Our Chemical Hearts
Režie:
Richard TanneScénář:
Richard TanneKamera:
Albert SalasHudba:
Stephen James TaylorHrají:
Lili Reinhart, Sarah Jones, Austin Abrams, Bruce Altman, Adhir Kalyan, Coral Peña, Kara Young, Meg Gibson, C.J. HoffVOD (1)
Videa (1)
Recenze (21)
Základ príbehu bol výborný. Tajuplná Grace a hanblivý Henry boli zaujímavá dvojica, a pekne to medzi nimi iskrilo. Potom sa dej postupne rozbalil, tajomstvá z minulosti postupne vystupovali na povrch, a trauma sa napokon prejavila až príliš mentálnym spôsobom. To všetko hnalo film dopredu, ale mám taký pocit, že v určitom momente zostal dej v akomsi mŕtvom bode a vyústenie bolo napokon pomerne divné (a v podstate nečakané). Miestami to bolo dosť chladné (najmä z Gracinej strany). Feeling z celého filmu však zostal napriek viacerým pozitívam priemerný, a nebyť vcelku vydarených dialógov, tak by som tomu praskol asi len 2*. Vďaka dialógom a symbolike je to napokon aspoň za 3*. ()
"Chemical Hearts" v jadre asi moc nových momentiek neponúka, no nemôžem to označiť za zlý film. Ak čakáte dobrú romantickú drámu, myslím si, že film splní vaše očakávania. Má to srdce, má to celkom dobrý príbeh a hlavne to má dvoch hercov v hlavných rolách (Lili Reinhart a Austin Abrams), ktorí sú veľmi šikovní a dávajú tomu maximum čo môžu. No nedá sa nepriznať, že človek pri sledovaní nenadobudne dojem, že sme už niekedy niečo podobné videli. Je to príbeh, ktorý poznáme a videli sme ho veľakrát. No nie je povedaný zle. A je fajn, že niektoré klišé sa snaží celkom dobrým spôsobom odbúrať. Necháva si to pár originálnych a dobre spracovaných momentiek a myslím si, že highlight filmu sa nachádza v bazéniku pri konci. Vnútorne tam je vidno, ako veľmi je Grace traumatizovaná a čím všetkým si vnútorne prechádza. A je to ako zlepiť vázu. Môže vyzerať navonok ako hotová. Ale stopy po rozbití zostanú. A ľudská duša je na tom rovnako. Myslím si takisto, že film dobre rozpráva o problémoch tínedžerov. A snaží sa do toho dať dobré myšlienky. A úprimne, väčšinou to filmu ide dobre. Som rád, že som film videl a ak by som mal niekedy náladu na romantickú drámu zo sveta tínedžerov na strednej škole, tak toto je dobrá voľba. Čeknite si ho a uvidíte sami. Hodnotenie: B ()
Je to na mě sice moc utrápené téma, ale moc dobře zfilmované a zahrané, včetně té vtipné kritiky trvale se milujících rodičů, kteří musí 17-ti letému klukovi připadat jako pózující (vůbec to samozřejmě tak být nemusí). Cením soundtrack a to, že si film troufal na pomalé tempo. Boj dopaminů a hormonů si každý prožívá po svém, tady se introvertní typ kluka zamiloval spíše omylem a náhodou. Ostatně jeho hobby lepit keramiku starou japonskou metodou bylo chytrým představením zvláštního kluka. Příběh má i lehce „kriminální“ zápletku, aby si divák mohl vybrat, zda střihne kritické odsouzení, nebo se smíří s tím, že všechny dobré skutky vedou do pekla. Zborcení životního stylu i snů hodně lidí neunese, možná že tu tvůrci chtěli ukázat, že ani tehdy život nekončí, i když bolí a bolí. Někdy dlouho. (PS.Uberu hvězdu ze 4 za opět vnucovanou politickou korektnost, byť tentokráte byla skoro snesitelná a necpala se ve filmu do popředí.) ()
Tragické, ukulhané a nakoniec aj ukričané. Chémia medzi párom takmer žiadna a neviem, kde sa Lili Reinhart naučila pajdať, možno to odkukala od Kolíkovej, ale neveril som jej to (rovnako ako spomínanej krásavici, ktorá by mala celý život nosiť povinne rúško). A neveril som ani celému tomu príbehu, vôbec to nevzbudilo emócie. A samozrejme prišla aj ďalšia päsť na oko, úplne zbytočná linka s lesbami, ktoré keby tam neboli, nič sa nezmení, nikto by si to ani nevšimol, film by bol presne takým, akým je teraz. Tá umelá tlačenka politickej hyperkorektnosti je už fakt viac než rušivá. ()
Moc jsem se těšila na tenhle film a splnil všechna má očekávání. Lili je naprosto úžasná a je vidět jak jeji herecký výkon od Riverdale jde jen nahoru. Příběh velice zajímavý, teenegerský netypický film. Sice je tady celkem obyčejná situace, ale scenáristé na tom strašně makali a velmi vidět jejich kvalitnou práci, dali do toho všechno, co jen mohli. Poslední dobu vychází spousta filmů o dospívání a typických problémech mladí, a co třeba já na tomhle nejvíc obdivuji, že tyhle kvalitní filmy, jako Chemical Hearts ukazují, že to je zcela normální cítit se extremně příšerné když zažíváš ztrátu blízké osoby a hlavně jak se s tím srovnat, nebo že problémy mezi mladší a starší generaci byly vždycky a budou, jen by lidé měli nějak respektovat každého. Mě to přijde jako že ted v dnešní době filmy ukazují, že jakekoliv cit je zcela normální, cítit se nejenom dobré a pozitivné je také docela v pohodě a dá se to všechno přežit a zvládnout. My jsme jenom lidé a všechno se stává. No a hlavně to dát do tak krasného příběhu jak tenhle a bude určitě mít úspěch. ()
Reklama