Režie:
Jiří SvobodaKamera:
Miloš PetrolínHudba:
Petr HapkaHrají:
Josef Šebek, Luděk Munzar, Ota Sklenčka, Bronislav Križan, Milena Steinmasslová, Jiří Kodet, Bořivoj Navrátil, Václav Mareš, Miloš Willig, Vlastimil Fišar (více)Obsahy(1)
Predlohou filmu bol román Karla Štorkána "Milión". Kniha i film zobrazujú udalosti okolo veľkej stavebnej katastrofy v Prahe roku 1928, pri ktorej zahynulo 46 stavebných robotníkov. Nešťastie vtedy vzrušilo celú republiku, pritom však nikdy nebolo úplne objasnené. Tvorcovia sa sústreďujú na príbeh Ing. Vondráka, projektanta stavby. (Film a divadlo)
(více)Recenze (23)
Dramatický snímek rekonstruuje skutečný případ z 1. republiky. Vypráví dějství od katastrofy přes vyšetřování až po soudní stání. Scénář je napsán s citem pro detail, ale bohužel i značně propagandisticky. Vyzdvihování Komunistické strany se táhne celým vyprávěním. Škoda toho politizování, jinak by to nemusel být vůbec špatný film. ()
Naprosto schematický film. ,,Jménem komunistické strany...jejich smrt zavazuje, zavazuje nás k činům." ()
Je zcela nabíledni, že v polovině 70. let bylo skutečně snadné zaujmout látkou, kterou bylo možno zařadit do kolekce normalizační obžaloby předmnichovské republiky. Kauza Domu Na poříčí opisuje nejenom schema korupce kapitalistické společnosti, před kterou je nutno si odplivnout, ale také vševidoucí hledisko "dneška". Pokud přičteme již tradičně zcela selhávající dobovou výpravu, kostýmy a líčení, které jen velmi obtížně odkazují na konkrétní reálie roku 1928, máme tu tradiční šlendrián či paskvil Státního filmu neblahých let. Nicméně, nebylo by zcela fér odmítnout tento Svobodův a Štorkánův projekt neb v práci s textem románu Milion a jeho následné transpozice do podoby filmového scénáře, tito odvedli práci dobrou. Těžko si jinak vysvětlit vývoj, který již v několika následných letech měl znamenat, že se ze Svobody již brzy stal autor, který mohl přebírat scénáře původně určené Vláčilovi. Cesta k výsluní uličkami FSB bývala nesnadná. ()
Nevídaný stavební i průmyslový rozmach prvních poválečných let dosud stále ještě mladého Československa s sebou velice rychle přinesl i veškerá negativa, spojená s vidinou snadného výdělku. Obětí těchto nekalých praktik se jednoho říjnového dne roku osmadvacátého stalo také 46 dělníků, kteří zahynuli pod sutinami nedokončeného obchodního domu. Moderní železobetonová stavba, již předem inzerovaná jako jeden z vrcholů dosavadní architektury, se bohužel do dějin hlavního města navždy zapsala svou tragickou skutečností, jíž byl inspirován i spisovatel Karel Štorkán. Filmová realizace šokující události zůstává ovšem značně poplatná době vzniku; rozhodující význam tak přebírají politické diverze, s nimiž snímek nakládá podle předem rozdaných karet. Snad jen efektně zinscenovaná scéna zřícení domu a hrstka dobrých hereckých výkonů ve vedlejších rolích (Munzar, Lukavský, Kodet, Navrátil) má jakýs takýs nárok neuvrhnout Svobodův film do naprostého zapomnění. Škoda, tak zajímavé téma a tak mizerný výsledek. ()
Podle pravdivé události. A koukám, že už tenkrát peníze měly moc a skuteční viníci nebyli nikdy potrestáni. ()
Propaganda jako hrom. Na stavbách se bohužel šidí i v dnešní době a jiné to asi nebude. Zřícení domu bylo velmi dobře a věrohodně natočeno. Alespoň s tím si tvůrci dali práci. Ke zřícení domu došlo 3. října 1928, kdy se s pracemi končilo. Na stavbě v tu osudnou dobu pracovalo 87 osob. Nic nenapovídalo tomu, že by se dům měl zřítit. Zemřelo 46 lidí, 30 jich bylo zraněno a 11 nemělo vážnější zranění. ()
Schematicke, iduce pekne po chuti normalizacnej moci. Jedine, preco sa to oplati pozriet, je stavba a slusne dialogy : 66 % ()
Sem si po letech dopřál lento zážitek..Prvoplánově schematické, Kapitalismus zlo- levičáci dobro a o to asi šlo že... Doporučuji před spaním... ()
Film vychádza z pravdivej skutočnosti. No mám dojem, že je to propaganda komunistickej strany... Na druhej strane, sa mi páčilo veľmi dobré herecké obsadenie... Dávam 40%. ()
