Režie:
Vladimír BorskýKamera:
Jaroslav TuzarHudba:
E. F. BurianHrají:
Zdeněk Štěpánek, Stanislav Strnad, Ladislav Brom, Gustav Hilmar, Helena Bušová, Eduard Kohout, Jiří Steimar, Blanka Waleská, Slávka Procházková, Karel Jičínský, Jiří Plachý st., Vladimír Řepa (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Na panství Josefov přinese roku 1781 hejtman zprávu o patentu císaře Josefa II., podle kterého se ruší robotní povinnost sedláků. Vrchnost se však rozhodne patent před sedláky utajit. I tak se však lidé o císařském výnosu dozvědí. Mezi sedláky se začne schylovat ke vzpouře. Rychtář Jan Výrava se ujme jednání s panstvem, avšak marně: správce panství dá do sedláků střílet. Tím však jen přileje oleje do ohně. Povstání už nelze zabránit. Obranu panství proti rozlíceným sedlákům má na starosti kromě jiných i mladý Výravův syn Jeroným. Ten je zamilovaný do komtesy Sylvie a nedokáže splnit slib, který dal otci, že přijde ochránit sedláky...
Český historický film režiséra Vladimíra Borského vznikl podle starší divadelní hry Františka Adolfa Šuberta (1886). Snímek patří mezi zapomenutá díla české kinematografie. Na televizních obrazovkách se objevil pouze jednou. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (17)
Rozhlasová éra DUMu, tedy Divadla u mikrofonu, jak se jí začalo posměšně říkat, měla své předchůdce i ve filmu. Zejména ve třicátých letech byly biografy doslova zaplaveny divadlem, či lépe řečeno adaptacemi původních divadelních her. Záměr byl jasný – seznámit mimopražské diváky prostřednictvím filmu s aktuálním jevištním repertoárem, který zahrnuje jak klasiku, tak soudobou tvorbu. Šubertova hra byla ve stejné době (1937) uváděna na prknech pražského Národního divadla a film ji zachycuje v téměř identické podobě, snad jen s tím rozdílem, že Jaroslava Vojtu před kamerou vystřídal Zdeněk Štěpánek. Tyto otrocky přejímané divadelní inscenace se shodným dějem jsou pro současného diváka dávno mrtvé, ale stojí za to si je čas od času připomenout – jako důkaz houževnatosti českých filmařů, kteří nevynechali žádnou příležitost, jak se připomenout dychtivému obecenstvu v kinech. ()
Film poprvé uvedený na našich obrazovkách a to po více jak sedmdesáti letech! Zasloužila se o to Česká televize v cyklu pro pamětníky přesněji-zapomenuté stříbro. Už na něj za ty dlouhá léta pomalu musel usedat prach! Sám se tomu divím že ho vůbec našli! Přesto takových to snímků a to různých kvalit jsou tam minimálně další desítky ne-li stovky. Poměrně jsem byl překvapen poměrně zdařilým zvukem, a hlavně poměrně čistou obrazovou kvalitou.Nevím jestli je to jen jediná kopie filmu tak jako před týdnem u filmu "Láska a lidé" ale bylo to milé překvapení. Stručně s děje : 1781 : Selské povstání proti vrchnosti na Opočensku,která se snažila utajit císařský patent Josefa II o zrušení robotní povinnosti. Film jako samotný je silně ovlivněn adaptací staršího divadelního textu (1886) která je silně poplatná tehdejším divadelním konvencím. Nicméně takový lepší průměr z nichž bych především vyzdvihl výkon Z. Štěpánka v roli Výravy a pak ten Hilmarův za ztvárnění jak jinak než přísného sedláka Kyrala, jinak u těch ostatních mi to hraní až zas tak nějak nesedlo, občas to bylo jako podle učebnice a také za některé napjaté scény kterých ve filmu moc není. 3*. ()
Snaha o vytvoření obrazů selského povstání v roce 1771 se vůbec nezdařila. Vzniklo dílo, které téměř nic o povstání neříká a rozhodně nepostihuje motivy jednání jednotlivých postav, které jsou vytvořeny velice povrchně. Ve filmech se teatrálním výkonem vyznačuje vždy Eduard Kohout, ale tentokrát ho s plnou parádou strčil do kapsy Zdeněk Štěpánek, za jehož výkon jsem se sám styděl. ()
Takhle se překrucovaly dějiny a vytvářela nacionalistická čecháčkovská mýtologie dávno let před oním >vítězným< úmorem... Co dodat k téhle pseudohistorické fresce (frašce?), jak komentovat cosi, z čeho se vám zdvíhá žaludek a ta nevolnost přehluší i jakési dobově-umělecké kvality filmu... Dvě hvězdičky jako maximum za některé herecké kreace a jistou režijní snahu... ()
To šlo, takže aby další repríza nebyla zase až za takových padesát let. ()
Dle mého názoru film velmi dobře natočený, avšak co se týče obsahu – nějaká pošramocená učebnice dějepisu, rádoby oživená dramatem otce a syna, a jeden velký patos. ()
