About Family Affairs Only
Režie:
Jiří SvobodaKamera:
Vladimír SmutnýHrají:
Jaromír Hanzlík, Jiří Bartoška, Marta Vančurová, Milan Kňažko, Karel Roden, Rudolf Hrušínský ml., Ladislav Potměšil, Zdeněk Mucha, Miroslav Donutil (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Název filmu režiséra Jiřího Svobody odkazuje na pokyn, který dávali vězeňští dozorci manželkám politických vězňů, když je upozorňovali, o čem smí hovořit při návštěvách a psát v dopisech. Samotný film totiž pojednává o inscenovaných politických procesech z padesátých let. Hrdinou filmu je stranický funkcionář JUDr. Jan Steiner-Kamenický (J. Bartoška), který je jednoho rána nečekaně zatčen a obviněn ze záškodnické činnosti proti socialistickému režimu. Skutečným důvodem je ovšem jeho židovský původ a emigrace na Západ během války. Podobný osud stihne i tajemníka Krajského výboru KSČ Jaroslava Mrázka (J. Hanzlík). Oba zadržené, stejně jako jejich rodinné příslušníky, čeká tvrdý nátlak, jehož cílem je přimět je k doznání všech údajných zločinů… (Česká televize)
(více)Recenze (126)
Další z ostudně zapomenutých filmů natočených těsně po převratu. Tehdy se ještě zcela nezavrhly postupy vybroušené dlouhými léty existence československé kinematografie, ale už se mohlo vyprávět o dříve nemyslitelných věcech. Snoubením toho je syrové drama Jen o rodinných záležitostech. Tahle depresivní obžaloba zrůdných politických procesů padesátých let, se suverénně zařadila mezi pět nejsilnějších výpovědí o minulém režmu. Sice až na páté místo, ovšem v konkurenci Ucha, Skřivánků na niti, Tiché bolesti a Všech dobrých rodáků je to úctyhodný výkon. Skoro se mi nechce věřit, že předlohu napsala autorka Léta s kovbojem a Holek v porcelánu. ()
Přesvědčivě a dovedně natočené, to se v české kinematografii jen tak nevidí. K oboum obětím jsem ale moc lítost necítil, zejména Hanzlík v roli krajského tajemníka KSČ ať nevykládá, že nevěděl, co je jeho rodná strana zač. Stačí si přečíst proslovy zapáleného arcilotra Slánského v dobách, kdy ještě netušil, jak skončí, o nutnosti čistek a nápravných táborů. Mimochodem je hodně smutné, že zaslouženě potrestat několik málo vrcholných komunistů, byť z jiných, vymyšlených důvodů, dokázala jen sama KSČ právě v oněch zinscenovaných procesech v 50.letech. Od té doby až dodnes nic. A v budoucnu už nic dalšího ani očekávat nelze. ()
Perfektní, leč zapomenuté dílo české kinematografie. Předchůdce filmu "Ve stínu" byl snad ještě lepší než jeho novější verze. A tolik legendárních herců pohromadě se jen tak nevidí. Škoda jen, že to bylo natočeno v době pro film nepříznivé (prakticky všechny první porevoluční filmy zůstaly zapomenuty). ()
Film zajímavý po všech stránkách. Jak pozadím, dobou vzniku, osobou režiséra, tak zejména sebou samým. Vzhledem k době vzniku nebyl problém zachytit 50. léta, moc se toho totiž nezměnilo. Ponuré exteriery plné strachu střídají ponuré scény z bytů, továren a vězení, samozřejmě plné strachu. Existuje jediná jistota a tou je flaška hořčáku ve skříňce Františka Husáka. Ostatní jistí Ladislav Potměšíl v balóňáku a pak už jen číslo, břečka z plechové misky a chodit a chodit... Velmi sugestivní, nepříjemné, smutné. Povinně všem, kterým tehdy bylo líp... ()
Keď scenár na tento film vznikal ešte pred revolúciou, tak si niekto koledoval minimálne o trezorový film, prípadne o niečo horšie. Alebo strana prechádzala takou silnou sebareflexiou, že niečo také povolila. Po nežnej revolúcii film mohol byť okamžite hitom, ale akosi v ňom nebolo nič nežné a nesedel by s nežným zaobchádzaním s tými, čo to všetko páchali alebo aspoň schvaľovali. Tá trojica, ktorú skvelo zahrali Kňažko, Roden a Donutil, takí vzoroví eštebáci mali skončiť niekde hlboko v kobke, a pritom dodnes poberajú štedré výsluhové dôchodky. –––– Bavíte se soudruzi, bavíte? A co ty, soudružko, nepiješ? Drazí soudruzi, do dna! –––– Ten film, soudruzi, uvidí miliony lidí. Myslíte, že je důležité, abychom jim ukazovali, co všechno tady ještě nemáme? –––– Nevěřím vám. Chci mluvit se soudruhem Gottwaldem! –––– Nač je nám dvěma věčnost, pane doktore. Než travička doroste, bude po koníčkovi. –––– Máte deset minut. Smíte mluvit jen o rodinných záležitostech. ()
