Režie:
Vladimír SísScénář:
Lubomír MožnýKamera:
Josef VanišHudba:
Wiliam BukovýHrají:
Josef Kemr, Jaroslav Mareš, Eman Fiala, Jaroslav Vojta, Vladimír Menšík, Blažena Holišová, Rudolf Hrušínský, Ludmila Píchová, Míla Myslíková (více)Obsahy(1)
Příběhy ze združstevněné vesnice se často vyznačovaly plochostí zápletek i nanášením idylických odstínů. Tentokrát měli být diváci pobaveni zmatky, které zavinila fáma o údajném budování velkého rekreačního střediska na břehu místního rybníka. Zejména směšné mělo být, jak se kdekdo snažil zbohatnout. Všimneme si sklonu k bezúčelnému karikování a laciné nadsázce, skrze níž byli pozorováni jednotliví protagonisté. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (49)
"Vtip nám chybí, vtip!" Padla tu několikrát otázka PROČ? Pokusím se odpovědět. Toto je ukázkový příklad, jak se nemá dělat humor. Co je platné skvělé obsazení, když chybí to podstatné? Praktická ukázka, jak se nemá dělat komerdie. Potěšily záběry Veverských Knínic i brněnského výstaviště. "Chybí nám perspektiva!" ()
Rozkrádačky socialistického majetku, sny o rychlém zbohatnutí, imagiární kontrola, zahlazování stop. Asi takto ve stručnosti by se dala charakterisovat tato příjemná oddychovka která stojí na dobrých hereckých výkonech (Kemr, Mareš, Hrušinský a Fiala), a vtipných především zmateně orientovaných scénách, čas od času se podobný film dá zkouknout..Očumování Tatry 603 nemělo chybu, stejně tak jako Marešova Jawa 250, kterou nám svého času záviděl svět! ()
Celkem příšerná ,,veselohra'' a to při vědomí, že v ní hrála celá škála výborných herců v čele s Hrušínským a Kemrem. Sice to už bylo v barvě, ale já měl stejně pocit, že koukám na něco z let padesátých... V době vzniku filmu již meze byly rozorány, největší statkáři bručeli kdesi v lágrech, agenti a rozvraceči republiky byli pochytáni, keťasové dopadeni, ale přesto se našlo spousta těch co chtěli podnikat. A to i přes fakt, že na tom společném - družstevním se hospodařilo tak dobře. Vždyť družstevníci si žijí i na vsi v plném komfortu v chalupách s pračkou a televizorem... Na ty podnikavce byl asi nasměrován tento film. jedním slovem se je snažil zesměšnit a druhým zvedal varovný prst. Naštěstí jako v každé socialistické pohádce ti zlí dostanou na frak a družstevníci v čele s bodrým předsedou Deymlem se jim od srdce vysmějí. Humor v tomto nehledejte, je to blbé a naivní. Jediné nad čím jsem se pousmál byly ty robotické kombajny... Zajímavé je však to (a to asi nebyl záměr autorů) jaký děs způsobil v obci průjezd černé tatry 603. Bohužel tyto vozy používané zejména StB děsily při svém výskytu kdekoliv kohokoliv. I zlé i ty hodné. Před tajnými si v těch dobách nikdo nebyl jist. Hvězda za těch pár herců slavných jmen. * ()
Očekávaně příšerné. ()
Natáčeno v obci Veverské Knínice, to je u Brna. ()
Film o ničem. Satira?! Ani omylem. Přiboudlá komunální taškařice, která nikoho a do ničeho netepe, jen mlátí prázdnou slámu. Jednotlivé situace postrádají naváznost, série veskrze trapných rádoby gagů je inscenována s překvapující neobratností, dialogy, i ty slušnější, mizí v hlubině jalového scénáře, který se ani nepokouší vytvářet základní rámec pro smysluplný děj. Katastrofální dopad Sísova režijního pojetí se projevuje zejména na výkonech většiny představitelů, kdy plejáda výborných herců nemá co hrát. Tento film skutečně nezanechá v současném divákovi hlubší zážitek, spíše se chtě-nechtě domáhá všetečné otázky: proč? ()
