La Orca

Další taliánské, dobře natočené "kidnapping" psychologické drama, které byly v té době v Itálii dost populární. Hlavní roli unesené dospívající dívky z bohaté rodiny, si zahrála docela pohledná mladá herečka Rena Niehaus (dva roky před tímto filmem se objevila v časopisu Playboy), její podání podle mě bylo velmi přesvědčivé. Klasické filmové téma; vztah unesené dívky a jednoho z jejích věznitelů (Placido v trochu směšné roli, kdy se mi jevil spíše jako chůva, ale zase jeho postava má docela zajímavý vývoj-retrospektivu), mezi kterými se časem, vytvoří kontroverzní vztah lásky a nenávisti. To co tu vidíme se dá označit i za jakýsi typ opačného "Stockholmského syndromu". Film je pohled docela atraktivní, leč hodně statický a pomalý (až to může někoho dost nudit), je tu ale několik hodně dobrých občas docela šokujících scén (fyziologické potřeby, nebo násilné zabití slepého šéfa přejetého autem), spousty nahoty a sexu, akce ale pomálu, film se překvapivě obejde i bez větších násilností a brutalit. Většina filmů se odehrává na zchátralém statku, resp. v místnosti kde je mladá dívka držena. Talentovaný Flavio Bucci v nejisté bezvýznamné roli jednoho z dalších únosců, škoda. Jedna scéna je tu ale velmi památná, kdy cenzoři ve své době tuto scénu bez žádných okolků neváhali označit za pornografickou! Teda Michaele! Celkově docela dobrý, ale zase nic vyloženě návykového. Přesto přezevšechno jde nejspíš o nejlepší Viscontiho film (synovce legendárního režiséra Luchina Viscontiho). Film měl ještě pokračování pod názvem "Oedipus Orca", které by prý mělo být daleko lepší, tak uvidíme. (03.08.2012)