Mega snímek o vykonstruovaném procesu. Pořád nějak nemůžu uvěřit lidem, kteří zvolávají Zlatí komunisti. Tady je to velice krásně natočeno a ukázáno, kde se v tom jejich systému stala chyba. Vřele bych doporučil pro školáky, jako povinný film. ()
Tenhle film jsem vubec neznal. Cely se odehrava v komancskym vezeni, dejem jsou vyslechy zadrzenych "agentu imperialismu". Zadny vesely pokoukani to neni... ()
Tento film ma prekvapil. Pozeral som ho v televízii a ostal som prekvapený... Nebolo to len témou filmu , ale hlavne presvedčivým výkonom hercov v tomto filme. Veľmi dobré a moc kruté... Dávam 80%. ()
Režisér Jiří Svoboda dokázal celkom vierohodne ukázať príbeh, ktorý bol akousi vedľajšou linkou ,,procesu Stránský,, . Skvelé výkony hercov, ťažká a prítomná kamera vytára dokonalú inscenáciu atmosféry vtedajšej doby. ()
Včera jsem viděl na CSfilm a byl jsem ohromen. Kvůli tomuto filmu přehodnotím hodnocení Zdivočelé země a vezmu jí jednu hvězdu. Toto je ten film o hrůze 50. let. Mnozí vyčítají Svobodovi, že souzením komunisty chce zmírnit viny komunistického režimu. Jenže ono je to jinak, film naopak ukazuje tu zhovadilost bývalého režimu ve stíhání a vykonstruovaném souzeni vlastních lidí. Že totalitní režim sejme odpůrce je očekávané, ale že půjde i po těch, kteří jej vytvořili, na základě lží, je hrozné. Už nevím, kdo to řekl, ale tady platí: "Rozdíl mezi gestapem a StB byl ten, že gestapo chtělo z člověka vymlátit pravdu." Jinak Bartoška a hlavně Hanzlík s Vančurovou naprosto bezchybní. K tomu psychopatičtí vyšetřovatelé v podání Kňažka a Rodenb, kdy z každého mrazí jiným způsobem. Spolu s Tichou bolestí neprávem zapomenuté filmy bravurně se vyrovnávající se s 50. lety. ()
Pro mě asi nejlepší film o zvěrstvech páchaných čsl. státní bezpečností na přelomu 40. a 50. let. Paradoxně nám to se vší parádou naservíroval kovanej komouš (ovšem vynikající režisér), kterej se nikdy úplně nezřekl své slepé víry. Pokud mají děti pochopit největší hříchy, jež mohou po čase vyplynout z vlády jedné (extremistické) strany, pak by měly tento film vídat v rámci povinné školní docházky. Stačilo by mi, kdyby si ho pustili aspoň dospělí, to se ale bohužel nestane. Lidi zapomněli a mají tendenci to vnímat jako propagandu. Navíc si nechtějí pouštět do života negativní věci. Sice ve velkém koukají na zprávy, ze kterých se pro změnu já regulérně hroutím, ale u podobných filmů mají pocit, že je psychicky vysávají. A přelom osmdesátek a devadesátek teď není vůbec v kurzu. Asi jsme si toho minulý týden (30 let od revoluce) všimli všichni. Film je famózní svou odvahou vtisknout největšímu hajzlovi šarm a intelekt a vzdělání a dobré způsoby, oběti represe přiznat lidská selhání, je unikátní rozsahem možných forem týrání, je výborný. ()
Poněkud zapomenutý film se skvělými herci i dramatickou zápletkou. Takové filmy by měli dávat v televizi, aby si lidi připomněli, co se tu dělo za minulého režimu a nevolili bývalé bachaře ()
Viděno na CS filmu, zcela náhodou. Musel jsem se rychle podívat do "Lexikonu českého filmu" co je to za film, který mi názvem vůbec nic neříkal. Zaujalo mě hodnocení 20% a ta záplava skvělých jmen. Tvůrců, kteří obvykle značí kvalitu. No a stačily úvodní 2 minuty filmu abych byl chycený do ponuré atmosféry tohoto dramatu. Výborná kamera, herecké výkony v čele se skvělým Hanzlíkem a Vančurovou. Občas mi přišla až moc teatrální hudba a ke konci se mi to zdálo trochu rozvláčné, ale přesto je to min.za 4 hvězdy. PS: vidět pohromadě takovou grupu STBáků jako je Roden, Landa, Hrušínský ml., Donutil a Potměšil - to stojí za to. ()
