Režie:
Jiří SvobodaScénář:
Miroslav VaicKamera:
Josef VanišHudba:
Jozef RevalloHrají:
Milan Kňažko, Filip Renč, Pavel Nový, Marcel Vašinka, Ivana Chýlková, Lenka Skopalová, Jiří Kodet, Miloslav Štibich, Jana Vychodilová, Alois Liškutín (více)Obsahy(1)
Dospívající mladík František Cepek (F. Renč) musí místo studií nastoupit za okupace jako pomocný dělník v továrně. Jedním z jeho kolegů je protřelý pětatřicátník s pestrou minulostí, zvaný Hrabě (M. Kňažko). Nesmělý František v něm najde chlapský vzor: Hrabě totiž okázale pohrdá prací a zcela samozřejmě koketuje s hezkými ženami. Kromě toho však s několika kumpány bezostyšně vykrádá vily a do svých kriminálních aktivit nenápadně zatahuje i nevinného Františka. Křehký mladík dostane od Hraběte přezdívku Papilio, podle motýla, preparovaného v jednom vykradeném domě. Sebevědomý Hrabě ovšem nezná svědomí a morálku. Papilio musí nutně jednoho dne prohlédnout… (Česká televize)
(více)Recenze (26)
Silný příběh z období okupace a herecký koncert Milana Kňažka. Charakter postavy pod přezdívkou Hrabě je v jeho podání na dobu 2. světové války víc než neotřelý. Pohrdá prací a naopak vydírá, krade, pije, zneužívá ženy. Za pozornost stojí i mladý František Cepek v podání Filipa Renče. Jaký na něj bude mít Hrabě vliv? Vcelku pozapomenutý snímek plný ideálů a nerozvážnosti zaujme především svým zpracováním. Poetické ladění staví dějství do zcela jiné roviny. Dnes už pro někoho možná nudný, ale jinak přeci jen z uměleckého hlediska zajímavý počin. ()
Kňažko připomíná jak rolí, tak vzhledem Nicholsona v Přeletu nad kukaččím hnízdem, ale není ani tak charismatický, ani sympatický, ani kladný. Podobně jako Nicholson nabídne svou ženu zelenáčovi, aby se na ní zaučil, ale nedělá to z velkodušnosti, ale hlavně jako důkaz svého umění jednat, či spíše manipulovat s lidmi. S bezohlednou zarputilostí si snaží užívat život co to jde, a tím mi moc k srdci nepřirostl, naopak ve mně vyvolával vysloveně negativní pocity. Od začátku bylo jasné, že mu to nemůže projít, protože film byl natočen v r. 1986, takže amorálnost musí být potrestána... a tak je to také správné. Za konec dávám hvězdičku navíc. ()
Milan Kňažko jako hrabě , který je něco mezi básníkem, zlodějem, podvodníkem a svůdcem ale i učitelem života, ke kterému vzhlíží mladý Filip Renč , kterého zasvěcuje do tajů svádění a znalosti žen, čili je pro něj asi ten největší hrdina. Jenže story se odehrává za druhé světové války a to, že někdo umí svlíkat ženský ( nechci bonzovat, ale Chýlková a Skopalová .. ) ještě neznamená, že je hrdina. Zapomenutý film, který i přes svou obstarožnost není špatný. ()
Milan Kňažko v roli Hraběte předvádí velmi podobný výkon jako jeho postava Miloše Lexy ve filmu Dobří holubi se vracejí. Stejný suverén a machr, chladný a vypočítavý. Nicméně to nevadí, roli zahrál s dokonalou přesvědčivostí. Jiří Svoboda v osmdesátkách neměl konkurenci, jeho filmy dýchaly výraznou stylizací, nevšední kamerou Vladimíra Smutného (v tomto případě Josefa Vaniše) a magickou hudbou Jozefa Revalla. Tohle všechno se potom od devadesátek někam vytratilo a už nikdy se bohužel nevrátilo. ()
Jsou to sice hlavně herecké orgie Kňažka, ale i celkově stojí Papilio za pozornost. Jiří Svoboda se v 80. letech našel a vytvořil celou řadu výborných věcí, Zánik samoty Berhof a Prokletí domu Hajnů pak společně s Papiliem patří mezi ty nejlepší z celé volné série bilancování minulosti. Svobodova chladná estetika jakoby přímo vyzývala k zobrazování emocí jako k motýlům ve vitrínkách. Z rolí vedlejších pak stojí za speciální vyzdvihnutí Kodetův dekadentní nácek, jaké uměl v této době skutečně jen on. #finaleplzen ()
Galerie (2)
Photo © Filmové studio Barrandov
Reklama