Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Franz Biberkopf známý jako Fox (vystupoval na pouti jako "Fox - mluvící hlava"), je zkrachovalá existence - nezaměstnaný, podprůměrně inteligentní a především nevzdělaný homosexuál, který všechny své peníze prosází v loterii a pokud peníze dojdou, navštěvuje svoji sestru, notorickou alkoholičku. V situaci, kdy nutně a rychle potřebuje peníze na los (na který shodou okolností později vyhraje 500.000 DM) se seznámí na veřejných záchodcích s elegantním bohatým obchodníkem se starožitnostmi, který ho "uvede do vyšších homosexuálních kruhů". Zde potká hezkého a vzdělaného Eugena, který ho svým vystupováním i vědomostmi okouzlí. Ten nad ním sice zprvu nepokrytě ohrnuje nos, ale když zjistí, že Fox je vlastně bohatý, tak ho bez zábran vymění za svého současného přítele Philipa a začne ho převychovávat k obrazu svému a zároveň elegantně připravovat o peníze… (JANARYBA)

(více)

Recenze (22)

Kulmon 

všechny recenze uživatele

Slabší film než Fassbinderův předchozí Strach jíst duše (hlavní hrdinové se zde přesto objeví v malých roličkách - trafikantka a marocký hošan). Z tohoto filmu dostanete pocit, že "být čtyřprocentní", znamená být heterosexuál. Zde se totiž vyskytují jen homosexuálové. Všichni ti menšinoví heteráči to berou jako naprostou samozřejmost a nikterak to nekomentují ani s tím neválčí. První polovina filmu je dosti nudná, ale pokud to překonáte, ve druhé půli dostanete odměnu v podobě sice očekávaného, ale i tak zajímavého zvratu. Postava Eugena je dost nesympatická - vychcanej, namyšlenej buzerant, ale moje sympatie nemá ani Franz, jenž ztělesňuje opravdovýho pitomce. Film doporučuji fanšmejkrům a příslušníkům rodu homosexuál sapiens. 70% ()

Vančura 

všechny recenze uživatele

Skvělý film. Srozumitelný příběh je zde vyprávěn velmi suverénní a sevřenou formou, která nechá mimo jiné vyniknout civilnímu hereckému projevu Fassbindera v roli sympatické hlavní postavy jednoho intelektuálně nekomplikovaného prosťáčka, kterou svou naivitou a dobrosrdečností působí skoro jak čistá duše, kontrastující s cynickou vypočítavostí ostatních postav, které ho celou dobu jen zneužívají a ponižují. Ostatně celé obsazení hodnotím jako velmi vydařené - ve snímku se objevuje celá řada režisérových stálých hereckých spolupracovníků, pro diváka obeznámeného s jeho dalšími snímky tak představuje tato podívaná až důvěrně známé setkání s povědomými tvářemi, a mj. i záruku toho, co od tohoto filmu čekat. Dále oceňuji vynikající kameru a zasazení do netradičního prostředí německé homosexuální smetánky 70. let - na tento film lze mimo jiné pohlížet jako na sociologicky nesmírně zajímavou zprávu z jednoho světa, který asi bude pro většinu současných diváků španělskou vesnicí. (Och, a to ani nemluvím o tom, jako bolestně tento snímek kontrastuje s děsivou normalizační tvorbou, která se u nás v téže době točila - (nejen) naprostá většina tehdejší kinematografie nesnese s tímto krásným filmem srovnání). Tragický závěr snímku jen korunuje jeho hořké vyznění, které svou skepsí z lidské společnosti tematicky předznamenává Fassbinderův pozdější snímek V roce se třinácti úplňky, v němž je motiv opuštěné, zoufalé, zneužité a nikým nemilované postavy doveden k uměleckému vrcholu. Variování podobných motivů ve Fassbinderově autorské filmografii svědčí dle mého soudu o tom, jaká témata mu osobně přišla důležitá a aktuální, a na jeho filmech si cením právě této stránky - byl to tvůrce, který moc dobře věděl, co chce říct a jakou formou tak má učinit. Přidám-li si k tomu jeho herecký talent, vychází mi z toho respekt k režisérovi, jaký se rodí jednou za hodně dlouhou dobu - neznám mezi současnými režiséry druhé jméno stejného formátu. ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Fassbinder manipuluje so svojim divákom presne tak, ako činí Franzov milenec a spoločnosť okolo neho s hlavnou postavou. Vieme, akým smerom sa bude príbeh vyvíjať, napriek tomu si zvráteným spôsobom vychutnávame detaily prezrádzajúce jemnú manipuláciu ľudí s načančaným zovňajškom a ohavným vnútrom s človekom pôvodne z inej spoločenskej vrstvy. Fassbinder šikovne pracuje s motívom schodov ako prostriedku vertikálneho spoločenského prechodu smerom hore, ale aj smerom dole a finále v metre, kde v pozadí sledujeme pohybujúce sa eskalátory tam a späť, nemohlo byť lepšie vymyslené. Trpíme spoločne s hrdinom, chceme mu v jeho činoch zabrániť, upozorniť ho na chyby a naivitu, zároveň vieme, že to nie je možné a nakoniec sa ale cítime dokonale odmenení vďaka silnému filmovému zážitku. Patrí však k takým, aké stačí vidieť raz, pretože absolvovať túto podvratnú a krutú cestu jedným životným osudom znova nebude vôbec jednoduché. ()

