Boredom in Brno
Režie:
Vladimír MorávekKamera:
Diviš MarekHudba:
Jan BudařHrají:
Kateřina Holánová, Jaroslava Pokorná, Petr Jeništa, Jan Budař, Marek Daniel, Miroslav Donutil, Arnošt Goldflam, Pavel Liška, Jiří Pecha, Martin Pechlát (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Dva mladí - Standa a Olinka se seznámí na sportovní olympiádě. Protože bydlí každý jinde (Olinka v Brně a Standa v Hlubúčkách), píší si každý den. Po roce této dopisové známosti napíše Olinka Standovi : "Stando, přijeď v sobotu na večeři a pokud budeš chtít, můžeš tady i spát." Do tohoto okamžiku vkládají oba velké naděje. Jenomže ještě nikdy s nikým nespali. Nastupují rady "Jak na to". Začínají se odvíjet i příběhy dalších postav: Jarda - Standův bratr ho učí jak nasadit ochranu a ukazují si spolu v lékařském atlasu. Ženy z domu kde Olinka bydlí - každá poznala ten okamžik trochu jinak. Konečně nastane kýžené setkáníVšichni rádcové a další postavy v praxi sami ukazují, zda věta z Brněnské televizní inscenace z úvodu filmu "V Brně proběhne každý večer sto padesát tisíc souloží" nadsazuje nebo ubírá. Každý z deseti hrdinů filmu dopadne jinak. Většinou hůře, než by chtěl.
Ve filmu hrají vedle již známých a oblíbených tváří i vynikající divadelní herci, kteří se sice už zabydleli na scénách Národního divadla, Hadivadla, Klicperova divadla a dalších, ale pro svůj věk budou široké veřejnosti teprve objeveni. Komedie je plná vkusného vtipu okolo sexu a erotiky. Mnoho sloganů filmu se jistě objeví a zůstane ve slovníku diváků. Životní výkon v roli Miroslava Norbachera podal Miroslav Donutil. Písně do filmu nazpívali Eva Urbanová a Richard Krajčo. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (477)
3* Repríza toho oceněného filmu Českým Lvem nedopadla moc dobře, ale zase to nebyl takový pád z původních 4 hvězd. Po dějové stránce je to opravdu nudný film, ale zase na druhou stranu nemálo situací vykouzlí úsměv ve tváři. Taky se jen tak nevidí pohromadě takový hlouček kvalitních herců v přiblblých rolích ;-). Mé tři hvězdičky jen dokazují, že to není film pro každého a taky ne pro každou chvíli, takže chápu jeho velmi rozporuplné hodnocení. Ve své podstatě je to takový hravý experiment, kteří si autoři i herci museli užívat a nebrali to tak vážně. Současná známka už aspoň nenavádí k tomu, abych si ho už chtěl zopakovat, natož doporučoval dál ;-). [ PŘÍBĚH: 0 /// SMYSL: X /// ATMOSFÉRA: 1 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 2 /// ART: 1 /// STYL: 1 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] ()
Použít scénu z televizní soutěže Pyramida jako druhý plán, kdy soutěžící hádají stupidní slovo na čtyři písmena, to je i po letech svěží vánek v české kinematografii. ()
Nuda, to je to spravne slovicko, ktore vystihuje film. Nuda v TV Obrazovke a aj u mna v obyvacke. Najviac ma tesi to, ze niektore miestne prechytrale tlchuby na csfd su smutne, lebo film je vdaka mojmu uprimnemu odpadu v modrej farbe a nie v cervenej. To som parkrat spravil pri poniektorych cesko -slovenskych porevolucnych "klenotoch". vystudovany fiilmovy teoretik Shadwell to ohodnotil az 5 hviezdami, mno podla mna by na obale mal byt napisany Toxicky odpad! 0 % ()
