Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Mladý synovec generálního ředitele porcelánky Jan Konvalinka zastupuje svého strýce, ale místo práce se věnuje ženám. Krásná neznámá žena, které není Konvalinkovo dvoření vhod, požádá solidně vyhlížejícího pána, aby se vydával za jejího manžela a odehnal tak dotěrného nápadníka. Zachráncem je malý úředník Popelka, který v Janovi pozná svého nadřízeného. Díky kráse své "manželky" je Popelka povýšen. Skutečná paní Popelková, semetrika zcela ovládající svého manžela, se vrací z pohřbu příbuzného. S ní příjíždí dcera zemřelého, Eva, jejíž sňatek je podmínkou k rozdělení dědictví. Jan mezitím zjistí, že krásná neznámá je ženou jiného zaměstnance továrny a chce Popelku za "podvod" propustit. V jeho bytě však potkává Evu, a tentokrát považuje za paní Popelkovou ji. Eva ho v omylu ponechá a přijímá jeho dvoření. Díky záměně dostává pravá paní Popelková od Jana krásnou kytici s láskyplným vzkazem. Věrna své povaze si na mladého muže "došlápne" a Popelka je propuštěn. Eva však najde cestu, jak zachránit strýce. Jan se s Evou zasnoubí a Popelka je jmenován ředitelem továrny.
Jednu z hlavních rolí si zde zahrála nejobsazovanější česká herečka Milka Balek - Brodská. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (3)

Karlos80 

všechny recenze uživatele

Po shlédnutí asi 40. minutového fragmentu z tohoto Svobodova filmu, jsem došel k názoru, že je to snad jeden z nejhorších a nejméně povedených, a vyloženě otravných a směšných filmů v celé československé předválečné kinematografii. Konkurovat mu mohou snad už jen některé Kmínkovy parády. Skutečně něco tak tupého, scénáristicky a režijně naprosto nezvládnutého, jsem už dlouho neviděl. Sscénář k filmu napsala nějaká Monika Jelínková, žádný jiný už nikdy nenapsala, o koho šlo, netuším, možná nějaká známá, jak už tehdy bylo zvykem. Vypadlo to na značně pochybný experiement, který nechtěl nikdo financovat (nejspíš si říkali buď se zadaří nebo ne a po filmu se slehne zem), patrně ve všech směrech v tomto filmu, šlo o prvotinu. Režie, scénář, atd.. Ta nelichotivá nálepka filmového kýče o které tu píše Marthos, filmu i nadále náleží, ne že ne, teď už chápu, proč se filmem po dlouhá léta raději nikdo nechlubil, nikdo ho nikde nevytahoval, kdy se snad i nějakou dobu považoval za ztracený, dělalo se prostě že neexistuje, protože na tohle se skutečně koukat vůbec nedalo, a asi žádná televize si toto dílko nidky netroufne odvysílat, páč to jednoduše nemůže nikoho zaujmout, kór pak dnes daleko náročnějšího diváka, kdy naopak zcela průměrný divák dnešní doby (který se hlouběji o filmy z této doby nezajímá) musí být i nadále udržován v představě, že v té době vznikaly jen samé povedené top filmy, které všechny televize neustále, pořád dokola reprízují. Po technické stránce ale na tom film, oproti jiným (dokonce i staršího data) zase nebyl nejhůř. Zvuk občas vypadával, obraz vykazoval sem tam nějaké ty drobné vady, ale film je jako celek totálně nezajímavý, hrají v něm neznámí a podprůměrní herci té doby (ochotníci), kteří nemají jak zaujmout, jsou vyloženě otravní a nesympatičtí, kdy se snaží být za každou cenu vtipní a nejsou, vypadá to jako kdyby tam hráli děti - to neustále pitvoření mě sralo, občas ti nebozí lidé vůbec nevědí co hrát nebo mluvit či odpovídat, o častých pohledech na kameru nemluvě. Známá epizodistka Balek Brodská v jedné ze svých větších rolí, ta baba mě tu srala asi nejvíc (ne Nedodošínská nebo Kysilková to nikdy nebyla, do nich měla skutečně daleko, její místo navždycky zůstalo tam někde u těch všech svých věčných pavlačových drben), chlapy tady byli všichni na přes-držku, ani rozumět jim občas nebylo. Pištěka jsem zde vůbec nezaregistroval, patrně přišel na scénu ještě později, škoda. Vítová se zde poprvé objevila asi až v 30. minutě, slušelo ji to, ale to je tak vše, protože se jinak tvářila jako leklá ryba, i ona chvílemi nevěděla co hrát, motala se tam jako vítr v bedně, bodejť ne, když zde v podstatě chyběl scénář. Příběh totálně nezajímavý a zmatený, žádné veliké oživení, 40. minut se vleklo jako tejden před vejplatou (mezitím jsem to chtěl asi dvakrát vypnout), kdy nakonec člověk vůbec nevěděl o čem to bylo, o co tady šlo. Já okrajové a obskurní záležitosti světové kinematografie mám rád, ale s tímto starým filmem kamarád asi nikdy nebudu a druhou možnost mu dám jen v případě, až se někde objeví ta druhá chybějící část. A režisér Svoboda který natočil pouze tři filmy (z toho "Viktorka" nebyla nikdy dokončena) evidentně neměl zdroje-bohaté sponzory, však film vyrobila v podstatě neznámá společnost "ELKA", která stála jen za výrobou tohoto kousku! Distributor společnost "PRIMUS" (možná něco s pívem), ta stála za třemi filmy, z toho dva od proslulého sračkaře Kmínka (československého Ed Wooda), no skutečně paráda. Oficiální premiéra se snad ani nekonala, film se asi nemohl dlouho nikde vysílat, bo informace v ČHFI v tomto směru zcela chybí, stejně tak jako minimum dobových recenzí i to o něčem svědčí. Myslím si že, ani pamětníci pokud ještě nějací žijí, ani nevědí že něco podobného bylo někdy natočeno, pokud nečumí do knih. Film jen pro filmové historiky, zvědavce a kompletisty, ostatní se tomu chudičkému počinu raději vyhněte. 1* za Stalichovu kameru, tam jsou nějak hezké záběry na starou Prahu (Malá Strana-Kampa, Václavské náměstí v noci) atd. Ze scén se mi líbila, ta se zpěvěm do telefonu a píseň s "Telefonem k srdci" (Vítová a tuším Taub?). Jinak jde skutečně o právem zapomenutý film. () (méně) (více)