pm 

všechny recenze uživatele

Velice dobře a zajímavě natočený, velmi, velmi smutný příběh vzestupu a pádu jednoho hlupáka. Pokud je film autorsky ovlivněn režisérovou sexuální orientací (svět gayů je zde brán jako norma), je až s podivem a asi i je to odvaha, že homosexuály zachycuje jako morální spodinu společnosti: vypočítavé, hamižné a znuděné snoby. Vždycky se mi líbí roličky, které si RWF ve svých filmech nechal, měl smysl pro humor, ovšem Fox je hlavní postava, s ním stojí a padá celkový dojem z "Pěstního práva svobody". A Fassbinder okolím zneužívaného Foxe zahrál skvěle, škoda, že jde o postavu, která si diváka získat nemůže: ve své omezenosti se nechává zneužívat nad míru. Myslím, že anglický distribuční název je dokonale výstižný. ()

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

Viděl jsem teď brzy po sobě dva filmy R.W. Fassbindera se stejným tématem homosexuálů a jejich vzájemných vztahů. Musím ocenit, že jsem se pokaždé dočkal úplně odlišného zpracování v rovině příběhu i stylu a že se Fassbinder odhodlal poctivě zpracovat toto téma v době, kdy jeho otevření znamenalo ještě kontroverzní počin a nikoliv notorické podléhání modnímu trendu. Oproti vysoce stylizovanému Querellu (1982), který mě okamžitě vtáhl atmosférou, jsem se tentokrát dostával do nitra příběhu hůře, přeci jen samotné téma nepatří k mým oblíbeným a hlavní postava Foxe v podání samotného pana režiséra mi nebyla příliš sympatická, obzvlášť když šlo o takového nicotu, který se být lepším vlastně aktivněji nepokouší. Nic ale není černobílé, ani v komunitě homosexuálních boháčů v čele s úspěšně prosperujícím Eugenem, od nějž se Fox dočkává vedle lákavé nabídky i jistého zneužívání. První polovinu se mi ono vztahové tláchání v prostředí reálných 70. let možná zdálo občas méně záživné, k mému překvapení ho pozitivně oživovaly scény z pracovního prostředí fabriky s tiskárnou, ale s rozehráním všech karet jsem musel ocenit důstojnou práci se scénářem včetně postav, až mě Pěstní právo svobody coby psychologické drama postupně stále více bavilo sledovat s očekáváním nad dalším vývojem děje a stopáž pro tuto režisérovu výpověď z dané komunity nevnímám vůbec jako přehnanou. Navrch více scén, např. i z nočního podniku ke konci, tu má díky hudbě nebo atmosféře místa své kouzlo, dokonce dojde i na exotickou část s výletem do Afriky(!) a v závěru dokáže Fassbinder chytře spojit tragickou výpověď s malým satirickým prvkem. Po skončení jsem tedy z Fassbinderova dramatu opět výrazně spokojen. [80%] ()

