Činmoku
Silence
Obsahy(1)
V Japonsku 16. století jako křesťanský misionář pobýval mj. Španěl František Xaverský, jeden ze zakladatelů jezuitského řádu. Vznikaly misie, stavěly se kostely a počet katolíků dosáhl půl milionu. Avšak soupeření mezi španělskými a portugalskými misionáři, především však obava japonských vládců z přílišného vlivu Evropanů vedly k zákazu křesťanství a opětovnému uzavření se Japonska vůči cizině. Navzdory tomu mnoho let křesťanství přežívalo a tamější věřící byli podporováni portugalskými misionáři, kteří tam tajně připlouvali. Ve filmu Ticho je vidíme, jak se snaží navázat spojení s japonskými katolíky a utvrzovat je ve víře. Hlavní postavou je mladý jezuita Rodríguez, který přichází do Japonska rozluštit záhadu kolem zmizení kněze Perreiry, svého vychovatele a horlivého misionáře. Do Říma se totiž dostala zvěst, že Perreira nezahynul mučednickou smrtí, ale že zůstal v Japonsku a zřekl se víry. Ticho však není jen příspěvkem k historii křesťanství v Japonsku, ale také reflexí současné, hospodářsky rozvinuté země, která dodnes nedosáhla duchovní rovnováhy a nedovedla harmonicky spojit svou bohatou tradici s výdobytky moderního života. (NFA)
(více)Recenze (17)
Zlatá Palma - výběr ()
Zvláštní film - bohužel především svou velkou nevyrovnaností. Chvílemi člověk sleduje nádherné Japonské scenérie a doléhá na něj hloubka silné knižní předlohy (román "Mlčení" od Šúsaku Endó), ovšem na druhou stranu chvílemi je snímek spíše směšný - jeho kvalitu v mých očích sráží především téměř neustálé přehrávání (či chcete-li podivné "nemístné" hraní) představitele hlavního hrdiny kněze Rodrigueze. A vlastně ani jeho filmová postava mi nebyla zrovna moc po chuti - v knize je Rodriguez vylíčen jako klidný, rozumný a rozvážný člověk, kdežto zde se mi zdál poněkud hysterický a afektovaný. Velká škoda, že tvůrci nevybrali někoho vhodnějšího, kdo by mě svým projevem tolik neodpoutával od obsahu. Ale abych vše nesváděla jen na něj (těch herců by se našlo víc) - občas snímek sám o sobě působí tak nějak směšně naivně, nebo až příliš okatě, na efekt (holt asijský expresivní styl hraní se zde nezapřel - a ten mi bohužel málokdy sedne) - chvílemi dokonce i poněkud "prázdně" - ano, dokonce se v závěru nedočkáme žádného "rozhřešení", jak je tomu v knize. Předlohu jsem četla a mohu říct, že snímek bohužel ani přes těch pár známých záchvěvů její atmosféry nedosahuje celkově snad ani čtvrtiny síly úžasného Mlčení - přesto jsem ráda, že jsem ho měla možnost vidět a kupodivu bych se někdy v budoucnu možná ani nebránila dalšímu zhlédnutí - neboť i přes všechny ty zmíněné zápory jde o docela zajímavý počin... (3,5*) ()
Celý film všemi neduhy knižní ilustrace, která kvůli předloze nedokáže dýchat. Občas se objeví nějaký hezký pohyb kamerou nebo zoom, ale nevím... bylo to pořád moc literární (což vede v důsledku zhušťování i k tezovitosti) a nebavilo mě čekat na očividnou pointu, která může být velmi silná v knize a velmi silná ve víc filmové adaptaci, ale tady jsem jen čekal, až si nakonec řeknou, co si říct musí. Vracím se sem ale po Scorsesem, abych hodnocení zvýšil, protože mnoho z toho, co se podařilo tady (pocit stísněnosti, plnohodnotnost obou střetávajících se kultur) Marty nezvládl tak dobře. ()
Příběh jesuitského misionáře Rodriguéze v protikřesťanském Japonsku 17. století. Muž odhodlaný položit svůj život jako mučedník je brzy postaven před těžká rozhodnutí, kdy je nucen volit mezi vírou a blíženskou láskou. Smí člověk svou víru z lásky pošlapat? Může být odpadlík světcem? To jsou jen jedny z řady otázek, které klade Šinodův film - natočený podle výtečného románu "Mlčení" (Vyšehrad, Praha, 1987) Šúsaka Endóa. Další se týkají například osudu slabých v časech pronásledování: ti silní se možná vzdávají víry pro lásku, ale co ti, kteří odpadají ze slabosti, kteří zapřou Krista pokaždé, kdy je jim položen nůž na krk, a přesto vždy znovu hledají odpuštění? Jsou křesťany? Jsou Jidáši, anebo Petry? A další otázky se týkají univerzality křesťanství: jak úspěšná byla jeho inkulturace do tak odlišného světa, jakým je Japonsko? Zůstalo stále stejným náboženstvím? Ticho je snímkem, který se v hloubavé mysli může stát rozbuškou nekončících úvah. Mnoho se ptá a neservíruje skoro žádné odpovědi. Je dokonce ještě tišší než román, který mu byl předlohou. Nad detaily převedení příběhu na plátno by se sice dalo polemizovat, ale celek je bezesporu úspěchem. ()