,,Každý něco pořád skrývá..." (jo, třeba ukradené pomyje pro prasata pod nohavicema) a každý se taky kamsi schovává. ,,Kde by ste je měli najít? No na družstvě přeci. Tady každý myslí jenom na družstvo." Budujeme, přivážíme bagry a traktory nové techniky... Jaroslav Mareš hraje v necelé čtyřicítce o 20 let mladšího kluka s motorkou a bagrem, ale nadšení z budovatelství je z něj cítit stejně jako ve Vávrově Nástupu. Samozřejmě oslavujeme především sovětskou techniku, která nám, jak televizní vsuvka filmu napovídá, již brzy umožní let vzhůru do vesmíru. Gagarin nám sice ještě zatím nikam neodletěl, ale když se tohle děje v SSSR, proč to předem trochu neoslavit filmem? No teda, pánové!!! Takhle pitomě začínat zlatá šedesátá...? Měl jsem místy pocit, že mi z tohoto nadupaného nářezu úplně přeskočí. To přesto (nebo snad právě proto?) že tohle všechno režisér Sís nechává v příběhu vyústit do mnoha vizuálně groteskních situací, vystupňovaného sice do závěrečné pointy (což je plus), bohužel s odstupem času převažují spíše nechtěně vtipné momenty. Ledy v roce 1960 tály ještě pomalu a doba dala příležitost zatím vzniku skvělým filmům jiným žánrům, z komedií roku mne mnohem více bavili slovenští Skalní v ofsajde. Mno, na letní poledne asi ideální věc, kdy se kvůli šílené teplotě nedá jít ani ven a člověka skoro nic nebaví. Každopádně jako celek osobní přínos (třeba v rámci poznání o době) větší, než třeba jakýkoliv akční blockbuster z USA, proto ta třetí hvězda, Marthosi :). Rudolf Hrušínský skvělý i zde. (50%) ()
Film, v ktorom sa stretne na jednom mieste Menšík, Kemr, Filipovský, Hrušinský, Fiala či Myslíková? Človek si povie, že wow. Žiaľ, tie mená ďaleko predčia dej, komediálnosť aj hodnotu celého filmu. Snáď aj preto, že scenáristom je pán Možný a ten asi písal len to, čo bolo v roku 1960 možné. Alebo mu jednoducho chýbal väčší zmysel pre humor. Aj keď niektoré situácie vyšli ("Že jim hamba není, tak nahlas!"). ()
Hodně vtipné je, že 24.5. 2010 (krátce po otevření hradeckého koupaliště!) běží film v Kině Centrál v Hradci Králové. V jednodenním bloku v programu nazvaném "HRADEC (o) SOBĚ?!" potom běží Mooreův O kapitalismu s láskou, což se týká Mechova a jeho oveček mnohem více.. ()
Nečekaně dobré. 60 - 70% ()
Tohle mě dostalo. Krásná stará česká komedie s kvalitními herci ale hlavně s tou typickou venkovskou povahou. Jako malý pamatuji naprosto stejné prostředí, když jsem býval o prázdninách u prarodičů na Vysočině... Tomuhle není co vytknout i když je to trochu režimová záležitost. A jako Pardubákovi se mi to líbí dvojnásob. ()
Možná, kdyby tento námět zpracoval jiný režisér nebo byl lépe napsán scénář, byla by to docela psina. Jenže něco tomu scházelo (asi lepší gagy a situační komika). Podle mě se tam nebylo čemu zasmát, ikdyž tam bylo plno vynikajících herců, kteří legraci umí... ()
Co ještě potřebujeme? Za rok (práce) jsme si koupili pračku...televizi... Jsou filmy, jejichž kvalita (umělecká, zábavní) vysoce přesahuje dobu vzniku a přináší tak prospěch i dalším generacím. Další filmy jsou zajímavé pro svou bizarní politickou angažovanost nebo specifickým dobovým vyzněním. No a nakonec jsou filmy, u kterých marně pátrám, proč vznikly. Toto je jeden z nich. Hvězdičku za dobové reálie. ()
No je to úplná volovina poplatná socialistické době. I přes velmi kvalitní herecké obsazení film stěží drží divákovu pozornost. Ze všech hereckých es nejvíce zaujal a všechny převálcoval méně známý herec Miloš Patočka, který hrál místního podivína Vilíma a za celý film pronese jen jedno slovo. Jeho mimika a herectví zde bylo obdivuhodné a je velká škoda, že zemřel tak záhy a to ve věku necelých 41 let. Nejvíce ho mám spojeného s postavou poručíka na komisařství v Táboře, který lifruje Švejka do Budějovic pěšky (Poslušně hlásím). Ještě zaujme mladá Míla Myslíková, jinak všichni hrají takovej standart. No ono co v takovém blábolu mají hrát, že. Zajímavostí je, že se film natáčel ve Veverských Knínicích a v Brně. ()