corpsy 

všechny recenze uživatele

Fassbinderove filmy zatiaľ akosi neobdivujem, ale tento má ( na svoju dobu ) punc až škandalózneho filmu. Už len ( na svoju dobu ) použitému námetu. Franz, psychický chudák príde k veľkému množstvu prachov, v podobe výhry v lotérii, pričom ďalej sledujeme, trpkú, nehumornú a tragickú verziu Chytilovej DĚDICTVÍ. ()

garmon 

všechny recenze uživatele

Námětově exkluzivní, ale všechny zápletky jsou vystavěny na situacích vznikajících interakcí mezi otrlým světem a naivní, prostou, trapnou, nebo nevzdělanou hlavní postavou. Vyvolává to ve mně stud a kvůli tomu nejsem cinefil-). Faustrecht d. F. je mravoličný, důsledně lineární příběh o tom, kterak jsou bohatí snobští buzíci zlí. Fassbinder byl jeden z prvních, kdo podlehl kouzlu amerického filmového kýče jako prostředku pro vyjádření relativity znaků a soudů o „Velkém umění“. U tohoto filmu víte po patnácti minutách, jak dopadne, zbývá kochat se peripetiemi, kulisami a výkony: nejsympatičtější jsou na tom všem asi členové režisérovi herecké stáje, se kterými se v každém jeho dalším snímku setkávám už pomalu jak s rodinou. Hodně mě baví i Fassbinderův exhibicionismus – být režisérem-buzerantem v sedmdesátkách, taky se obsadím do role plebeje s velkým přirozením (opakovaně zdůrazňováno a ukazováno!), co vyhraje v loterii a taky se nechám snímat nahatej v homo saunách, uprostřed pečlivě vybraných Adonisů s pořádnou výbavou. Jo! - a 3 a ½ * za odbarveného Kurta Raaba-)! PS: ve velmi dekorativní "spacy" závěrečné scéně si Fassbinder přednatočil vlastní reálnou smrt. ()

petrsv 

všechny recenze uživatele

Zajímavý film, a to z několika pohledů. Sexuální orientace se tady vůbec neřeší a každýmu přijde naprosto normální, že jeden chodí s chlapem a druhej se ženskou. Tohle ani dneska spousta lidí ještě nechápe. A pak doba - podobně jako tenkrát je tu jakási krize (2010). A stále jsou mezi námi takoví,kteří neumí hospodařit s penězi a nechají se snadno manipulovat. Celkem poučný film. ()

kaylin 

všechny recenze uživatele

Já mám rád sebedestrukční filmy a tohle je jeden z nich. Rainer Werner Fassbinder zde ukázal, jak zajímavým byl tvůrcem, a to jak na poli režisérském, tak na poli scenáristickém, ale i hereckém. Tohle je jeho koncert, kde ale nechává vyniknout kritiku společnosti a lidí jako jednotlivců. Přitom nepoužívá žádné patetické nástroje. ()

anniehall 

všechny recenze uživatele

Začal jsem sledovat film a zanedlouho si uvědomil, že jde vlastně o variaci na Felliniho Cabiriiny noci nahlíženou Fassbinderovou optikou. Lépe řečeno, poměrně povedenou variaci na mé milované Cabiriiny noci. Oceňuji přenesení tématu mezi menšinovou společnost, oceňuji záměrné a plánovité neřešení sexuálních identit všech postav, oceňuji také úsporné, leč působivé herectví Fassbinderovy družiny. Ale jakkoliv roztomilý a chvílemi snad i politováníhodný je Fassbinder sám v hlavní úloze, prosťáčka Cabirii v podání Giuletty Masina prostě nemůže překonat. Na škodu je i to, že režisér už dopředu dává tušit, jak se vše skončí. Suma sumárum, odvážný, neotřelý a působivý - nicméně lehce zamžený pokus o ztvárnění myšlenky, že někteří lidé vás mohou vidět jen jako číslici ve finančním deníku, který když je dopsán, nahradí se novým. Ale za otevřenost a zpracování, kdy sexuální orientace není tématem nýbrž jen běžnou reálií uprostřed všedního života společnosti, musím dát alespoň 4 hvězdičky. Psal se totiž pětasedmdesátý rok! O celých třicet let dříve, než Amerika objevila Zkrocenou horu... ()