Nepadá sníh, aby svět zahubil, ale aby každé zvíře ukázalo stopu svou. ()
Veliké překvapení, objeveno po 33 letech. ()
Sice se dostal do kin později, až po revoluci a tak neodhalil ve své době nic už převratného, ale po letech jako historické drama je skvělý. ()
Téměř zapomenutý snímek režiséra Jiřího Svobody, ve kterém zvlášť excelují herci jako Karel Roden jako brutální komunistický vyšetřovatel (přiznám se, že v takové roli jsem pana Rodena ještě neviděl), Jaromír Hanzlík, Jiří Bartoška a další. Miroslav Donutil zde byl obsazen do pro něho velmi neobvyklé, negativní role vyšetřovatele STB. Film řeší problematiku politických procesů 50. let 20. století. Bohužel přišel do kin po "sametové revoluci" a u diváků propadl. S odstupem času si ale myslím, že jde o hodnotné dílo, snažící se zdokumentovat zločiny komunismu. Tento film by měl být uváděn pravidelně, aby si generace, které tuto dobu nezažili uvědomily, jaké hrůzy prožívali lidé, kteří se z různých důvodů znelíbili vládnoucí diktatuře. ()
Drsný film o dvou komunistech, kteří jsou v 50. letech vybráni k likvidaci, tj. psychicky a fyzicky mučeni, nuceni k přiznání nesmyslných obvinění a bezmocně směřují k šibenici či dlouholetému žaláři zatímco jejich majetky jsou rozebrány stranickými funkcionáři a jejich rodiny odsouzeny k životu v bídě. Jeden z těch filmů, po kterém si člověk řekne co asi za lidi může ještě spoustu let po revoluci, kdy už jsou všechna tahle zvěrstva dávno známá, volit komunisty. Nicméně, díky za tento depresivní film, jednu z prvních záporných rolí Karla Rodena i výborného Hanzlíka. ()
“Raději se desetkrát mýlit, než mít jednou pravdu proti straně!” Československo, 50. léta a nelidský teror na lidech v podobě vykonstruovaných procesů. Doslova horor mající reálné základy. Citace: ´Příběh z období kultu osobnosti, usilující o postižení psychologie doby a lidí ji žijících. Odsuzuje i varuje vylíčením tragických osudů dvou mužů, zatčených a obviněných z velezrady, a ženy jednoho z nich, kteří trpí nesprávnými metodami i s nimi zápasí a sami v sobě i ve svém okolí hledají odpověď na palčivou otázku, kde vlastně je pravda a spravedlnost.´ Snímek je natočen na základě autobiografického knižního románu autorky Jaromíry Kolárové, která vyšla v roce 1965. Scénář byl však dokončen až v roce 1988 a do kin hotový film vzešel zrovna v době tzv. Sametové revoluce a co si budeme povídat, kdo by v tuto dobu chodil do kina. A tak bohužel upadl v zapomnění a je to ohromná škoda. Tohle by se mělo v televizi promítat hodně často, neb lidé zapomínají a z dob komunismu si připomínají jen to dobré. A rozhodně se na to měli podívat čeští tvůrci, kteří stojí za filmem ´Milada´. Takhle nějak ten film měl vypadat. Stojí za připomenutí, že něco takového už v roce 1970 natočili francouzští tvůrci v Česku uvedeném pod názvem ´Doznání´, pro změnu dle vzpomínek popsané v knize od československého komunistického politika, diplomata a publicisty Artura Londona, který emigroval do Francie, jehož děj je tomuto podobný jako vejce vejci. Film byl samozřejmě v tehdejším Československu zakázán a není divu. ()
O potřebnosti takovýchto filmů zde vždycky píšu vždy, když shlédnu film, který ukazuje ty neuvěřitelné nepravosti, kterých se dopouštěl komunistický režim. Děj se odehrává v 50tých letech v době politických procesů. V době kdy komunisté se rozhodli zařádit si ve vlastních řadách a odsoudili spoustu i vysokých funkcionářů KSČ k dlouholetým vězením nebo i k trestu smrti.Tohle by měli pouštět v parlamentu našim "skvělým" poslancům za KSČM, kteří neustále brání a glorifikují minulý režim. Opravdu nevím, komu rozumnému se ještě může stýskat po takové době a říkat, že za "komunistů" bylo líp. Ne, takhle bylo za komunistů, viz. tento film!!! ()