Nuda na plátně kina i v obývacích pokojích. Film je bezpochyby natočen zajímavě, scénář je celkem logicky a hezky propracovaný, obsazení je uspokojivé až výborné. Přesto jsem se příliš nebavil, prostě mě film nezasáhl. Na jedno použítí celkem fajn, pak možná po dloooouhé době zhlédnu znovu, ale nejspíše až budu cítit pořádnou nudu. ()
Vynikající, ale proč to proboha pořád srovnáváte s Pupendem? Tady jsme přece někde úplně jinde... ()
Filmy Vladimíra Morávka jsou strašně divný. Někdy bych chtěl vidět i ty jeho televizní, protože ty taky vypadají dost ujetě. Každopádně Nuda v Brně mě celou první polovinu vůbec nezajímala, ale v té druhé si mě částečně získala divnou atmosférou, pár vtipnými scénami, vedením těch drobných dějů a vůbec tím, jak bizarně celá vypadá. Podobně jsem to měl i u Hrubeše a Mareše, ale tam jsem se nudil o poznání míň, víc to o něčem bylo a přišlo mi to i víc divnější (tz. atmosféričtější). Nuda v Brně je prostě taková... svá. Svá, ale přesto má v sobě něco, díky čemu dokáže i částečně působit jako normální česká komedie. Stejně ale pocity z tohohle filmu nedokážu moc popsat - je to zvláštní a zároveň není, chvíli je to vleklé a nudné a jindy zase ne, za ztrátu času to nepovažuji, ale znova už to vidět nemusím. Prostě je to film Vladimíra Morávka - jinam to zařadit nedokážu. Buď vám to sedne (buď úplně nebo částečně) a nebo vás to naprosto mine. Ale překvapuje mě, že má v oblibě postavy, co jsou extrémně nesmělé, mají problém s prvním sexem a sem tam se baví jak kdyby byli krapet mentálně postižení. Ono z toho občas něco vtipného vzejde, třeba ten dramatický dialog o řízcích, ale stejně je zvláštní, že Morávka právě takové postavy fascinují nejvíc. Tak aspoň že Standa a Olinka do okolního světa zapadají líp, než Hrubeš s Marešem... S nějakým hodnocením mám opět problém, určité klady to má, určité mínusy taky, ale jelikož tady mě spíš bavilo a zajímalo jen několik určitých scén než celý film, tak dám slabé tři. U Hrubeše a Mareše mě to zajímalo skoro celou dobu, proto ode mě má ty tři hvězdičky lepší. Slabé 3* ()
Nemůžu si pomoct, ale s každým dalším shlídnutím jsem se víc a víc nudil a ubíral hvězdičky...film jsem zatím viděl dvakrát a nevím, jestli si ho při příští příležitosti raději neodpustit, protože bych nechtěl dát takovemuto, v českých končinách celkem netradičnímu a hlavně stylově zajímavému, filmu zase o jednu hvězdičku míň :) ()
Hm opravdu nuda. Zajímal by mě smysl těchto filmů o ničem. ()
Na české pomery nadpriemerný film ale pre mňa len priemerný. Určite ale presahuje kvality dnešných českých $ r @ č i e k . Kafíčko? ()
Nuda v Brně je pro mě i nuda na obrazovce.... ()
Chtěl jsem původně dát 5* ale říkám si ic nemůžeš přece dát tomu filmu 5* jenom proto jakou máš radost z toho, že už skončil... to by přece nešlo. ()