radektejkal 

všechny recenze uživatele

Při některých (možná je jich většina) Fassbinderových filmech běhá mráz po zádech. O tomto filmu "Pěstní právo (liberální) svobody" to platí beze zbytku. "Tak jsme se dohodli", "Dělej jak myslíš", "Jsou to tvoje peníze" - to jsou hlavní a nejfrekventovanější zaklínadla liberální svobody, sdružená do pojmu "pěstní právo". Přestože víme (nejsme přece dnešní), jak to půjde a co se z toho vzejde, nedokážeme se na to dívat s klidnou myslí, ani s pocitem "vždyť si o to koledoval"... Sám jsme musel po půlhodinách odbíhat a něco (nutně) vyřizovat, a podvědomě si (přitom) přál, aby už tomu byl konec, aby to trápení už přestalo. Totální Fassbinder (režie, scénář, hlavní role) ve svém "situačním" dramatu tu tu tu tu jemně ťuká na dvířka komedie. Pozn: Přesto je (celý půlrok či více) Franz Biberkopf šťastným člověkem. jeho tiráda na štěstí u baru (bez Eugena) v druhé polovině filmu je podmalována písničkou George Moustakiho "Meteque", aby bylo jasné, že je tohle je rajon, kam nepatří. Už pro něj není místo ani nahoře ani dole. ()

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Pěstní právo svobody je provokativní onanií exhibicionistického vystoupení, určeného pro veřejnost. Téměř každého udeří do nosu homosexualita, přestože jde především o samotný akt provokace. Hlavním centrem pozornosti je snobství, upjatá třídní povýšenost a zneužívání finančního rázu v partnerských svazcích. Estetická stránka má poetické tepání čerstvé krve, konflikty berou ohledy na plebejský původ hrdiny a jednoduše a jednoznačně upozorňují na skutkovou podstatu sporných situací. Rainer Werner Fassbinder drzým útokem na ctihodnou přetvářku vyšší střední třídy ukájí především vlastní niterné choutky, dokonce není ani oteklý ze svého způsobu života a to je jeho největší vítězství filmu. Smutným hrdinou příběhu je Franz Bieberkopf alias Fox (sám režisér Rainer Werner Fassbinder), pouťová mluvící hlava. Tučná výhra v loterii se stává vstupenkou do lepší společnosti. Je přitahován suverénním sebevědomím, vytříbenějším vkusem a znalostmi vzdělání. A za peníze si lze koupit i samotnou lásku a pocit štěstí. Vítězným hrdinou příběhu je Eugen Thiess (zajímavý Peter Chatel), nový uhlazený Franzův partner, pocházející ze snobského prostředí rodinného podnikání. Buržoazie našla svou potřebnou kořist, vysává z ní všechny životadárné vitamíny a po konzumaci ji vyprázdněnou a bez známek studu vyhodí na smetiště. Důležitou postavou je Max (příjemný Karlheinz Böhm), úspěšný starožitník, uvádějící Foxe do lepší vrstvy homosexuálního prostředí. Bezprostřednost plebejství může mít stimulační funkci. K výraznějším postavám patří též Wolf Thiess (zajímavý Adrian Hoven), Eugenův otec a nervózní majitel rodinné vazačské firmy v existenčních potížích. Prostota poddaného lidu si nezaslouží ani jiné zacházení. K výraznějším patří také Hedwig Bieberkopf (zajímavá Christiane Maybach), Foxova sestra, bývalá prostitutka a současná alkoholička, neschopná pomoci vlastnímu sourozenci v problémech. Z dalších rolí: Eugenův bývalý přítel a majitel správného butiku Philip (Harry Baer), Eugenova matka, obdobně snobská (Ulla Jacobsson), principál pouťového obludária a bývalý Franzův partner Klaus (Karl Scheydt), Franzův kamarád a barman gay baru Springer (Hans Zander), Franzův kamarád ze stejného gay baru Peter (Kurt Raab), zkušený právník rodiny Thiessů Siebenkäss (Rudolf Lenz), Franzem hbitě okradený prodavač květin Fatty Schmidt (Peter Kern), trafikantka vítězného losu (Brigitte Mira), či homosexuální přání plnící marocký muž (El Hedi ben Salem). Pěstní právo svobody, lze pronášet vznešená slova obdivu, ale také odporu a znechucení, Fassbinder vždy rád používal kontroverzní pojetí pro zdůraznění své provokativní podstaty vlastního nitra. Úzkost člověka je vyvolána jiným člověkem, pranýřování třídní povýšenosti si uchovalo ten charakteristický autorův estetický řád a společenská provokace si užívá exhibicionistický pohyb. Závěrečný cynismus při ukončení pádu je třešničkou na dortu. ()

hanagi 

všechny recenze uživatele

Těžký zásah do homosexuální komunity, tak to totiž Fassbinder podává, i když příběh sám je vlastně nadčasový a platný kdekoliv. ()

