. Tak je to nejlepší. (22.10.2009)

║Rozpočet DKK 6 miliónov║Tržby USA $4,440║Tržby Celosvetovo $4,440▐ Tieto filmy o drogách a špinavom podsvetí mi nikdy moc nesedeli a hlavne podané v takomto surovom štýle, aj keď to má správnu dravosť nie je to pre mňa žiadna slasť, ale režisér Nicolas Winding Refn sa v tom ponurom štýle prezentácie príbehu asi pekne vyžíva podľa jeho filmografie. /40%/ (13.11.2012)

Hledání rytmu a rukopisu v dlouhých kontaktních detailech a (zřejmě) zčásti improvizovaných dialozích dvojice delikventů. Ve druhé části, kdy film opustí model buddy movie a začne sledovat výhradně zoufalý boj Franka o přežití se v neonovém světle nočních klubů a barů rodí Refnova záliba v estetizaci brutality a morálně pochybných postav. Zatímco zpočátku se klasická rudá a fialová světla nepoužívají zásadně příznakově, skvostná závěrečná sekvence rodí režiséra, který svoje hrdiny používá jako projekční plátna svých brutálních vizí. Film na pomezí amatérské kinematografie, zbytkových vlivů Dogma 95 a probouzejícího se vizuálního mostra. (26.10.2010)

Scénář: Jens Dahl, Nicolas Winding Refn .. Dánský Jirka Macháček v drogovém horem pádem pádem pádem. (04.11.2009)

Věděl jsem přesně, že se mu to posere a že Radovan nakonec bude muset dělat to co obvykle dělá :) ale stejně mě ten film vtáhnul. Hodně tomu pomáhá civilní kamera a výborní, nesmírně přirození, herci. Hrozně se mi líbila scéna jak Radovan jel s Frankem vyzvednout prachy od toho feťáka a jen tak nezávazně dobrácky kecali v autě. Fanouškům gangsterek doporučuju, i když tohle není gansterka, ale už téměř reálná sonda. (08.09.2009)

Intenzivní sedmidenní spirála na dno koncipovaná jako výprava do žánrového světa, během které nic nejde podle plánu - v rovině žánru i děje – strhne svou bezprostředností, kterou vytváří dokumentárně stylizovaná kamera sledující postavy zpravidla v těsné blízkosti. Vizuální nekašírovanost umožňuje, aby hrstka sekvencí, které by v klasicky pojaté žánrovce byly předními atrakcemi (zbití zrádného kumpána, zabití feťáka apod.), splývala s ostatním děním do jednolitého záznamu anabáze dánského dealera. (03.04.2011)

Refn poprvé = po všech stránkách kvalitní "malá" gangsterka o zkurveném týdnu v životě dánského dealera, natočená na autentický pouliční feeling. Výborný je Mikkelsen jako potetovaný holohlavý blb ve vedlejší roli. (04.09.2011)

Pět let mladší Kim od seriálu Most a já jen mrkala na drát. Tady vypadal o deset let mladší a když sprintoval, tak jsem nevěřícně kroutila hlavou. Asi mu ty drogy daly zabrat :-) Výborná kamera, atmosféra, herci, pitomý drogy versus prachy a všudypřitomný stres. Jo, tak takhle to asi nějak chodí, věřila jsem jim, takže podle toho jim to napálím. A Madse jsem taky skoro nepoznala. (29.07.2015)

Drsný časy ve špinavých ulicích po Dánsku. Až příliš dlouho se téměř "nic" neděje, sledujeme týden života pouličního gangstera dealujícího drogy. Nakonec se však přeci jen něco semele a když se začně srát, tak pořádně! Jeden nepovedený "deal" následuje druhý, mafie je neúprosná, pravidla neznají bratra a náš hrdina směřuje pomalu ale jistě do pekel. Atmosféra měla nejspíš navodit pocit bezvýchodnosti a deprese, drsnou stylizaci podtrhuje pár brutálních scén, ale výsledek není ani tak příliš působivý. Charaktery nepůsobí zrovna dvakrát zajímavě, či prokresleně, film je v konečném důsledku veskrze prostý... Za mě nic moc. 5/10 (06.06.2013)