Marthos 

všechny recenze uživatele

Filmové torzo, které je esencí toho nejhoršího co si lze představit pod pojmem umělecký kýč. Těžko věřit, že se něco takového zamlouvalo tehdejším divákům, ale nejspíše ano. Televize neexistovala, zvukový film byl v plenkách, hlad po nekomplikovaných příbězích rostl a úměrně s ním i intenzita podobných nepodarků. ()

Reklama

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Z referenčního fragmentu Koho jsem včera líbal? lze vyčíst jen nemnoho. Nicméně námět a název odvozený od stejnojmenného šlágru Ferryho Gyulaia na text Emanuela Železného a Jiřího Kavana je sympatický. Klasická situace "já je někdo jiný" je rozvinuta obstojně. Půvaby Trudy Binarové by ostatně dokázaly rozptýlit i dnes. Na straně druhé je tu něžná krása dospívající Jarmily Beránkové a drsný humor v podání Milky Balek-Brodské. Problém ve výrobě zřejmě nastal ve chvíli, kdy původně zamýšlený režisér Zvonimír Rogoz byl nahrazen Janem Svobodou. O kvalitách scénáře podle původního námětu Moniky Jelínkové svědčí fakt, že stejná látka byla natočena také ve francouzské verzi. Srovnání obou filmů by určitě přineslo celou řadu zajímavých postřehů. ()

Zajímavosti (1)

  • Dlouho byl snímek považován za nedochovaný. Informace o ztracených filmových materiálech byly otištěny i v několika publikovacích. Kopie filmu se však po letech podařilo objevit. (Karlos80)

Reklama

Reklama