Pštros 

všechny recenze uživatele

Je na první pohled jasné, že Fassbinderovy filmy nikdy nebudou lámat divácké rekordy. V tomto případě se však jedná o docela přístupný film, který nám nabízí pohled do života čtyřprocentní menšiny. Při podrobnějším pohledu i zde najdeme všechny základní atributy režisérova stylu. Je to především výrazné soustředění se na osobní prožitky jeho hrdinů, (včetně zavěrečného fatálního vyustění) a také zcela otevřené zobrazování nahoty. Ačkoliv v jeho jiných snímcích, které jsem měl možnost vidět se Fassbinder často pohybuje až na hranici porna, zde se dá vzhledem k tématu mluvit o štěstí, že to režisér nijak výrazně nepřehání. Každopádně vám film řekne o způsobu života této menšiny nesrovnatelně více, než desítky profesionálních homo-aktivistů, kteří s hysterií sobě vlastní dlouhodobě (a úspěšně) masírují naše veřejné mínění. 80% ()

Rozjimatel 

všechny recenze uživatele

"Und was ist dass?" "Ach, dass? Dass ist eine Hose, mein Liebling."  Opäť som sa raz utvrdil v tom, že Fassbinderove videnie sveta mi je úplne cudzie. Jeho filmy sú pre mňa v lepšom prípade nezaujímavé, v tom horšom až protivné (výnimkou je Manželstvo Marie Braunovej (1979), jediný jeho film, ktorý sa mi páčil). Pripadá mi to tak, že svoj nesporný talent režisér mrhal na hrozné divné a tiež fádne témy. Tak je to aj v tomto prípade. Príbeh jedného odpudivého tupca sa odohráva vo vyššej teplej spoločnosti s vyberanými spôsobmi, totálne bezduchej, čo je proste svet, ktorému vôbec nerozumiem, akoby bol z iného vesmíru. A ako je to vo Fassbinderových filmoch zvykom, postavy sa znova prejavujú až otravne neprirodzeným spôsobom (akási podivná štylizácia). Vo filme sú doslova v koncentrovanej forme všetky možné veci, ktoré ma odpudzujú, čo signalizujú už prvé sekundy tými púťovými atrakciami. Ďalej sú to odpudivé postavy, hnusné, vulgárne ženské, množstvo vtákov pokope a neustále reči o nich (na toto naozaj môže byť nejaký normálny divák zvedavý?). Tá snaha šokovať je zrejmá a tiež aj snaha o spoločenskú kritiku. Lenže, kde ostal divák? Bol som schopný udeliť ešte nižšie hodnotenie, ale ten záver (od rozchodu) sa mi páčil, celkom príjemne ma prekvapil. ()

Galahad 

všechny recenze uživatele

Ve filmu se to sice homosexuály jen hemží, ale co mě dostalo, že Fassbinder ve filmu homosexualitu v podstatě vůbec neřeší. Je to obyčejný, prostý příběh outsidera, který na chvilku ke "štěstí" přijde, ale nakonec vše dopadne, jak dopadnout zákonitě musí. Z herců zaslouží absolutorium sám Fassbinder, který ztvárnil hlavní roli nešťastníka Biberkopfa, který se živí jako atrakce v lunaparku "Fox, mluvící hlava" a čistě náhodou vyhraje v loterii půl miliónu marek, což mu sice na chvíli otevře cestu do vyšších kruhů, ale samozřejmě jen do chvíle, než se peníze rozkutálí... ()

kersten 

všechny recenze uživatele

Čisto homosexuálny film. Ale zaujímavý. Neurazí, miestami pobaví a koniec ma teda pekne dostal do varu, aj keď sa dokázal predvídať. Zrejme jeden z najlepších filmov, ktorý sa týka homosexuality, ()

Reklama

Reklama