O statečném kováři

O něco lepší pohádka, než Nebojsa na stejný námět Boženy Němcové a od stejných scénáristů. Atmosféra je hutná a docela temná a pohádka se mi líbila víc, jak pozdější ekvivalent. Taky je zajímavý, že Ján Króner hrál hrdinu tam a zbabělce tady. Ten konec mě vždycky v dětství strašil, teď už dobrých patnáct let ne, ale předtím jsem z toho byl docela na prášky a vidět nějakýho černocha, asi bych zalezl pod postel. Jinak Pavel Kříž mi nijak nevadil. Myslím, že je to jedna z jeho nejlepších hereckých kreací a to bez ironie nebo nadsázky. (08.07.2006)

Skvělá pohádka s tajemnou atmosférou. Jediné co mi zde moc neštymuje, je obsazení Pavla Kříže do role Mikeše. Zahrál ho dobře, ale typově se na něho vůbec nehodil. Jinak bezchybný Václav Knot, Ján Króner a Vlado Müler. Petr Čepek byl démon, o tom není žádná řeč. V roli čaroděje jedinečný. Pohádku dělá též velmi příjemnou krásná hudba Petra Ulrycha. (10.05.2007)

Tato pohádka určitě patří mezi tu výrazně lepší polovinu v dějinách naší tvorby pro děti a mládež. Snaha dodržet základní půdorys poetik této tvorby, jak se dotvořil a dozrál v první polovině sedmdesátých let, viditelně zvedá její hodnotu v kontextu pozdějšího vývoje, i když ani TŘI OŘÍŠKY PRO POPELKU nebo ŠÍLENĚ SMUTNÁ PRICEZNA to nejsou. Božena Němcová, naše pohádkářka všech pohádkařů, je z půdorysu díla k jeho výraznému prospěchu víc než vidět; roli siláka Pavel Kříž zvládá nad očekávání dobře právě proto, že svým pojetím koření v básnické pentalogii. Hrůza je opravdu hrůzou, dobro dobrem, vítězství vítězstvím v dobře zvládnutém klasickém pohádkovém černobílém pohledu; syžet i scénář a režie nenechají lhostejnou ani převážnou část "dětí starších generací". Herci bez výjimky hrají to, co mají a mohou; typy, stereotypy i vlastnosti, které tato pohádka přesně a věcně zrcadlí. Za úvahu a diskusi stojí autorský postoj k výkonu královské moci; na mne je pohádkový přespříliš. Naopak nezaměnitelný hudební doprovod JAVORů dává této verzi osvojení staré klasické látky nenapodobitelnou moravskou příchuť, bez níž by naše češství bylo viditelně chudokrevnější. Pohádka - soudě podle odezvy - je dnes zřejmě někde uprostřed mezi dobovým a klasickým nadčasovým rozměrem své další existence. Uvidíme, která z těchto srovnatelně nadějných možností posléze zvítězí. (22.03.2008)

Kříž vlastně není kovář, ale zástupce čeledi mravencovitých, neboť ti jsou taky schopni unést několikanásobek své hmotnosti.. V dětství neoblíbená pohádka, ovšem postupem času jsem svůj postoj tak nějak přehodnotil. Zastávám totiž názor, že u pohádky se má člověk smát (Byl jednou jeden král), nebo bát (O statečném kováři), nebo od obojího (S čerty nejsou žerty) a v těch současných o mlejnech, měšcích a štěstí z pekla z toho nenacházím ani Trošku. Ty ohnuté halapartny si zaplatíš, Mikši! (21.08.2009)

Čekal jsem to temnější. Záporák, zbytečně kvalitně obsazený Čepkem, se tu jen mihne ve slabém závěrečném souboji, aniž by budil nějaký extra respekt. Ten jeden zvrat ohledně identity jedné z postav byl jasný dlouho dopředu. Kříž nesnesitelně čestný, karikatury a přehrávání ostatních ve snesitelné normě. Bitky trapně markýrované, ale ty zpomalovačky byly fajn. (30.12.2011)