Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Koprodukční československo-gruzínský film netají, že slovenští vojáci museli za druhé světové války bojovat po boku hitlerovských armád proti Sovětskému svazu, avšak mnozí z nich přebíhali k Rudé armádě, protože věděli, kde je jejich místo. Bez větších potíží si získali důvěru a pomáhali otevírat oči i svým dosud váhajícím druhům, které rovněž převedli na správnou stranu. Hrdina si tam našel dokonce životní lásku. Vznikla bezproblémová idyla o situaci na frontě, zcela se míjející se skutečnými poměry. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (30)

blackrain 

všechny recenze uživatele

Jediné, co mi hodně na filmu vadilo, bylo to, že si Gruzínci a Slováci bez problému rozuměli. Žádná jazyková bariéra jakoby snad ani nexistovala. Přitom to muselo být strašně komplikované. To se to nedalo nějak ošetřit titulkama? Bylo by to tak mnohem autentičtější. No, tady šlo hlavně romatický válečný film. Zase je dobře, že zde bylo ukázáno jak to se Slováky bylo, i když skutečnost je asi trochu jiná. Viděno na CS filmu. Ještě, že takový filmový kanál vůbec existuje! ()

Marek1991 

všechny recenze uživatele

Mám rád tieto filmy napriek tomu, že sú idealistické a mnohé skutočnosti v nich chýbajú. Sú to také hrdinské filmy a navyše tento do seba zahrnul prvky, ktoré vystihujú povahu bojujúcich strán v niektorých veciach. Ako vojenský film to má svoje špecifiká, nie je to len o rečnení, ale ani iba o bezduchých bojoch, navyše mení prostredie, nie je dlhý a divákovi ponúka istú formu zážitku cez svoje profesionálne prevedenie. ()

Reklama

WANDRWALL 

všechny recenze uživatele

Docela zábavný film z jedné strany, pro nás, co jsme jako děti byli těmihle filmy dostatečně zásobováni...Vzkaz pro místního starostu, přesněji pro ty, co ho chtějí vidět - film se bude promítat, zadarmo, stačí poprosit pana starostu Pinčla (dokáží to jeho nevoliči? Jeho voliči, to by mělo být samozřejmé, předloží mu to v neděli po hrubé mši v Popovské hospodě)...Film je to zajímavý, jak voják, dříve učitel, přejde frontu, v do níž šel jako klerofašista, ale na ní, když Rusáci vyhrají, a válka se zlomí, tak na druhou stranu. Tam mu nevěří, pochopitelně, a přece mu umožní, aby se s "nejlepší armádou světa", a pod vlivem Kapitána - Lékařky zase vracel pomalu na své rodné Slovensko. Děj je bržděný údajnou láskou bývalého fašisty a gruzijského Kápitána, Lékařky. ...Jinak řada zajímavých myšlenek, ale pozor - taky záludných, k manipulaci vedoucíh... Nebezpečný film pro diváky, začátečníky. Nenapodobovat! Hlavně bojové scény, a zacházení s granáty, a kulomety. ...Anebo napodobovat, a střílet s ostrými, a házet pravé, a potom budou média rády, a budou mít o čem psát! https://www.youtube.com/watch?v=7o1utNapiAc ()

raroh 

všechny recenze uživatele

Poetizující snímek, který sice místy relativizuje slovenskou účast ve válce na straně hitlerovců, ale jehož podstata je někde jinde - v oslavě lásky, krásné přírody (slovenské a gruzínské), písničkách (opět slovenských a gruzínských) a jehož antimilitarismus je nadčasový. Filmu pouze ubírají gruzínští herci (odpustím uměleckou licenci, že si Slováci s Gruzínci okamžitě jazykově rozuměli) dobově nadabovaní do slovenštiny. V malé roli německého důstojníka je pak úchvatný Vlado Müller. ()