Budař a hlavne Morávek majú svoj vlastný štýl a aj osobitý humor. Ten avantgardný štýl vychádza z divadla "Husa na provázku". ()
Moje pocity bohužel přesně vystihuje název samotného filmu, až na to že jsem ho zhlédl v Praze. ()
Kolik jich to vlastně v tom Brně,...... v noci souloží ? ()
Dodnes se obšťastňujeme hláškami z filmu. ()
Morávek je mužskou verzí Věry Chytilové (žrádlo, sex a slaboši ve vztazích) a podle úvodní scény s kondomem se mi zdá, že studoval u slovutného prof. Janiše z Katedry pedagogiky PedF HK (autora skript o sexu a erotice). Když jsem studoval v Brně několik mých spolužáků chtělo napsat filosofický román o dění v brněnských hospodách (hlavně U čápa), ale Morávek je předešel. Co se týče filmu, můj subjektivní názor říká, že spíše než o "Klicperovo divadlo divákům" jde o "Klicperovo divadlo sobě". ()
Je možné, že moje recenze naštve ''ňáké rodilé Brňák'', ale no co, doslova ten film se jmenuje Nuda v Brně. Každopádně, Brno zkrátka musíte brát jako pojem pomalu až fyzikální veličinu... je to zkrátka pojem, který prostě musíte brát jako celek, který zcela stojí nehledě na to, co se děje, sám za sebe a svým stylem... je houževnaté, vážné, ale především kurde matoucí. Doslova, jednou jsme měli takovou zajíž´dku hodinovou a zabloudili jsme minimálně třikrát. Doslova jednou, jsme chtěli jet se třídou do Brna na únikovku, což zní docela dobře a i kulturně s trochou zdravé naurážlivé zábavy, však mi to měli, že by nás vyhodili uprostřed Brna a kdo se první dostane ven... každopádně, teď k filmu. Film je strašně zábavný, a pro mě to bylo popravdě velké překvapení, protože je zároveň strašně milý a pěkně sledovatelný. Jako, slyšel jsem, že ''pravé Brňák'' z projekcí odcházel, ale já nejsem z Brna, takže mi to vůbec nevadí. Pěkné a dostatečně prokreslené postavy (které tedy nedosahují kvalit pdobných Samotářů, ale to snad ani nejde), které jsou skvěle zahrané (Jan Budař a Kateřina Holánová absolutně dokonalý), zároveň to má chytrý, zábavný a originální příběh, který je prostě radost sledovat... jediné, co filmu mohu vytknout, je skutečnost, že je to občas moc roztahaný (a hlavní píseň mě taky fakt začínala srát). Každopádně, na rohlíky už nikdy nebudu koukat stejně... a kdyby na někoho recenze byla dlouhá, lze ji i shrnout touto jedinou větou. ()
Donutil hraje dobře, Liška taky... no a ti ostatní mi nějak k srdci nepřirostli. Ovšem, ne že by vůbec který z hrdinů budil přehnané sympatie. Nevím, kde se stala chyba - ale celé se mi to prostě vůbec nelíbilo. Ne že by to bylo tak špatné (proto tři hvězdičky a ne dvě), ale neměl jsem z toho vůbec dobrý pocit. Pár dobrých momentů, jinak to na mě leželo jak deka. Prostě ne. ()
Měla to být komedie, ale mám z ní spíš slušnou depku. Tento film působí opravdu podivně. Nelze mu upřít výborné herecké výkony a poněkud originální scénář, nicméně vícekrát už Nudu v Brně vidět nemusím. ()
Související novinky
Nová naděje pro český film?
