Režie:
Jiří SvobodaKamera:
Andrej BarlaHudba:
Vadim PetrovHrají:
Jiří Menzel, Radoslav Brzobohatý, Evelyna Steimarová, Jiří Kodet, František Řehák, Jan Schmid, Lenka Skopalová, Jana Dolanská, Jan Kanyza, Eugen Jegorov (více)Obsahy(1)
Ing. Štěpán Pavlík je konstruktérem v oboru tvarování v měřící a spojovací technice a touží se stát kosmonautem... Nepříliš jasný a přehledný příběh je vyprávěn v křečovitě nadsazené stylizaci. Projev některých představitelů má viditelně ironizující podtext, což jen zvyšuje celkový zmatek, protože studio film prezentovalo jako oslavu československo - sovětské spolupráce při kosmických letech. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (17)
Právem zapomenutá česká komedie/alegorie... Je mi jasné, že to není přiznaná či dokonce skutečná inspirace, ale přijde mi, že Svoboda točil ohlas Neználkových dobrodružství pro dospělé...kosmické městečko, zářné časy kosmonautiky, oslnění zářnou socialistickou budoucností atd. ()
Tak nevím. Co vlastně nejvíce ovlivňuje naše filmová hodnocení? Kvalita filmu? Naše nálada, názory ostatních...? Po pravdě po přečtení obsahu jsem do filmu šel s jediným záměrem, že mi možná zlepší náladu. Právě tou svojí ,,křečovitě nadsazenou stylizací s viditelně ironizujícím podtextem'' jak píše obsah. Měl mi zvednout náladu, protožeji mám pod psa. Přišel jsem o kamaráda, ponorka doma je šílená a nechtělo se mi u ničeho moc přemýšlet... Jenže co to. Mně film nepřišel ani hloupý, ani naivní a už vůbec mi nepřišel jako nějaká propaganda a to po propagandistických a normalizačních filmech cíleně jdu. První co u filmu zaujalo bylo krásná hudba Petrova, další skvělou věcí bylo parádní herecké obsazení a nakonec i sám námět nebyl hloupý. Kdo někdy byl na observatoři v Ondřejově, jistě i on sám si všiml té zvláštní atmosféry toho místa. Sposta tajemných objektů, udržovaný centrální parčík s hasičským rezervoárem, který spíše připomíná prvorepublikový bazén než místo odkud by se brala voda pro hadice v případě požáru. Místo zvláštní ve dne a ještě zvláštnější v noci... Vždycky jsem si říkal, kdo to tam obývá a co ti lidé dělají krom večerního pozorování oblohy? Tak tenhle film je odpovědí a je mi úplně jedno, že zrovna bylo jakési výročí spolupráce... Ale co nejvíc mne uchvátilo byla jakási zvláštní poetika a nostalgie, která z filmu vyzařovala. Byl to i s Ing. Pavlík jehož hrál Menzel, který byl nakonec stržen z výšin na zem... Do reality kterou mu všichni předurčovali jako to jediné správné místo k žití, kde však on nebyl zcela šťasten. Kolik z nás bylo takhle strháváno ze světů svobody do hnoje reality? Že je to tak správné? že ostatní tak také žijí tak copak? Jenže pozor. Někdo dole ,,zvládne'' živořit, ale v někom to jeho svobodné já může být nadobro zničeno... Dávám tedy za 4 senzory. * * * * ()
Příběh, odvyprávěný s lehkostí a přesvědčivou vírou, že cesty do Vesmíru budou tak samozřejmé, jako nákupy v dobrých obchodech. Jiří Menzel hraje inženýra Štěpána Pavlíka civilně, František Řehák nadřízeného sugestibilně, pesimistu a skeptika zde hraje především Jiří Kodet. Film o lidských přáních, láskách a cílech by neměl scházet ve sbírce žádného fajnšmekra na dobu, kdy se zdálo, že realizace i těch nejtěžších úkolů je snadná. http://www.youtube.com/watch?v=ZClYIsjCglo ()
Ale jako, některé ty alegorie se i daly pochopit (rogalisti, andělé, autonehody, dívka na kole, pecka...), ale to jsou takové prvoplánové alegorie. Jenže co dál? Že má člověk vyšší touhy a že by rád létal, to je tvrzení staré jak lidstvo samo. A když přehážu obrazy, nahodím divné dialogy, a vykašlu se na nějaký příběh, natož nějakou kontinuitu, tak ani to z toho film, ani umělecký neudělá. Chudák Svoboda asi ani neměl o co se opřít, scénář psal někdo jiný. A ty romské písničky, proč ty tam byly, mankote? ()
