La polizia è sconfitta

Vzrušující akční jízda, film, který šlape jak hodinky a jak se říká, má koule. Takovýto akční nátěr jsem opravdu nečekal. Film málokdy poleví ze svého úžasného tempa, scéna následuje další ještě lepší, pořád se tu vlastně něco děje. Režisér Domenico Paolella na sklonku své režisérské kariéry natočil dva filmy z tohoto subžánru, toto byl ten první a už se moc těším na "Gardenia, il giustiziere della mala". Před tím točil především v 60's populární sandálové filmy. Zpět ale k filmu : V hlavní roli se nám zde představil známý Marcel Bozzuffi jako ostřílený komisař Griffi, který sestavuje zvláštní jednotku (komando) speciálně vycvičených policejních motorkářů (zde podobnost s opět vynikajícím filmem "Quelli della calibro 38") v posledním zoufalém pokusu nastolit pořádek v italské Bologni. Jejich památným cílem je chycení chladnokrevného zabijáka a darebáka Valliho (nezapomenutelný výkon Vittoria Mezzagiorniho. Přirovnal bych ho k Helmutu Bergerovi z filmu "Beast with a Gun/ Mag Dog Killer"), který pomocí svého gangu vydírá obyčejné nevinné maloobchodníky pomocí telefonních explozí! Co se týká až teroristicky vyhlížejících explozí, tak i tady byla podobnost s o rok mladším filmem "Quelli della calibro 38". Film je vizuálně velmi dobrý, má atraktivní umístění, obsahuje opravdu velké množství velmi pestrých pronásledovacích scén, různých explozí, výbuchů aut, přestřelek, drsného surového násilí a překvapivě dobrých napodobení krve. Nechybí ani nějaká ta nahotinka:-) Scény jako brilantní vražda v nemocnici v duchu žánru giallo, kastrace pasáka Nella Pazzaffniho, který hrál často v těchto filmech většinou muže na hraně zákona, nebo exploze, která smrtelně zranila jednoho z policajtů (skvěle zahraná scéna, především v pocitu utrpení a bolesti umírajícího) a takové malé předfinále v autobusu jsou nezapomenutelné (Mummy! Look at the gun!). Podobnou scénu jsem v tomto žánru viděl vůbec prvně a samotný lynch na konci byl brutálně surový! Ciprianiho hudení doprovod jako vždy vynikající, krásně melancholická melodie, která nádherně splyne s akcí..Toto je opravdu jeden z nejlepších italských zločineckých filmů, jaký jsem kdy viděl, ale bohužel již zcela neznámých a zapomenutých, což je docela škoda. Doporučeno nejen fanouškům taliánského zločineckého filmu ale i všem ostatním.. (02.04.2010)

Zločinci v době, kdy policisté neměli v Itálii žádné mimořádné postavení, měli pré. A i když jim za napadení policisty hrozilo až deset let, neštítili se ničeho. Ostatně když na silnicích umíralo každý den 40 lidí, tak se pár mrtvol mezi nimi ztratí (citace z filmu). A ač motorkářský gang slaví úspěchy v zatýkání kompliců největšího zločince, ten jim neustále uniká. O finále se tedy musí postarat někdo jiný... Jedna z nejnapínavějších a nejkrvavějších scén se odehraje v nemocnici a svým rozsahem by si vystačila na samostatný mikropříběh. Část filmu tvoří efektní honičky s auty a motorkami. Svižné, se striptýzovým barem, výbuchy a spoustou mrtvol. Dne zaujme nejspíše hlavně příznivce žánru. (08.11.2020)

La Polizia è sconfitta je poliziotteschi tak jak ho mají všichni rádi, a tak jak má být. Přímočaré, nekompromisní, akční a spořádným záporákem. Neprávem zaponemutá perla tohoto subžánru... (19.10.2015)

