O statečném kováři

Krásná pohádka z moravského prostředí, s výbornou hudbou Petra Ulricha. Ač je to zvláštní, pohádku jsem viděl nejméně 30x a to na gymplu v hodinách chemie. Pan profesor nám pohádku vždycky pustil na videu a odešel z hodiny pryč. "Pískací písničku" si potom po celý týden pohvizdovala celá třída, tak dobře ji Petr Ulrich napsal (15.12.2007)

Kterej zase inženýr tuhle výbornou záležitost potápí pod modrou hladinu průměru? Sice jí k červené barvě chybí jen procento, zasloužila by se v ní však rochnit s přehledem. Pohádka je nezapomenutelnými scénami prošpikovaná a patří mezi to opravdu vyvedené. Je plná vtipné akce("A nedají si říct a nedají.") Obsahuje nenásilně podané prvky morálního poselství (Zlaťáky, jitrnice a vlastně všechny okamžiky s Knotem a Kronerem ml.) A umí přijít též s pro děti stravitelnou až příjemnou strašidelností, která je navíc parádně podpořena kulisou hudební i trikovou. PS: Starou kamerou na obřím plátně v setmělé jídelně.... na dětském táboře v Horažďovicích.... rok po roce nesčetněkrát. A co bych dal za to sedět tam jako malej kluk znovu. 80% (16.07.2018)

Když dítě stůně, je to vždy čas sirupů a pohádek. Srdatný Kovář nepatří mezi ty nejlepší a často rotované, ale občas se na něj taky dostane. Křížův Mikeš díky lehce ironickému pojetí a podvědomé "básnické" ozvěně působí spíš jako Štěpán Šafránek, který se po Tylově Lesní paně vrhl na bratry Grimmovy, než jako neohrožený pohádkvý hrdina, ale vůbec to nevadí. Příběh odsýpá, nechybí láska, kouzla ani intriky, úsměvná pohodová atmosféra se občas zahalí do dětsky stravitelného strašidelna a všechno to jistí spolehlivé herecké výkony Müllera, Tokoše, Čepka a dalších. (01.03.2012)

Kovář je statečný, silný a spravedlivý, třetí princezna krásná a moudrá, všechny potřebné zákony vydány a tátova palice čeká na další generaci. Klasická pohádka o cestě za princeznou s klasickými motivy, v neklasicky marném provedení. Všeho je zde škoda. Též Čepka: v tomto filmu by na jeho figuru stačil kdejaký šmírák. A o tom, že dobré s dobrým nemusí vždy dát ještě lepší, svědčí spojení Ulrych (hudba) + Suchý (text písně). Pointu kovářovy finty s prstenem jsem nepochopil. "Já bych se pořád vdávala a v kole točila. A co ty? Nechceš se ženit?" /// Po druhém nedobrovolném zhlédnutí (při němž jsem vše kromě začátku a konce blaženě prospal) nemohu neupozornit na fakt, že starý kovář (Mikešův otec) a jeho pomocník Jakub jsou evidentně průkopníky registrovaného partnerství. Oba vidíme vždy pospolu doma (nejen v kovárně), jak řeší telenovelní rodinné záležitosti, evidentně bydlí spolu a krom syna s nimi nikdo další nebývá. To vše lze přejít jako výraz pouhé hubenosti výpravy, ale scéna, v níž oba chlapáci společně věší prádlo, nebo když Jakub dává Mikešovi na cestu buchty, které sám napekl, to při vědomí, že nikde není ani naznačeno, že někdy třeba existovala nějaká Mikešova matka (či podobná bytost), nepřipouští pochybnosti. (22.05.2012)

Tá hudba! Tá hudba! Magické filmové dielko, ktoré sa nestratí ani v 21. storočí v záplave efektami nabitých blockbusterov. Krásny príklad toho, ako možno vybudovať hororovú atmosféru hlavne pomocou zvuku a hudby. Žiaľ, zatiaľ čo hudobná stránka filmu ho tlačí nahor, niektoré ostatné aspekty filmu robia pravý opak. Kostýmy sú príšerné (kráľovský dvor). Vyzerá to akoby výtvarníčky zašli na exkurziu do textilnej továrne, pozbierali zvyšky, omotali nimi hercov a bolo hotovo. Podobne aj Čierny kráľ vyzerá ako sused od vedľa, ktorý rád chodí venčiť psa so škraboškou na nose. Petr Čepek vôbec nebol zlá voľba, no napríklad taký Radek Brzobohatý ako čarodej Mrakomor v Princ a Večernice, mi pripadal ďaleko viac strašidelný. (29.12.2021)