Reklama

Reklama

Ambiciózní venkovský soudce pátrá na sklonku 19. století po sériovém vrahovi mladých žen. V jeho hledáčku se ocitne psychicky nemocný tulák, který má vojenskou minulost... Vysloužilý voják Joseph Bouvier požádá krásnou Louisu o ruku. Ta ho však odmítne. Nešťastný Bouvier vidí jediné řešení z této situace, zastřelí Louisu a poté i sebe. Vražda a sebevražda mu však nevyjde, Louise i on přežije. Z vojenské nemocnice odjíždí Bouvier do sanatoria pro duševně choré, neboť se z něho stal anarchista a stoupenec socialismu, jeho myšlení je nelogické a často se odvolává na Boží vůli nebo chorou mysl. Když je propuštěn i z tohoto zařízení, toulá se po Francii. Jako vysloužilý voják vždy někde dostane polévku a trochu jídla. Při svých cestách Bouvier nezapomíná stále psát dopisy Louise. Zároveň se však pomatený Bouvier dopouští brutálního vraždění na mladých dívkách a chlapcích. Sérii těchto vražd začíná vyšetřovat soudce Rousseau, který věří, že tento případ objasní. Rád by si totiž na případu Bouviera kariérně polepšil. Když je Bouvier při svém posledním přepadení zadržen místními občany, je předán soudci Rousseauovi. Ten si je zcela jist, že Bouvier je onen brutální vrah. Bohužel mu však chybí důkazy, aby ho mohl obvinit ze všech vražd. Rousseau začne pomalu hrát s Bouvierem psychologickou hru, při které se mu Bouvier nejenže přizná, sdělí mu detaily všech případů, ale dokonce se i ochotně nechává fotografovat do novin. Rousseau musí postupovat velmi opatrně, je si vědom, že pokud by byl Bouvier odborníky uznán za blázna, nemůže být za své činy trestně stíhán... (TV Prima)

(více)

Recenze (50)

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Michela Galabru už jsem parkrát viděl hrát dobře, ale to co předved tady, tak to klobouk dolů mistře. No spíše než o obsahu je tenhle film o hlavních postavách, právě jejich jednání, jejich dialogy a jejich motivace k jednání umí vybudit jak pozornost, tak emoce. Závěrečná scéna sice byla silná, ale podle mého zbytečná, celej film houpla do sociálního světla. Chápu, že Frantíci maj vždy co říct a neradi mluví s cukrovvým přízvukem, ale tak stačilo vložit nějakou tu větu do úst soudce nebo scénu s vrahem a finále by bylo necukrovaný a ještě zůstalo našitý na odvyprávěný příběh. ()

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

Vyprávění skutečných příběhů z 19. století ve filmu mne obvykle fascinuje. Případ Josepha Vachera (ve filmu Bouviera) náleží k těm mrazivým příběhům z dějin kriminalistiky ve Francii a mistrovští Michel Galabru s Philippem Noiretem v hlavních rolích mi (v doprovodu filmu propracovaného skvěle i po výtvarní stránce) připravili téměř excelentní zážitek. Musím říct, že Galabru mne v dramatické roli opravdu hodně překvapil, pojil jsem si ho dosud s obvykle špičkovými výkony v komediálním žánru, ale tak znamenitě ztvárněná psychopatologická studie masového vraha mne dostala řádně do transu. Ale tedy, to zakončení filmu...?? Propašovat na závěr příběhu o masovém vrahovi oslavu socialismu s písní na rtech, všude přítomnými rudými vlajkami, tedy Bernard Tavernier vážně strčil do kapsy všechny naše tvůrce socialistických agitek na čele s Otakarem Vávrou. Netušil jsem, že i ve zlatém fondu francouzské kinematografie se potkám s takhle ostudně vyznívající levicovou agitkou, nicméně to podtržení kontroverzním dovětkem, který s jednostrannou kritikou kapitalismu pomateného vraha vlastně adoruje, je vážně síla! Právě pro to závěrečné ideologické vyznění, s nímž se ani trochu nemohu stotožnit a které mi (i přes to, že film svou levicovou orientaci dává občas znát i mnohem dříve) přijde jako nehorázná pěst na oko, nedávám plný počet hvězdiček. 85% ()

Reklama

Padme_Anakin 

všechny recenze uživatele

Zajímavá věcička v několika ohledech, tím prvním je herecké obsazení, Galabru-Noiret-Huppertová výborní, přesvědčiví, beze zbytku uvěřitelní, tím druhým je příběh propuštěného vojáka, který neunesl svou životní tíž a jeho mysl se vzdálila realitě.. V neposlední řadě jsem od začátku do konce vnímala ostrou kritiku společnosti, morálky a pokrytectví.. ()

nascendi 

všechny recenze uživatele

Málo zaujímavý, ale dobre herecky zvládnutý film podľa skutočnej udalosti som sledoval s vypätím všetkých síl. Jednak už bolo neskoro večer a okrem toho ten duel dvoch osobností bol pomerne zdĺhavý. Ani zvláštny koniec ma neprekvapil, pretože som sa s podobnou argumentáciou už stretol u Chaplinovho Monsieura Verdouxa. Aj Chytilová si s otázkou viny zarelativizovala v Sedmikráskach. Takže tri hviezdičky za dvoch hercov. And never more. ()

dopitak 

všechny recenze uživatele

Nudná vylízanina, v níž "exceluje" dabing Oldřicha Vlacha. Není to dramatické, není to napínavé, není to krimi. Pokud v tom mělo být něco hlubšího, tak jsem to neodhalil. Vraždám chybí atmosféra, vyšetřování neexistuje, konec je nepochopitelnej (a ty davový dabovaný scény jsou katastrofa!) a postava soudce (solidně nadabovaná Miroslavem Donutilem) tak nějak nemá co říct. Smysl vzniku tohohle dílka jsem nepobral a jeho vysoké hodnocení už vůbec ne. ()

Galerie (49)

Zajímavosti (2)

  • Ve filmu se vrah jmenuje Joseph Bouvier, skutečný vrah se jmenoval Vacher. Ve francouzštině znamenají slova Bouvier a Vacher to samé – pastevec, pastýř. (Rollo_Tomasi)
  • Film byl inspirován osudem francouzského sériového vraha a nekrofila Josepha Vachera, kterému se přezdívalo „francouzský rozparovač“. Joseph Vacher zabil celkem dvanáct lidí – v roce 1884 znásilnil a uškrtil desetiletého chlapce a mezi lety 1894–1897 zabil dalších jedenáct lidí – jednu dospělou ženu, pět dívek a pět dospívajících chlapců. Těchto jedenáct obětí Joseph Vacher vždy napadl zezadu a poté podřízl, vykuchal a znásilnil. Joseph Vacher není mimo území Francie moc známý, protože jeho zločiny zastínil jiný, nechvalně proslulý vrah Jack Rozparovač. (Rollo_Tomasi)

Reklama

Reklama