První republika byla stejně jako všechny doby v našich dějinách nedokonalá a stejně jako v naší době hrály velkou roli peníze a styky. Film je více orientován na dělnickou skupinu, ale stejně tak si dnes můžeme do skupiny dělníků promítnou klasického pracujícího člověka a do korupce magistrátu naši dnešní představitele. ()
Československý film natočený podle skutečné události z roku 1928. Tehdy se udála katastrofa, v níž vinou špatného stavebního postupu a oslabení nosných konstrukcí zahynulo 46 dělníků ve zřícené výškové budově. Ve snímku je poměrně dobře zachyceno plánování a samotná realizace stavby, její zřícení je též pečlivě zdokumentováno. Poté nastává hledání viníka neštěstí a vyšetřování se ujímá komisař Uher (drsný L. Munzar) a jeho proradný kolega V. Mareš. Muže, jenž v největší míře zavinil neštěstí, volnomyšlenkářského syna hlavního architekta, si zahrál svým typickým aristokratickým způsobem výborný J. Kodet. Hlavní roli mladého inženýra Vondráka, který stavbu naprojektoval a po jejím pádu se neúspěšně pokusil o sebevraždu, hrál neznámý blonďák J. Šebek. Ve filmu dále vystupuje spousta známých tváří, líbil se mi například stavební expert R. Lukavský, pár větami se blýskl i můj oblíbenec R. Jelínek. Za jednu z nejlepších scén považuji závěrečné soudní přelíčení, kdy herecky exceluje Kodetův advokát B. Navrátil. Komunistická propaganda je v tomto snímku bohužel patrná, přestože jsem v tomto směru dosti benevolentní, zdála se mi výraznější než u jiných filmů podobného typu. Celkově se mi film líbil, zobrazuje atraktivní prostředí stavebnictví a v dobré dramatičnosti snímku lze rozpoznat um talentovaného režiséra J. Svobody. ()
Film měl velice zajímavou "katastrofickou" sekvenci, která byla opravdu udělána na úrovni, bohužel jeho podstatnou část zabraly spory a okolnosti týkající se soudního sporu, které jsou bez patřičných znalostí značně nepřehledné. Jenže to by z toho vzešel seriál. Především výborný Jiří Kodet a Luděk Munzar, ale ani jejich výkon nevymanil film z průměrného středu. ()
Stáhla jsem si to protože jsem si myslela že to bude nějáké drama při kterém stydne krev v žilách, ale hodně jsem se zmýlila. Ta katastrofa tam byla hned nazačátku místo aby nás nějak napínali a nechali to až nakonec. A tím pádem vzniknul nudný film plný žvanění a kromě pohřbu, tam není vůbec nic zvláštního. ()
Zajímavý snímek o zajímavé události, na kterou by se nemělo zapomenout. Koukám, že nenávistníci komunismu si tu opět dali sraz, nechápu, co je na filmu tak špatného. Arogantní podnikatel, který způsobí smrt tolika lidí, by snad měl být vykreslen kladně? Jako tradičně si ke zdejšímu hodnocení připočtěte tak dvacet procent... ()
Kapitalisti neumějí stavět baráky. ()
Vůbec mne to nebavilo. Obor, který mne nezajímá, film naprosto o ničem, takže závěr je jasný. Jen zhroucení domu stálo za to, bylo celkem dobře technicky zvládnuto. Ale za deset sekund stopáže nemohu dát nic. Postav jak na orloji, ale prostě nudááááááá. Nejvíce mne pobavil konec. Kvůli jedné větě nějakého neznámého architekta došlo ke krachu na Newyorské burze. ()
Nejlepčí hláška je když pan Kodet prosí otce o vízum o vycestování, nevím kam by ho za 1.republiky potřeboval, jedině do SSSR takže asi tam:)!! V té době zažívala první republika obrovský stavební boom. Šetřilo se, kde to jen bylo trochu možné, především na materiálu. Protože stavby postavené do desátého výročí vzniku ČSR byly osvobozeny od daní na třicet pět let a termín byl už blízko, všechny práce probíhaly v obrovském chvatu.Špatnou situaci kritizovali ve svých článcích i Karel Čapek a Julius Fučík. Kdyby nebyl natočen jako propaganda byl by to dobrý film! ()
Nepřipomíná to tak trochu dnešní stavby........ ()
Pomerne slušne natočený snímok podľa skutočnej udalosti, príbeh má gradáciu a pútavú atmosféru. Škoda červenej ideológie, ale bolo treba poukázať že to čo robili nenásytní stavební podnikatelia sa za čias socializmu stať nemohlo. ()
Prvni republika byla celkem velke svinstvo, ktere stale jeste smrdi... ()