poster

Zánik samoty Berhof

  • Polsko

    Slady wilczych zebów

  • anglický

    The Downfall of the Secluded Berhof

Drama

Československo / Polsko, 1983, 98 min

  • mortak
    ****

    Zatímco Stíny horkého léta byly spíše symbolickým vhledem do konce války (mlčící zlo, tradiční sedlácká rodina se silným otcem, slabí opilci z města), Zánik samoty Berhof se snaží o realismus a o propracovanější charaktery postav. Svoboda dovede pracovat se světlem (prohlídka samoty strážníkem v noci), nebojí se násilí, ale nezneužívá ho. Často zabírá rozhovor zkrz otevřené dveře, aby vytvořil v divákovi dojem náhodně vyslechnutého rozhovoru. Problémem (u Kornera častým) jsou motivace jednání jednotlivých postav, které, ač vědomě jen naznačené, nikoliv dořečené, často nedávají smysl. Němci a Salome jsou přehnaně labilní - hrůza války spočívá též v tom, že se lidé chovají vcelku normálně, jen mimochodem ničí a zabíjejí. Ale Salome v jedné chvíli rodí telátko a hned na to je zase tvrdá jako skála, její svěřenci se pohybují v emočních extrémech, a to samé se děje i na české straně - například nová macecha je přehnaně smyslná. Jen Urlika je opravdu jako dítě ztracena v tom neznámem a nebezpečném světě.(19.1.2010)

  • mchnk
    *****

    Sakra, některá dramata od Jiřího Svobody znám, nicméně to co provedl s tímto filmem...? Sakra, Jozef Revallo, kde jen se inspiroval k tomu, co se mu podařilo zde zkomponovat? Sakra, já věděl, že ta moje dětská fóbie, z celkového výrazu pana Křiváčka, byla oprávněná, podobnou roli prostě potřeboval, nebo spíše si jí zasloužil (bez diskuze jeho životní). Sakra! Kde se ten Berhof celý můj dosavadní život schovával? Předchozí doba zanechala v lidech něco, co se nesmazatelně vrylo do jejich podvědomí a hodnot. Morální a lidské zábrany se bortí, smrt je přirozená více než kdy jindy a nic nemůže být tak drsné, aby nepřišlo ještě něco drsnějšího. Přesvědčenost, pokrytectví, nezbytný fanatismus i zoufalost posledních vůdcových bojovníků i odporné přizpůsobení se nastalé situaci (ty coury Evelíně Steimarové prostě seděly) a to vše pod dohledem, až démonicky chladné, služebnice boží, která má ovšem také své potřeby. Na druhé straně tu je nevinná dětská duše, bez jakýchkoli předsudků a s vlastním rozhodnutím k činům. Film, který není možné neznat, považuješ-li se za znalce československé kinematografie.(14.2.2013)

  • choze
    ***

    Těsně po válce v pohraničních zalesněných kopcích kdosi uprostřed bouřlivé noci zabuší na dveře samoty Berhof... Tísnivá atmosféra zamlžených lesů, ve kterých cosi neviděného číhá, na jedničku a člověk neví a přemýšlí, jakou roli v tom všem hraje jeptiška a kluk, od druhé půlky jsem ale čekal větší drámo. Byť z vykořeněných zabijáků, co nedokázali přestat zabíjet, šel strach.(23.3.2016)

  • Vesecký
    ***

    Lepší tři hvězdičky... Nějak nemohu vstřebat tu přílišnou ponurost příběhu, jeho lyričnost na úkor větší akčnosti. Dnes by se asi tenhle film natočil jinak, asi by zas dosáhl opačného extrému. Film ač barevný, byl stále jednobarevný - černý, tmavězelený, hnědý, nic mezitím. Ano, bylo to jistě funkční, samota Berhof, obsazená zásluhou falešné jeptišky dvěma mladými wehrwolfy, kteří drželi v šachu otce a dceru, aby zde přečkali, než se vrátí vítězící německá armáda... Vlastně se toho děje strašně málo a pořád to samé dokola. Ostatně, takový je život. Herectví Jany Brejchové od chvíle, kdy začala hrát v téhle melancholické podobě, se mi zdaleka tolik nelíbí, než ve filmech z hereckých počátků. Mnohem větší mistrovství zde ukázal Ladislav Křiváček, kterému byla jeho role jako by šitá na míru. A stejně tak Evelýna; jinak herecky jen slabší průměr.(13.1.2015)

  • vypravěč
    **

    Mikroskopický záběr na zánik jednoho světa troskotá na toporném hereckém projevu většiny zúčastněných a na nedostatečném prokreslení většiny postav. Výsledek je proto panoptikální a celek připomíná jakýsi zrůdný kabaret. Naturalistická popisnost přitom zabíjí atmosféru, která by k samotnému zanikání mohla říci více než vlastní příběh, a zachycený prostor se na dramatu nepodílí jinak než jako náhodné kulisy, historií bezděčně poskytnuté lidem k vyplenění. Jana Brejchová se jako jediná vymyká, ale je to jen jeden světlý bod. První a poslední záběr na ni ospravedlňují existenci tohoto filmu a přitom jej oba překonávají.(9.2.2013)

  • - Film chtěl původně točit František Vláčil, postavu důstojníka (Milan Kňažko) měl hrát Petr Čepek. (raininface)

  • - Natáčení probíhalo v Novém Kníně nebo také v Rychlebských horách. (M.B)

  • - Tvůrci kvůli námitkám polských cenzorů vystřihli záběr ze scény, kde Milan Kňažko na konci filmu obrací Salomino mrtvé tělo - není zde záběr na její ruku. V té měla svírat kříž, který vytáhla z kapsy. (Ištván87)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace