The Vampire and the Ballerina
Režie:
Renato PolselliKamera:
Angelo BaistrocchiHudba:
Aldo PigaHrají:
Hélène Rémy, Walter Brandi, María Luisa Rolando, Tina Gloriani, Stefania Sabatini, Isarco Ravaioli, Gino TuriniObsahy(1)
Gotický černobílý horror, jehož hlavním námětem je vampyrismus pojatý jako droga, touha a vášeň, začíná setkáním s krvelačným monstrem. Služebná se vydá přes les k řece pro vodu, zpátky však již nedorazí. Naleznou ji v lese v mdlobách a uloží do postele. Druhá návštěva upíra se jí však stává osudnou. Poté sledujeme příběh mladých lidí - Luisy, Francescy a jejich protějšků Hermana a Luca. Při jedné z návštěv vodopádu se obě dívky vydají do lesa. Blíží se bouře, ony se ztratí, ale na pomoc jim přispěchá Luca. Všichni tři se nešťastně ocitnou na druhé straně lesa, blíží se večer a na obzoru se vynoří silueta hradu. Dle povídaček opuštěné sídlo se nabízí jako jediné útočiště. Nikdo z trojice však netuší, že v jeho zdech pobývá tajemná hraběnka se svým sluhou. A jak se záhy ukáže, také něčím velmi děsivým... Dočkáte se tajemných chodeb, hřbitova, otevřených rakví, vyděšených psů, protáhlých zubů a svůdného baletu! (darkrobyk)
(více)Recenze (11)
Černobílý upíří příběh má všechny atributy gotického horroru. Les, koruny stromů zmítající se ve vichru, bouře, zdánlivě opuštěný hrad, hřbitov, podzemní labyrint s kryptou. Sídlo obývá tajemná hraběnka - María Luisa Rolandová, která typově připomíná horrorovou divu Barbaru Steellovou. Jejím společníkem je odporná kreatura, co se po napití lidské krve mění v pohledného muže. Romantickou (tedy divokou) přírodu představují kromě lesa půvabné vodopády. Škoda, že velmi hezké ženy, vystupující ve filmu, zde nedovádí tak, jak je pán bůh stvořil. Vampyrismus je ukázán jako slast, chtíč, touha, vášeň, libido, závislost, droga. Vysávané ženy se přes orgasmus dostávají až k branám smrti... Zda to platí i pro muže, bohužel zde nezjistíme. Velmi dobrá hudba (A.Piga) navozuje společně s šerosvitnými obrazy patřičnou atmosféru. Samotnou kapitolu pak tvoří erotický balet na svůdnou hudbu nastupujích 60.let. Triky a masky jsou sice průměrné, nahoty a krve se nedostává, přesto má však film své zvláštní kouzlo. ()
Kvalitní černobílá kamera, výborná práce se světlem a stínem. Příběh ze současnosti, ovšem s klasickou kulisou gotického hororu. Nácviky tance děvčat byly skvělou záminkou pro uvedení lehké, zcela ještě zdrženlivé a vkusné erotiky. Možná inspirace pro následující produkci britského Hammeru. Kdyby byla lépe ztvárněna postava upíra, vhodně vybraným hercem, nikoliv maskou, asi by měl tento málo známý italský horor u mne nejvyšší hodnocení... ()
Jeden z těch lepších upířských hororů. Po těch průjmech od Rolina a Franca jsem čekal něco lepšího a Italové umí. Není potřeba moc dodávat vyčerpávající komentář tu napsal Karlos80. Já jen dodám že film má hodně solidní atmosféru díky poryvu větru ve stromech, či chození po hradě se svícnem. Takovéhle momenty ve filmech miluju a líbí se mi. MAska hlavního upíra je celkem pěkná(scéna kdy stojí za koňmi téměř na konci filmu mě docela zamrazilo), jen ten příběh moc nesedí a je poměrně klišé. Kolikrát jsme už viděly upíra který saje krev aby omládl. Není to nic převratnýho ale mě to mile potěšilo. ()
Ten tanec zaujal,tá choreografia bola velmi strelená aj na tú dobu.Ten hlavný upir bol len človek s maskou,to bolo očividné.Celkovo to vyznelo ako zlý vtip a bolo to riadne amatérsky natočene.Nielenže na mna nedolahla atmosfera,ale ani nemohla,lebo táto snímka atmosférou disponuje ale len v pár momentoch,lebo je to čista groteska.Zle masky,dost jednoduchý a preto aj nezáživný pribeh a úpiri sú tu znázornení dost úboho.Je pravda že je to zo 60tych rokov,ale z tej doby mám už niečo pozreté a tie snímky disponuju atmosferou, na rozdiel od tohoto.Jediné čo som postrehol boli sympaticke herečky a tajomno okolo opusteneho hradu a čiernobiely vizuál.To bolo jediné čo ma v tomto filme zaujalo. ()
Lehce mě překvapilo, že snímek „L'amante del vampiro“ více nepoužíval nějaké triky, vlastně jen masky. Tady si to v některých scénách doslova říkalo o prolínání obrazů, vypadalo by to skvěle, ale nakonec to řešil jen obyčejný střih, což je dle mého trochu škoda. I tak v sobě má ale snímek „L'amante del vampiro“ své kouzlo a najde si fanoušky i v dnešní době moderního, lekacího hororu. ()
Renato Polselli promarnil slibnou příležitost natočit nadprůměrný gotický horror s upíří tématikou. Polselli si totiž umně hraje se světly a stíny, výborně využívá prostory starého hradu, krásné jsou i scény na hřbitově, či v kryptě. Problém je v tom, že film vyznívá příliš teatrálně, nefilmově a samotný konec je dost nepřesvědčivý a v hlavě vám příběh asi dlouho nezůstane. Nakonec bod navíc za několik krásných a decentně erotických scén. ()