Film U nás v Mechově je ukázkovou prací uvědomělého tvůrce, který svým dílem idealisticky a bezelstně ukazuje správný směr. Nehezké charakterové vlastnosti jsou veřejně pranýřovány. Nenásilně, upjatě a poslušně. Jako překážka budoucí prosperity rozvíjející se socialistické společnosti musí být všichni falešníci a hamižní zpátečníci zesměšněni a se škodolibou radostí také vytrestáni. Závist, kradení a podvádění zajisté nejsou příkladnými lidskými rysy a divák je schopen přehlédnout i idealistické nadšení z rozkvětu lidově demokratické formy kolektivního hospodářství. Co přejít ovšem nelze, je těžkopádná suchopárnost průběhu akce i jednotlivých úseků. Se vzrůstající nedůvěrou v nějakou schopnost Vladimíra Síse se divák v podivné náladě dodívá na diletantskou vizi komediálního díla. Zaujmou okamžiku, celek zklame. Hlavní pranýřovanou postavou je truhlář Gustav Veverka (sympatický Josef Kemr), nečekaný iniciátor smělých osobních plánů ke zbohatnutí. Výchovně je kárán za rozkrádání, ideologicky je kárán za kacířské přízemní myšlenky. Druhou hlavní postavou veřejného odsouzení je Francek Sehnal (Jaroslav Mareš), pohodlný kovářův syn. Využívání informací k osobnímu prospěchu nejsou ničím zvláštním, jen se také musí počítat i s rozvratnou silou desinformace. Vychvalovaným hrdinou je vesnický penzista Strouhal (sympatický Eman Fiala), angažovaný všímavec, kterého morální poklesky spoluobyvatel vesnice přivádějí do varu spravedlivého rozhořčení. Nešťastnou postavou je hostinský Václav Dvořáček (příjemný Rudolf Hrušínský), společensky zostuzený jen za pouhou přípravu k hospodářsky nekorektní činnosti. Hlavní ženskou postavou je družstevnice Pavlína Šuterová (zajímavá Míla Myslíková), pevná hráz morální čistoty s plamennou obžalobou nehodných činů rozvracení upřímné socialistické snahy. Z dalších rolí: reptající a narovnávající se děda Šikula (Jaroslav Vojta), jeho marnotratná a neústupná snacha Ema Šikulová (zajímavá Blažena Holišová), romanticky zasněná manželka hostinského Matylda alias Běloručka (příjemná Ludmila Píchová), spravedlivý a trpělivý předseda JZD Karel Sotolář (Rudolf Deyl ml.), jednoduše ovlivnitelný zedník Vincek Strouhal (sympatický Josef Hlinomaz), se synem nespokojený kovář Sehnal alias Spáleňák (Karel Šeplavý), sebevědomý správce nově zřízené rezervace Malina (František Peterka), romanticky zamilovaný mladík Lojzíček (Jan Tříska), prostoduchý Vilím Sajíc (Miloš Patočka), jeho ostražitá a vypočítavá matka (Eva Svobodová), Emin poslušný manžel Vojtěch Šikula (Bohumil Křížek), Sotolářova dospívající a lásku ochutnávající dcera Kamilka (Ladislava Nováková), či panovačná Strouhalova manželka (Elena Hálková). Herci se snaží ze všech sil. Snaživě stylizovaný nadhled je vyčpělý a neohrabaný, postrádá jakýkoli náznak elegantního šarmu a humor se míjí účinkem. Přínos filmu je v jeho funkci určení, ale jde o pouhou zajímavost, nikoli úspěch. ()
I kdyz se nejedna o zadne velke umeni, tak jsem se opravdu bavil. Film o tom, ze krast a myslet jen na sebe se nema. Sice dost agitacni, podstata se vsak nemeni ani dnes. Vyborne herecke obsazeni, vtipny vypravec a lehky nadprumer. ()
Průměrný film - nebo spíš vesnické leporelo - průměrného režiséra, které je svou poetikou dost možná předobrazem pozdějších normalizačních Chalupářů. Je to spíše taková úsměvná záležitost a přehlídka dobrých herců než plnohodnotný film, nicméně musím konstatovat, že tento žánr - tedy jaksi sociální pohádka z jakéhosi současnost připomínajícího bezčasí mi v dnešní tuzemské tvorbě chybí. A že jich za éry socíku vzniklo i pár povedených... například Hry a sny, Tři přání nebo Až přijde kocour. Za poslední roky tomu mělo nejblíže třeba vánoční Přání k mání, ale i tak tento svébytný český žánr, podobně jako klasický pohádkový narativ, čeká na své znovuvzkříšení. ()
Vcelku povedená groteska na téma rozkrádání socialistického majetku. A byl jsem překvapen těmi až kaskadérskými kousky...taška ze střechy, která spadne ze střechy hned vedle pana Kemr a pak sklouzne ze střechy i on sám. :-) ()
Za pozornost stojí jen přítomnost mladičkých herců: Třísky ,Menšíka či Myslíkové...S filmu smrdí sovětská rádobykomediálnost na hony... ()
Řekl bych, že se česká povaha od 60. roku příliš nezměnila a film i dnes nastavuje krásně zrcadlo. ()