Tenhle film pro mě přišel ve chvíli, kdy jsem nad Refnem nadobro zlomil hůl. Není nic lepšího, než se vrátit na začátek. Dravé, energické, plné života a otevřené překvapivě mnoha interpretacím. Nejspíš jeho nejlepší film. (24.01.2023)

První díl volné trilogie poněkud paradoxně komentuji jako poslední. V době premiéry jsem ho viděl a nechal jsem si ho nyní nakonec, abych si utvrdil nebo vyvrátil někdejší dojmy. Spolu s ním vlastně účtuji s celou sérií a tři hvězdičky dávám za celkový obraz kodaňské galerky. Dealerovi nechybí energie a odvaha ani snaha o autenticitu. Příběh je prostinký. Po jedné spackané dodávce jsou prachy i drogy fuč, zbyl jen nepříjemný dluh u odběratele, který má dost rukou na špinavou vymahačskou práci. To, co dealera shazuje, jsou typicky tarantinovské neduhy, především nedbalá dramaturgie. Režisérovi jde mnohem víc o styl a atmosféru než o vyprávění. Dvojice gaunerů příliš dlouho projíždí ulicemi a vypouští namachrované kecy - vím, že to k jejich charakteristice patří, ale v téhle míře už to silně zavání samoúčelem. Chování postav v některých případech nedává smysl. Co mělo proboha znamenat Frankovo okradení svou dívkou - v ten moment ho sice režisér dostal tam, kam potřeboval, ale jde to proti charakteristice postavy i logice situace. Nechávám sice tři hvězdičky, ale nadšený nejsem. Refn chce spíš bavit a používá k tomu videoklipové prvky tak typické pro tvorbu mladých režisérů 90. let. Jako vážně míněné drama je to příliš mělké a pokud chci být baven, Guy Ritchie si nehraje na žádnou hlubokomyslnou sondu, ale baví účinněji. Tu třetí hvězdičku přihazuji za dvojku velkých jmen severské kinematografie - Kima Bodniu a Madse Mikkelsena. Shodou okolností toho prvního momentálně sleduji o řádku let staršího ve 2. sérii seriálu Most a je to zajímavé srovnání. Celkový dojem: 55 %. (10.10.2015)

Zatímco Bůh za šest dní stvořil svět a poté odpočíval, Frank v šesti dnech nastoupí na sebedestruktivní cestu, aby sedmého dne… Winding Refn již ve svém prvním snímku dokazuje, že má filmařské řemeslo v ruce, ví, co chce a jak toho dosáhnout. Rozdělením snímku do několika dnů pracuje zejména s divákovým očekáváním, kamerou snímající postavy zejména z detailů a polodetailů zase celou podívanou zintenzivňuje. Neukazuje nablýskaný svět, ve kterém se lidem na temné straně zákona daří a užívají si nabytého bohatství, ale soustředí se na vykreslení absolutní zoufalosti a bezradnosti, která se zde pod tou vší špínou nachází. Nestylizuje dealery ani jejich okolí, ale odhaluje je v jejich naprosté prostotě a nezajímavosti. Nicméně v konečném důsledku zůstává snímek někde na půli cesty, nefascinuje, ale ani nezhnusuje. Citelné to je zejména v poslední třetině. Celá ta intenzita je jen na plátně a nedaří se jí přejít na diváka. Není tu důvod fandit ani Frankovi, ani jeho protistraně. Už od začátku je jasné, že ať snímek skončí jakkoli nebude to pro diváka naplňující. A možná je to i klad, jen kdyby to celé bylo zběsilejší a více strhující. (24.11.2013)