Povedený raný gotický snímek, jenž lze přiřadit k pilířům italského hororu. Dívčí baletní soubor mě velmi bavil a velmi se mi líbil ten erotický náboj i všechny zúčastněné herečky. Film se dále pyšní svižným dějem, stylovou muzikou, temně působivými záběry krajiny, starého sídla a dalšími pro žánr typickými rekvizitami. Upírská tématika není zrovna mé oblíbené téma, ale tady mi to nijak nevadilo a film mi sedl. Plus hvězdička navrch za závěrečný a na svou dobu perfektně nechutný "rozklad" upírů na sluníčku. ()
Koniec filmu bol pekne spracovany, myslim to umieranie upirov na dennom svetle. To som ani necakal, ze to tak dobre urobili ohladom rozkladu tiel upirov na prach. Ani cely film nebol zly, priebeh deja ubiehal kludne a nenudil som sa. Dost ma pobavilo to spadnutie mura na konci, akoby ten mur bol z kartonov:) ()
Ladění i vyústění filmu působí jako úsměvná nadsázka, zde vážně myšlená. ()
Stylovej, děsivej a úžasně natočenej šedesátkovej gotickej horor z dílny Polselliho. Tenhle film je moje první setkání s tímto režisérem a už se nemůžu dočkat na další. Říkal jsem si, že snímku, co je starej 60 let, se nepodaří mě vyděsit, ale opak je pravdou. Polsellimu se to podařilo na výbornou. A krásný herečky jsou jen takovej doplněk. Skvělá práce! ()
Jeden z klasických a prvních titulů italského hororového filmu z počátků 60 let. Film byl natočen a uveden do kin (premiéra v Itálii) o celé 3 měsíce dříve než Bavův majstrštyk "La maschera del demonio"! Po základním žánrovém filmu "I VAMPIRI" z roku '56 od Bavy a Fredy, následovali tyto dva hororové průkopníky, další tvůrci jako např. Antonio Margheriti, Mario Caiano, Massimo Pupillo nebo Camillo Mastrocinque se svými filmy, to byla ta "klasická vlna", pak tu ale byli prakticky ve stejnou dobu (tj. na počátku 60 let) další jména, i když přeci jen o něco méně známa, jako například Renato Polselli nebo Piero Regnoli, oba dva režiséři natočily ty své první dva gotické filmy prakticky ve stejnou dobu a se společnými rysy. Děj; Krásné tanečnice jsou sledovány dvěma zlověstnými upíry poblíž starého hradu. "L'amante del vampiro" je dobře vyrobený film s dobře plynoucím příběhem (ten nápad kdy jeden upír ovládá druhého se mi docela líbil), pěknými gotickými kulisami a maskami (docela groteskními), všecky ty noční scény odehrávající se v hradu a kolem něj pak byly docela strašidelné. Ve filmu je jedna nádherně evokující pohřební scéna, která je vlastně přepracována, jde o repliku slavné pohřební scény s Dreyerova "VAMPYRA" s kompletním rakví-pohled záběrem. Posledních 10. minut (včetně závěrečné scény) je pak úplně nejlepších z celého filmu. Tanečnice tu vypadají tak trochu jako striptérky (promenádují se tu v nočních košilkách a kalhotkách), ale jsou sakramentsky atraktivní, asi jako obvykle. Film je na svou dobu nádherně - tehdy ještě skutečně zdrženlivě a decentně erotický a smyslný (jde hlavně o všechny ty sexy jazzdance okamžiky - improvizované baletní čísla inspirované upíry). Na filmu je v kolonce asistent režie napsáno jméno Ernesto Gastaldi (fanouškům italského filmu je toto jméno jistě natolik známe, že jej nemusím vůbec představovat), navíc byl to právě on kdo k filmu napal i scénář (tedy tu jeho větší část) - byl to jeho první scénář vůbec, později někde napsal, že to byl hrozný film, za který se skoro styděl a až někdy do začátku 70 let nebyl vůbec hrdý, ale pomohl mu a dobře vydělal! Stejně si tak říkám, že toto byl už jeden s prvních italských hororových filmů, který si začínal pomalu hrát s cenzurou. Hm.., Polselli a Gastaldi na začátku svých kariér, kdo by jen odolal tomuto uměleckému spojení, později se ještě společně podíleli na druhém Polselliho gotickém hororu "Il mostro dell'opera". Pokud tedy máte rádi atmosférické kousky, vyznačující se nádhernou expresivní č/b kamerou (zde mistr Baistrocchi) která filmu propůjčuje surrealistickou až téměř hypnotickou kvalitu, kterou nelze zamítnout, všecky ty efektivní kontrasty světla / tmy v průběhu filmu, se skvělou prací na stíny, to vše tu vytváří určitou náladovost, která hezky vykresluje nutnost vystrašit, docela působivé herectví a příběh, který se ve skutečnosti pohybuje, pak vám všem mohu tento stylový, svěží, náladový a zábavný kousek jen doporučit, pokud už na něj narazíte. Na Polselliho jde určitě o nadprůměrné dílo (pokud jste alespoň trochu seznámeni s jeho pozdější tvorbou). Jinak pozor neplést právě s Regnoliho "L'ultima preda del vampiro", filem rovněž z roku '60, který byl natočen krátce po úspěchu tohoto filmu. () (méně) (více)