Česká kinematografie už tradičně trpí nedostatkem peněz. Fond pro rozvoj kinematografie se svými 80 miliony ročně nestačí pokrýt celý potenciál našeho filmového průmyslu. Zvlášť když český film stojí… (více)
Nuda v Brně oslavuje svým stylem československou novou vlnu. A poměrně zdařile. Zaobírá se průměrností až na samou hranici extrémismu. Můžeme sice mírně nazlobeně žvatlat cosi o přílišném lpění na bizarnostech, ale i to svým způsobem vhodně zapadá do vyvoleného formátu. Nuda v Brně má ve znaku rohlík a žárovku v ústech. Nuda v Brně si pohrává s choulostivostí obnaženého dědictví lidských rozpaků a studu. Důsledek mravokárného puritánství spořádané společnosti je nejviditelnější v navozování intimních chvilek. Tělo je tabu, tělesná touha je chlípnost, samotný koitus i pouhé přiblížení s k němu je obestřeno strachem z neznáma a nevědomí. Vladimír Morávek s Janem Budařem si v nadhledu vychutnávají všechny žádostivé okamžiky s rafinovanou úskočností. Své hrdiny, které spojuje jeden obytný dům, nechávají napospas nejistotě a se šibalským úsměvem je stahují do rozpaků absurdit všedního dne. Pokušení si vychutnáme, když mu plně podlehneme a necháme se na vlně slasti vést a otevřeně houpat. Strach z neznáma a společenského přešlapu nás dostává do bizarností. Citlivá přirozenost udržuje vše v jednom kompaktním celku, stačí se nechat unášet nastaveným nadhledem rozvernosti. Hlavní mužskou postavou je Stanislav Pichlík (velmi zajímavý Jan Budař), mentálně opožděný amatérský atlet. Ale i on potřebuje poznat rozkoš, lidskou sexualitu a vrcholek štěstí. Bez zkušeností se roztřesou kolena, zrychlí se dech a poslední záchranou jsou dotyky dlaní. Hlavní ženskou postavou je Olga Šimáková (zajímavá Kateřina Holánová), taktéž prostoduchá a zanícená atletka. Záplava rad nahání husí kůži, ale skutečnou obavu představuje pouze vydírající naléhavost vlastní matky. Nejskleslejší postavou je Miroslav Norbacher (dobrý Miroslav Donutil), divadelní a filmový herec. Všechny aspekty tíživě okoralé skutečnosti soužití se rozsypou po kočičích hlavách, snaží se dosáhnout prožitku a přesto stále padá až na samotné dno marnosti duše. Nejrozčarovanější postavou je Vlasta Kulková (dobrá Pavla Tomicová), psycholožka a trenérka zdravého ženského sebevědomí. Tělesná rozkoš je zákonitě jediným jejím cílem. Výraznou postavou je Jaroslav Pichlík (příjemný Martin Pechlát), Standův zkušenější bratr. A velkohubá světáckost se třese strachem mnohem více, než prostá nezkušenost. Nekompromisní postavou je Miriam Šimáková (zajímavá Jaroslava Pokorná), matka Olgy. Kdo jiný by měl bdít nad počestností dospělé dcery? Pokud nepomůže varování, lze děsivě hrozit a vydírat. Nejsobečtější postavou je povrchní Richard Klech (příjemný Marek Daniel), znuděný konzervativním sexuálním aktem. Nejzakřiknutější postavou je Jaroslava Pleváková (Ivana Uhlířová). Snad až mučednicky přijímá vše od svého partnera. Latentní homosexualita je dvojice dávných kamarádů z dětství, Jan Beďura (Pavel Liška) a Pavel Velička (Filip Rajmont) bloumají v bludném kruhu. Hlasitou postavou je také Jitka Spáčilová (zajímavá Simona Peková), Olžina kamarádka a sousedka v osamění. Z dalších rolí: Miroslavova bezduchá manželka Marie Norbacherová (Ivana Hloužková), nespokojený filmový režisér Vláďa (Hynek Pech), vyděšený televizní hlasatel Petr (Petr Jeništa), odmítnutý pan Malátek (Milan Malátek), herečtí kolegové z televizní inscenace (Tomáš Turek, Arnošt Goldflam, Pavel Zatloukal a Jiří Pecha), či Olžiny a Jitčiny dobré kamarádky (Zora Valchařová-Poulová, Naděžda Chroboková, Martina Nováková-Hamaďáková, Martina Součková, Martina Eliášová a další). Film vzdává hold šedesátým létům, pohrává si s choulostivostí lidské sexuality, směje se připraveným absurditám. A především dokáže stylově okouzlit a potěšit, jako málokterý český film "svobodné" doby. () (méně) (více)