Typické "poliziotteschi" aké boli v Taliansku 70-tych rokov veľmi populárne. Kvalitatívne sa však líši od ostatných, čo som doteraz videl, a rozdieľ je hlavne v scenáristickej nemohúcnosti. Kostra príbehu je jasná a vcelku dobrá, samotné scény, hlavne tie akčné na úrovni, ale problémom bolo pozliepať scény do kompaktného celku. Tieto nedostatky sa prejavujú ku koncu filmu, kedy je polícia na stope gangstera Valliho. Páčila sa mi Ciprianiho hudba s nádychom melanchólie a romantiky, čo parádne kontrastovalo s príbehom. Tretí komentár. (02.02.2014)

Hodně přímočará italská jízda, žádné velké filozofování a rovnou na věc. Fešný Vittorio Mezzogiorno dokonale ztvárnil chladnokrevného týpka, který střílel lidi jako králíky. Proti němu životný, ostřílený policajt Bozzuffi. Příjemné překvapení. (10.01.2015)

Film, u něhož bylo do značné míry rezignováno na složitější a více konzistentní scénář, což bylo ale nahrazeno větším důrazem na akci, takže efektní automobilové (a motocyklové) honičky, výbuchy, střílečky a rvačky zabírají snad většinu času. Věru, i na dnešní poměry je toho násilí dost, takže v roce vzniku musel být tento film vnímán asi jako velmi brutální. Také je zcela rezignováno na jakoukoliv psychologii postav, takže tu máme jasné lumpy a jasné klaďasy. Žádné postavy na pomezí, žádné posedlosti, žádné temné pudy prýštící z podvědomí, ale (nemluvě samozřejmě o chamtivosti jako nezbytném hybateli každé kriminální činnosti) jen čistá nenávist, jejímž nejkoncentrovanějším projevem je závěrečný lynch arcilotrův. (17.03.2014)

Masaker! Teda tak perfektny film som uz dlho nevidel, reziser Paolella /Konec Cingischana/ sa teda predvidedol, reziserskky brilantne, kazda scena ma fajne tempo, ktore sa nestraca ani v strede filmu. Nuda nehrozi, dialogy namakane, fakt som sa nevedel odlepit od filmu. Fascinujuca a genialna akcna jazda, nechybaju drsne sceny, vybuchy, presne taxi predstavujem plnohodnotny film - ne nejake plane chodenie po stavbe a la Loni v Marienbadu. To mohlo oslovit tak akurat - a urcite i oslovilo podla hodnotenia toho filmu - nejedneho miestneho sexualne dezorientovaneho prehriateho vystudovaneho filmoveho teoretika -elitara. Absolutna spokojnost u mna vladne s tymto filmom La Plozia E Sconfitta. Hlavne ked si zoberiem herecke obsadenie, ktoremu suverenne kraluje Marcel Bozzuffi /6000 km di Paura, Francouzska Spojka, Komisar Maigret Zuri//, ale ma aj vydatnu herecku podporu, konkretne Vttoria Mezzogiorna /Mafie za Mrizemi 1972, Byt se zlutym kobercem/, dalej slusne slapal aj Riccardo Salvino /Valka v Tylu nepritele/, bol som s nim spokojny. A opomenut nemozno ani Nella Pazzafiniho /Salamandr 1981, Dvojnici 1984/ a vybornu holku Ivanu Novak /Sette Orchidee macchiate di Rosso/. Zaverecna scena s busom ma rozsekala, fakt Paolella je tuna hodne neznamy reziser, a oplati sa napozerat jeho dielo : 95 % (10.04.2018)

Jsou tam Capri, motorky stary,...ja jsem spokojenej. Paradni italsky akcni poliziotteschi. :-) 4- (22.07.2013)

Co jsem se dozvěděl... Zákon je jako penis - raz kratší, raz delší... podle okolností. Kdo by čekal takové moudro v béčkovém motoršpageťáku. V rámci žánru za 3,5. (24.11.2018)