„Když přijdu, není doma nebo říká, že příště.“ - „Musíš je sledovat 24 hodin denně. A furt jim to připomínat. Jako ten Turek. Udělal chybu, že Milovi dlužil 30 táců. Musel jsem tam jít. Nejdřív jsem ho slušně požádal. Nakonec jsem na něj musel s nožem. Bodnul jsem ho do kolena. Bodnul jsem ho a celý koleno mu vypadlo. Často si říkám, že bych radši dělal něco jinýho.“ Jenže zatím Radovan ubližuje lidem, co neplatí, a Frankův dluh se prohlubuje…Hlavní hrdinové Frank a Tonny, okázale primitivní frajírci, si žijí vcelku bezstarostný život z prodeje drog. Ale jak se říká, s jídlem roste chuť. A divák tuší, že se těm 2 může snadno stát, že si ukrojí až příliš velký krajíc. Což se díky školácké chybě potvrdí. Film pak dostane novou šťávu, postupně nabírá solidní grády a stejně tak začne přibývat napětí. A mohlo by ho být ještě víc, kdyby divák k hlavním hrdinům cítil o něco větší sounáležitost, což není tak snadné. Naštěstí Bodnia i Mikkelsen jsou ve svých rolích dost odzbrojující. Otevřený konec navíc nabízí příslib v podobě pokračování, 1. dílu dám slušné 4*. (10.09.2014)

Dluhová spirála, balkánští věřitelé a igelit na podlaze, aneb náročný týden dealera se závazkem u kulinářského strejdy Mila a jeho vlídného asistenta v pršiplášti.. Refn, inspirovaný filmy Cannibal Holocaust či Bitva o Alžír, vsadil na všeobjímající autenticitu. Z blízka zabírající kamera, kdy si divák při dialozích připadá jak na tenise, zanevření na institut kladné postavy, mimoděk působící násilí. Zvědavost vás nutí si k tomu světu přičichnout, zdravý rozum držet se dál.. (05.10.2015)

Dealer Frankie a jeho krkolomný týždeň. Spočiatku sa zdá, akoby život pouličného dealera drog nemá najmenšiu chybu. Samé poflakovanie, párty, baby, chľast, drogy, jednoducho bezstarostné dni. Je až neskutočné, ako sa vedia udalosti postaviť voči človeku behom pár dní. Tvorcovia spracovali túto zápletku až neskutočne bravúrne a zašli až na samé dno možností. To, čo sa začne diať je jedným slovom šialenstvo. Bez akýchkoľvek prikrášlení beštiálna jazda za záchranou svojho vlastného života. Brutálna, zverská, krutá a surová dráma na pokraji psychickej znášanlivosti. Herci boli priam ukážkoví a svojich gangstrov zahrali s mikroskopickou presnosťou. Miestami som mal pocit, že pozerám skrytú kameru zo života ozajstných, skutočných pouličných grázlov. No a záver je bezkonkurenčný.. 85%. (11.05.2009)

Podobně jako na většině dánských filmů natočených po roce 1995 lze i na Pusherovi pozorovat jistý vliv Dogmy 95. Není totiž obrazově ani příběhově stylizovaný, nesnaží se zapadat do předem připravené žánrové škatulky, nechce působit dojmem, že je prodej kokainu neskutečně cool. Tento náhled na sedm dní v životě dealera Franka zkrátka více než Scarface připomíná dokument natočený v jedné z dánských ulic. A jako takový nabízí skvělé herecké výkony (třeba Thomas Bo Larsen je ve své krátké scéně feťáka, který dluží 50,000 skvělý) a působí nesmírně realisticky, nelítostně a civilně. Mému srdci je však, narozdíl od sociálnějšího pokračování, z čistě subjektivních důvodů lehce vzdálený. (21.07.2012)

Občas jsem měl pocit jako by Pulp Fiction točil Greengrass. Výborní herci, výborné charaktery a parádní atmosféra. (29.10.2010)