marhoul 

všechny recenze uživatele

„Zlá zelina nevyhnije“ pravil chlapisko Pántik. Tohle bude na dýl. Na to, že film vznikl roku 1960, je to naivní, přifintěná, idylická, polopatická paseka. O dvacet let dřív se u nás točily snímky brisknější, o hollywoodských válečných filmech té doby ani nemluvím, takže láteřím. Jazyková bezbariéra Slováků s Gruzínci je nejmíň. Propaganda samozřejmě zaplevelila většinu filmu a v kombinaci se hřmotnou hudbou se člověku rychle vybaví povinné, dopolední, školní promítání úděsných filmů tohoto žánru v kině Vítek v Hrabůvce v betonově šedivých osmdesátkách. Opruz, až na jedinou projekci, kdy nám omylem pustili francouzského Medvěda. To je přesně důvod, proč tyhle filmy nevyhledávám. No ale z čistě edukačních důvodů a protože Július Pántik, mrkla jsem na to. Ano, část filmu je sračka, na stranu druhou je ve filmu i cosi pěkného. Pántik s Gruzíncem jsou fajn, sdělení důležité, čili chápu nadšení některých diváků a nehodím ho přes palubu. Vím, že se rozumní Slováci hrdě hlásí k těm, kterým byl Slovenský štát proti srsti natolik, že se rozhodli bojovat. Bylo to důležité tehdy, je to důležité i dnes. Tento velkofilm vznikl ve špatné době, kdy se ale pod rudým praporem, srpem a kladivem točily i horší sračky, pal tedy čert četné příšerné kecy scénáristů. Vnímám příběh učitele, jednotlivce, na pozadí válečných dějin. Však kníry gruzínských žen přehlédnout nemohu. Nechci ani tušit, čím se pyšnily v podpaží či pod hrubými, nepranými sukněmi. K tématu Slováků na východní frontě. Moudrý pán mi kdysi řekl mnoho zajímavého. Třeba že první vydání Z Buzuluku do Prahy, to první, o kterém se nikde moc nedozvíme, ale pár lidí ho má , (jako první je označováno až to druhé, které už bylo plné propagandy, tu tam Ludvík osobně, nevkusně a naprosto zbytečně sám namastil později), nebylo vůbec špatné čtení. Tuto cestu, včetně Dukly absolvoval, zažil, z prvního vydání měl ryzí radost. To, že skončil v padesátých letech v politickém žaláři je věc druhá. A že skončil v politickém kriminále i po šedesátém osmém je věc třetí. V obou případech Bory a ano, i uranové doly. Takto nakládal komunistický režim se skutečnými hrdiny. Tento pán, národností Slovák, se nechal slyšet, že za války Němce a slovenské kolaboranty (mnohdy horší než nacisti) odmítal tak, že jedinou jeho osobní možností bylo přeběhnout k Rusům. Hned po válce pochopil, co za svoloč jejich vedení je. V momentě, kdy se Amíci museli povinně zastavit u Klatov, sklaplo mu, ale to už je jiný příběh. I k tomuto filmu je asi nutno přistupovat tehdejší optikou. Kecy allá starý kinotýdeník jsou fakt k smíchu, ale budiž, film vypráví o důležité etapě slovenských dějin. A ke knize? Kdyby ji Svoboda nepřečmáral, možná bychom ji v pohodě četli, jako zajímavé svědectví skutečné války, v níž umíraly řady statečných chlapů. Nezlehčovali bychom to, nesmáli bychom se, nezvraceli otrávení už u samotného názvu. Apropó, zavři oči a představ si dnešní hipsterské, veganské, testosteronu prosté, pobledlé princezničky s fairtrade biolatté před dizajnovými meknami s nula nula prd dioptriemi na držce, kterak jdou do vojny, bránit svoji zemi. :))))) Srandovní vize, že? No trochu špeku s cibulí, černým chlebem, normálně z mouky, plus stakan vodky by jim možná nalilo trochu krve do do slim gatí.. i když... () (méně) (více)

Galerie (5)

Zajímavosti (3)

  • Na koprodukcii sa podieľalo gruzínske štúdio Gruzia film Tbilisi. (Raccoon.city)
  • Vo filme boli použité dva pôvodné obrnené vozne, ktoré počas SNP bojovali na povstaleckých frontách, ako súčasť obrnených vlakov. V súčasnosti je jeden umiestnený v areáli múzea SNP v Banskej Bystrici a jeden v areáli Železničných opravovní Zvolen. (andykovac)
  • Natáčanie filmu prebiehalo v Banskej Bystrici, Liptovskom Mikuláši a v Gruzínsku. (dyfur)

Reklama

Reklama