L'Iguana dalla lingua di fuoco

V podstatě souhlasím s pepuou, celkově dost nesouvislé, nedotažené, zmatené a dost uspěchané. Film bez velké atmosféry, většího rytmu, dramatických momentů napětí a celkového vzrušení v podobě dechberoucích scén. Příběh není ani tolik spletitý a nejsou tu ani velké intriky, jakožto jeden z nejtypičtějších žánrových elementů. Pistilli je dobrý herec, ale zde moc laxní, role inspektora mu moc neseděla. On přeci jen spíš na ty grázlíky všeho druhu:-) Nutno ale ocenit jemné hudební skóre a docela dobré neobvyklé žánrové nápady (kyselina, brýle atd), je tu opravdu dost krve, ale speciální efekty a krvavé scény s lehkou příchutí gore, působí docela směšně a spíše pak jednoduše až uměle (ale zase musíme brát zřetel na to, že se psal teprve rok '71, a že až za 4 roky, natočil Argento svoje "Profondo rosso"), finále bylo celkem uspokojivé. Jinak ale nuda a zklamání, čekal jsem víc, filmu škodila i celková tmavost (dost scén se tu přeci jen odehrávalo ve tmě, kdy nebylo skoro vůbec nic vidět). Nejedná se o žádnou klasiku v žánru, ale za zhlédnutí film stojí, doporučuji především fandům, kteří mají v žánru už něco nakoukáno, všechny ostatní, kteří se k tomuto kousku, ať už třeba úplně náhodně dostanou, může film lehce odradit od dalšího postupu. (29.05.2011)

Bohužel tohle nevyšlo, jako giallo to nefunguje díky absenci aspoň trochu zajímavého vraha, jako horor to taky nefunguje díky nulové atmosféře a prakticky i bez krve(i když první vražda je hodně slušná), no a nakonec jako psychologický film to taky nefunguje už jen díky tomu že film je neuvěřitelně zmatený(asi tak od scény mrtvoly v autě jsem se ztrácel). Dávám slabé 2* a to jen díky jedné vraždě a sem tam celkem zajímavé scéně ale jinak ruce pryč. (04.10.2014)

Vývoj koprodukčního snímku „L'iguana dalla lingua di fuoco“ je takový klasicky noirový – detektiv si začne s ženou, s níž by nic mít neměl, vraždění zatím pokračuje, ale divácky už to není tak zajímavé. Přesto se mi snímek „L'iguana dalla lingua di fuoco“ líbí svou atmosférou, tím, že na první pohled poznáte, že se jedná o giallo a vůbec mu nevadí kulisy Dublinu. Finální odhalení je fajn. (19.06.2019)

Pohodové giallo, opäť vhodné najmä pre znalých žánru, ktorý rozpoznajú zopár známych tvárí. Plusom je klasicky veľmi dobré technické spracovanie, geniálna hudba, pomerne krvavé kills, zopár krásnych žien a pekne zosnímané prostredie prevažne Anglicka. Mínusom istá odťažitosť, či už čo sa týka postáv, alebo deja. Aj keď inšpektorova babka je nechceným spôsobom nezabudnuteľná. Solídne giallo. (13.05.2021)

Úvodní scéna tohoto gialla se nese přesně v duchu žánru: vrah použije břitvu, navíc ovšem svou oběť oslepí silnou kyselinou. To vše je vyvedeno v lehkém gore, takže hned na úvod se dostavila maximální spokojenost a patřičná zvědavost, jak vše půjde dál. Mrtvá je posléze nalezena v autě švýcarského velvyslance a policie rozjíždí vyšetřování… Příběh bohužel nemá žádnou sílu, takže i když se ještě pár zajímavých, či výtečných scén objeví, fungují jen jako samy o sobě. Symbolem, který by mohl vést k odhalení vraha se tu staly černé brýle (a v jednom záběru také břitva) a pokaždé, když na to režisér chce upozornit, ozve se hudební motivek, něco na způsob ideé fixe Hectora Berlioze. Což je docela zajímavé, ale některé ty detailní záběry na brýle působí tak nějak komicky. O výjimečné dílo v rámci žánru se rozhodně nejedná, film na mne působil dost nekompaktně, nedotaženě. (04.03.2010)

Typicky reprezentant tuctovej tvorby v ramci dzallo zanru. Bez tempa, dialogy su tu len vatovo plane plky, kopa nudy ... dejjova linia nestrhne. Po polhodine projekcie mi to jaxi vyfucalo do prazdna, videl som len preto, lebo tu hrala Valentina Cortese /La Nuit Americain 1973/ : 57 % (06.04.2021)

Spíše průměrné giallo Argentovského typu. Příběh mě příliš nezaujal, ale postavy mě svými charaktery bavily. Herci taky. Luigi Pistilli byl borec, kdysi jsem ho moc nemusel, ale poslední dobou si mě získává víc a víc, no a Dagmar Lassander to tu nesmírně slušelo a stejně jako Pistilli se mi začíná hodně líbit. K vizuálu a k hudbě od Ciprianiho nemám co namítnout. Vraždy kyselinou a břitvou byly vzhledem ke stáří filmu velmi zajímavé a docela drsné. Bohužel, děj mě moc nechytl a kdybych nebyl žánrový fanda, nejspíše bych se u filmu nudil. Takže takové je moje hodnocení - znalcům gialla lze doporučit, náhodnému divákovi a novým zájemcům o tento úžasný italský subžánr raději ne. (14.04.2021)