Silnější než já

Tento film jsem si vybral po přečtení rozhovoru s Karlem Zimou, o tom jak právě tento film změnil jeho život. Jak měl problémy s tím, že jej lidé na ulicích poznávali a srovnávali se skutečným spartakiádním vrahem (a spousta z nich měla Karla Zimu za pravého vraha). Víc mne ale film nezaujal, sice si s sebou nesl nádech autentična, ale někdy je potřeba skutečnost kapku přibarvit, aby se u ní divák nenudil, což se u toto filmu (alespoň mně) dělo dost často... (11.10.2015)

Moje hodnocení tu bude určitě působit jako pěst na oko ale mě je to jedno. Nečekal sem vůbec nic a dostalo se mi syrové kriminálky která se s ničím nepáře. Nebál bych se ani to hodit do škatulky české exploitation:-) Je tu ponižování , šikana , násilí , nahota a účes Káji Rodena. Ženy jsou zde neustále odhalené a celkem pěkné... Debut režiséra Petra Šíchy lze sotva označit za zdařilý (text distributoa) - mě to tak nepřišlo jelikož sem se královsky bavil. Takže spokojenost maximální. (31.01.2009)

Vedle něžně souložícího Wehrenberga je nejzábavnějším aspektem filmu vizáž Karla Rodena, který sice hraje kriminalistu, ale vypadá jako vedoucí učňovské party mazáků, která na internátu šikanuje mladší spolužáky. Nevím, jakým řízením osudu se Šícha po letech přimotal k režii Magnuskových prvních Bastardů, ale po zhlédnutí tohoto snímku jsem pochopil proč. (04.03.2021)

Drama z prostředí chlapeckého Domova mládeže, odehrávající se za idylicky bezchybných dob socialismu - rajská dokonalost, spokojenost a optimismus prýští z každého záběru na dekadentně omšelé exteriéry a útulně temné interiéry. Domov mládeže je plný přátelské atmosféry: starší chlapci se pečlivě věnují těm mladším, disciplínu udržují kutivovaným verbálním projevem, dbají na fyzičku dětí zábavnými soutěžemi, odolnost testují láskyplnými údery pěstí. Tito 17-letí hoši jsou pochopitelně uctiví ke starším, galantní k dívkám, po nocích mají hravou náladu a svým roztomilým halekáním zpříjemňují spánek spoluobčanům, případně si od nich sem-tam něco vypůjčí (nevracejí pouze kvůli zapomnětlivosti - inu, mládí). Personál Domova mládeže je kamarádsky benevolentní, z napadení vychovatelky nedělá žádnou vědu a tělocviku navíc pro mladší, podlitinami poseté chovance si nevšímá. Starosti má ovšem policejní vyšetřovatel Karel Roden, s vizáží a projevem Hitlerova oblíbeného levobočka: v revíru se mu množí mladé ženy, kterým kdosi vytváří v organismu 15 cm hluboké bodné rány (nožíkem s asi 7 cm dlouhou čepelí). Pro diváka poněkud nepochopitelnými metodami policie pátrá po násilníkovi, jež tak bezohledně rozvrací socialistickou idylku... Film se pyšní nevalnou audiovizuální kvalitou, hudbou hrající na nervy a nepříliš přesvědčivými hereckými výkony. Námětu nechyběl potenciál, který byl spolehlivě nevyužit: příběh je roztříštěný jak úsměv po polibku kladivem - věnuje se spoustě vzájemně málo souvisejících problémů a množství postav, ovšem žádné pořádně, jen klouže po povrchu. K postavám si nelze vytvořit bližší vztah, v nejlepším případě je budete nesnášet, povětšinou vám však budou ukradené, protože se o nich prakticky nic nedozvíte. Očekávání: nic-moc, výsledek: nic-moc, hodnocení: průměrných 51% za solidní atmosféru. (23.08.2010)

Funí to jak Karpíšek s černou punčochou, ale tentokrát je to deviant bodavý.. Byť odehrávající se v roce 1986, je tam hmatatelná ta tvůrčí otevřenost a divoká estetika velmi raných devadesátek. Výsledkem je žánrová slátanina, při které se odpudivost prostředí vtiskla do formy a obsah chaoticky vede postavy až k podivné scéně kořenů zla. Při tom chvílemi hraje hudba jak z Terminátora a chvílemi jak kdyby někdo brnkal na gumičky natáhnuté na krájecím prkýnku. Po herecké stránce prachbídné, šikanátor Ernesto je out jak Rodenova přehazovačka. Aspoň že Kvído už zkrotil tu předčasnou ejakulaci.. (28.03.2024)