Zajímavý příběh o počátcích a tvrdém potlačování křesťanství v Japonsku (16. stol.), podle i u nás vydané knihy Mlčení. Kromě atraktivní historické roviny se dočkáme několika nosných filozofických otázek, na které (narozdíl od mnoha jiných snímků o křesťanství) naštěstí nedostáváme ploché odpovědi, dostáváme-li vůbec nějaké. Místy až úchvatná kamera, minimalisticky přirozená hudební kulisa a dobré rozhodnutí ponechat anglicky mluvené pasáže v angličtině a japonské v japonštině (k angl. pasážím jedou jap. titulky a naopak), to vše navozuje velmi přirozený dojem. O něco lépe se mohli domluvit scénárista se střihačem - dynamika je místy poněkud "cukavá", což je zvláště znát na silném, ale až příliš zkratkovitém konci. David Lampson je v hlavní roli dosti prkenný, přesto je jeho postava poměrně životná, Shima Iwashita se skvěle vypořádala s pro sebe značně netypickou (přeci jen - její postavy bývají obvykle různé vampoidní femme fatale, ženy gangsterů apod.) rolí křesťanky a naprostý "šok" v dobrém slova smyslu přivodí Tetsuro Tamba v roli zmizelého portugalského misionáře Ferreiry(!). Těm, kteří jsou zainteresováni v tématu, lze taktéž doporučit: http://www.csfd.cz/film/37319-amakusa-shiro-tokisada/ ()
Zajímavé téma, některé hezké záběry krajiny a zajímavé myšlenky, ale jinak jsem se celé dvě hodiny nudil. ()
ocenenia : MFF Cannes 1972 - Nominácia na 1. cenu ()
Japonska jednoduchost, kvalita drobneho detaiu, zobrazenie cez pozeranie, nie cez vnucovanie, ziadne nutne drobne dovysvetlovania, ako je to bezne v zapadnom filme. Otazka zostava, preco chce scorsese natocit remake filmu, ktory je lepsi, nez, pri vsetkej ucte, scorsese dokazal natocit doteraz. Mozno podobne ako u departed, aj tentoraz scorsese original nevidel, len si precital hotovy scenar. jedno si myslim, ze je iste, original neprekona kvalitou, ale divackym uspechom asi ano, ved kolko ludi mimo japonska o tomto filme poculo, ci ho nedajboze aj videli? 1000? ()
Mlčanie je presnejší názov ako Ticho. Jednoduchý, ale silný príbeh kňaza, ktorý sa stáva mučedníkom v mene svojej viery. Chladná atmosféra, ktorá prestupuje celým filmom, je spracovaná príkladne a hlavne na nej stojí snímok. Kvôli nej možno prepáčiť trochu pomalší či ťarbaví dej, hysteričnosť hlavnej postavy v niektorých chvíľach a podľa mňa málo vysvetlenú (tým pádom málo vieryhodnú) tú vehementnú vieru domorodcov. ()
Román jsem nečetl, ale to co jsem viděl na filmovém plátně působilo hodně rozpačitě. Nevyvážený příběh, který zpočátku klouže po povrchu, aby ke konci zabřednul do vleklých, herci přehraváných filozofických úvah. Zajímavé myšlenky, kterých film obsahuje několik (zrada, odpuštění, víra, láska k bližnímu) nejsou dotažené. Což se týká i vývoje postavy hlavního hrdiny a jeho radikální přeměny během posledních 15min filmu. 45% ()
Jsou japonské a evropské křesťanství stejné náboženství? ()
Mírně nadprůměrná adaptace slavného románu. Jsem zvědavý, jak se se stejnou látkou vyrovná Martin Scorsese. ()
Můj druhý japonský snímek o potlačování křesťanství v dávném Japonsku. Tím prvním je "Amakusa širó tokisada", oba jsou výborné a mohu je doporučit. Režisér Šinoda u mě napoprvé každopádně zabodoval a musím si od něho najít ještě nějaké další snímky. ()
srozumitelný pohled na naši křesťanskou civilizaci ze strany těch co jí mají přijmout ,silné a nestranné jak thukýdidés ()
Filozofická dráma, ktorá zaujme menšinového diváka a fanúšika artu. Masový divák nech na tento snímok veľmi rýchlo zabudne. Téma bola zaujímavá a aj posledných 20 minút prinieslo množstvo zaujímavých konverzácií, ale to ostatné okolo bola len nudná a nezáživná vata, ktorú sa tvorcovia snažili naplniť v rámci viac ako 2-hodinovej stopáže. Uvidíme, čo vznikne zo Scorseseho remaku. 50 % ()
Síce moje hodnotenie vyhodilo film z červených čísel, ale 69%, čiže nejaké 3,5 hviezdičky presne vystihuje môj osobný verdikt. Páčil sa mi príbeh (predlohy nečítavam), ktorý je neotrepaný a vychádza z histórie, dobre zvládnutá práca s kamerou - spomenuté scenérie civilizáciou nedotknutého Japonska si človek skutočne vychutná, avšak herecké výkony sú slabšie, najmä z pátra Rodrigueza som mal miestami zmiešané pocity (ale nie len tie existencionalistické). Taktiež vskutku dramatickému príbehu predsa len miestami citeľne chýbala iskra a výraznejšie napätie. Keďže nie som oduševnený kresťan a príbeh zápasu kresťanstva v japonsku ma vôbec nebral, ostala len línia krízy ducha jednotlivca. Ako artový kúsok ale film celkom ujde. ()