Celkem pohodový film, ani v něm tak nešlo o nějakou propagaci kosmu, ale spíš o osudy lidí, které vesmír přitahuje. ()
Mužský by měli nebejt. 1) Film-nefilm s příběhem-nepříběhem je jasná alegorie, jenom nevím, čeho. 2) Mladistvě vyhlížejícímu štíhlému 41letému Jiřímu Menzelovi (hlavní postava, Štěpán, který se chce stát kosmonautem) i stejně tak mladě vypadajícímu 42letému Jiřímu Kodetovi (jeho má Štěpán vystřídat) to slušelo. ()
Blba a dementna normalizacna planoba v plnej polnej, tentokrat s Helenou Ruzickovou /Vsichni Dobri Rodaci, Ecce Homo, Homolka/. 5 % ()
Mam pocit, ze se jednotlive postavy hledaji stejne, jako cely film. Ktery proste jen tak plyne, bez velkych zvratu a zabavy si moc neuzijete (nechapu uvedeny komedialni zanr). Nemuzu ale rict, ze by film byl spatny. Vyborne herecke obsazeni, zajimave tema a predevsim nadherna hudba Vadima Petrova. ()
Ironický snímek o hledání, lidé se moc neposlouchají, dialogy jak z jiné galaxie, leporelo obrazů alegorií a pocitů a do toho překrásná Petrovova hudba, která snímek povýšila o *. ()
Veľmi slabý film, až sa čudujem ako v tom Jiří Menzel mohol hrať, ale to nech si po rokoch posúdi sám. Od začiatku do konca som nepochopil o čo to tu vlastne ide. ()
Než jsme se probili k náznaku nějakého děje, tak už mě to nebavilo. Faktem, že udělal režisér Svoboda ze sourozenecké dvojice Steimarová-Kodet milenecký pár, potvrdil moje letité podezření, že býval velkým, velkým, skutečně nebezpečným pošukem. ()
Je to taková zvláštní romance. Sny a touhy za přispění filozofie a citátů klasiků. Jemný příběh lehounce plyne jako vánek a vyznívá dojmem odpočinkovým. Svým pojetím přesto i dokáže zaujmout. Kdo by o něčem nesnil? Kdo by netoužil o dosud nepřekonaném? Možná se tu v nějaké postavě i někdo najde. ()
Ohromna kupa nudy ()
asi to bude chtít v klidu ještě vidět a bez předsudků o normalizačních sračkách a poetizujících alegoriích. Za prvé stojí za vidění Evelyna Steimarová, s J Menzelem i ve Hře o jablko (i tam je J. Kodet) i tady. Krásná ženská a příbuzenský vztah s J Kodetem mi přijde spíše jako vtípek. Pánové Pacner a Toufar nebyli žádná ořezávátka, o kosmu něco věděli a nebyli to zase žádní přisluhovači momentálním usnesením. Čestmír Mlíkovský byl zajímavá postava, natočil dva filmy, dělal kastelána na hradě, psal. jak říkám, musím se na to podívat v klidu, protože tato trojice se asi opravdu snažila ve scénáři něco vyjádřit. Oficiálního textu distributora se není třeba lekat, autor nesnáší Jiřího Svobodu a poznámky o křečovitosti píše snad u všech jeho filmů, tam, kde to, podle mého, není pravda. ()
No kdyby to o dvacet let později natočil třeba ten Menzel, byl by to velký ART na Zlatého Lva. ( Samozřejmě že ne s původními herci, kteří už byli dědečky a babičkami.) Ale v těch letech už nebylo třeba snít o nádherné budoucnosti co nás čeká. Tehdy bych mu asi dal i tři hvězdy. Ale tehdy jsem byl ještě naivní muž a ČSFD ještě dál, než lety na jiné planety. ()
Film plný alegórií, podobenstiev, náznakov a nápovied, ktorému však chýbal hlbší dej. Nie najhoršie, ale... ()
Je to takový jakýsi pohodový polo umělecký poetický art, který se ale táhne od ničeho k ničemu a máte pocit, že se ani k ničemu dobrat nechce. A aby se vám líbil, nesmíte do filmu jít s žádným nadšením. Z toho samozřejmě vyplývá, že ve filmu vládne nuda, kterou naštěstí zpestřuje polonahý Jiří Kodet ve slípkách s úplně nahou Steimarovu, kteří nám vlastně předvádí svým způsobem částečný incest. Ale politiku bych do toho netahala. Uvědomte si, vy, později narození, že aby se tehdy mohly filmy vůbec natočit, tak komise tam normalizaci dosadila sama a režisér byl rád, i když mu tím film zprznili, že mu dílo pustí aspoň do televize a že neskončí v šuplíku nebo spláchnuté někde v hajzlu. ()