Borský nepatřil k režisérské elitě, ale tohle je slabota i na něj. Tenhle film je natolik špatný, že mi na něm tuny patosu vadily nakonec nejméně. Štěpánek přehrává, až z toho jdou oči i uši kolem. Navíc má na hlavě naraženou jakousi parafrázi paruky, takže vypadá jako lehce mentálně retardovaný. Film se stal parodií sebe sama především díky neskutečně zábavné dvojí scéně návštěvy starého Výravy u syna vartujícího v okně zámku. Borský tyto scény zestylizoval jako kompilát lesního porostu z Lucerny, z nějž jukne Štěpánek a hledí vzhůru na balkon, společně s Romeem a Julií lehce říznutými Cyranem. Rostand, Shakespeare i Jirásek jsou v tom však nevinně, i když u toho posledně jmenovaného si nejsem tak zcela jista., neb minimálně tématem si je Lucerna s Výravou blízká. Některé filmy měly zůstat zapomenuty v archivech. Mé negativní postoje k tomuto snímku nedokázal zmírnit ani fakt, že v jeho závěru strhali pochopové ze Štěpánka košili. ()
Opět jeden snímek který se na obrazovkách moc neukazuje (ehm, zatím jednou:-), ale který by si to určitě zasloužil, alespo|ň co se technického zpracování týče. Úvodní pasáže jsou skvělé, pak je to sice jen divadlo nedivadlo, ale koukat se na to dá. ()
Film nepôsobí zle ani po 80-tich rokoch, ani po technickej, ani po hereckej stránke. Samozrejme, scény pôsobia viac divadelne ako filmovo, herci pateticky kričia ako by normálne rozprávali, ale to možno pripísať roku vzniku. Charizmatický Štěpánek strháva všetku pozornosť na svoju postavu. Inak sa jedná o zaujímavý historický námet o sedliackom povstaní proti šlachte, ktoré stojí veľa obetí. Akurát dobre nechápem, ako môže byť film natočený k stému výročiu zrušenia roboty, keď sa dej filmu odohráva koncom 18. storočia. ()
Toto historické drama už na první pohled působí dojmem divadelního představení přeneseného na plátno. Výprava je jevištní kulisová včetně bojových scén. Herecké výkony se vzletným divadelním patosem působí nepřirozeně. Tento film je zvláštní svou originalitou a skvělou technickou kvalitou filmové kopie a to po stránce výtvarné, obrazové i zvukové. I když tato kapitola dějin je mi cizí, tak si myslím, že hlavní myšlenkou tohoto díla je, že žádný pokrok se neobejde bez obětí, každý je třeba vybojovat. V televizi byl snímek uveden snad jen jednou, takže jsem byla ráda, že jsem toto zapomenuté dílo mohla vidět. ()
Poměrně nudný a dost schématický film, na který asi brzy zapomenu. I výkony herců byly mdlé, navíc technická kvalita zřejmě utrpěla dlouhým uložením v archivu. Borský se pokusil zfilmovat Šubertovu hru, ale tím, že se navyužilo exteriérů, zůstal na poloviční cestě, oproti hře provedené na jevišti není vidět žádný rozdíl. ()
To je divné, že jsem tento film vůbec až dodnes neznal. Jde o hodně kvalitní podívanou, nádherně přehnanou, ale líbivě. Klidně by to sneslo delší stopáž. Dějově to trošku kazí rodinné drama a „revoluci“ je tak dáno méně prostoru. Mohu doporučit. Tak nějak jsem na konci čekal, že Jan začne zpívat Hydrocentrálu. ()
Divadelní hra, podle které vznikl film, byla zastaralá již v době natočení. K tomu byl přidám jako režisér Borský, známe to herecké dřevo (také režisérské) a divadelní ansámbl na čele s patetickým Štěpánkem. Co jiného z toho mohlo vzniknout? Posuďte sami. Pozn. Co lze Štěpánkovi závidět je hlasový fond. Když ve filmu zařve, podskočí i skleničky v sekretáři. V rámci žánru za 2,5. ()
Jan Výrava není tak působivý jako ostatní filmy z podobného období. Jedním z důvodů vidím to, že především sám hrdina titulovaný v názvu zpočátku povstání, stávky a demonstrace, jak bychom to dnes nazvali, odmítal. Vlastně se zastával panských. Jenže ani jedna strana neměla zrovna v úmyslu řešit spor v klidu. Sedláci pak správně povstali. Z filmu je asi nejpůsobivější výkon hlavní role Zdeňka Štěpánka, který v sobě řeší spor, kdy se musí postavit proti synovi. ()
Z pohľadu historickej drámy je tento film kvalitne spracovaný, príbeh ma však doslova zarmútil. Celé mi to pripadalo, že ide o normalizačný film, postavy sa chovajú nelogicky a smerujú k ideologickému záveru. ()
Tak to dopadne, když se jinak výborný a sympatický herec pustí do režírování. Námět sám o sobě není špatný, ale spíše než film to více připomíná divadelní hru a výkony herců v čele s trvale vyvalenýma očima páně Štěpánka jsou zde docela tragické. Herci jsou plní patosu, přehrávají a celé to vyznívá spíše komicky. ()
Úroveň filmu sráží až moc divadelní provedení jednotlivých scén a teatrální herecké výkony. Nemluvě o perfektním kosmetickém vzhledu utlačovaných žen z lidu. ()