Dzień świra
Day of the Wacko
Režie:
Marek KoterskiScénář:
Marek KoterskiKamera:
Jacek BławutHudba:
Jerzy SatanowskiHrají:
Marek Kondrat, Andrzej Grabowski, Ilona Ostrowska, Dorota Chotecka, Maria Ciunelis, Piotr Fronczewski, Cezary Pazura, Piotr Machalica, Andrzej Mastalerz (více)Obsahy(1)
Devětačtyřicetiletý Adaś Miauczyński je typický frustrovaný intelektuál postsocialistické epochy. Jako mizerně placený středoškolský profesor-polonista má spoustu důvodů, proč nenávidět školu a studenty. Bydlí v typickém bytě na sídlišti, které mu skýtá plno podnětů k rozčilení. Od rána se až rituálně věnuje hygienickým úkonům, které ho stejně otravují jako uklidňují. Nerad vstává. Bojí se každého nového dne, předem se děsí kontaktů s nenáviděným vnějším světem, ale i s rozvedenou manželkou a dospívajícím synem. U jídla si pouští televizi a znechuceně reaguje na šarvátky poslanců v Sejmu, které ho jako polského vlastence urážejí. Sféra vysokých ideálů ho povznáší, přízemní každodennost ubíjí. Zejména ho pohoršuje všudypřítomná a vulgární reklama. I proto pilně polyká pilulky na zlepšení fyzické a intelektuální kondice. Permanentní nespokojenost si vybíjí impertinentním, až neurvalým chováním. Navykl si na samomluvu a monology, v nichž bohatě používá slovo "kurva", což výmluvně dokresluje nejen portrét, ale i hloubku mentálního propadu degradovaného intelektuála naší doby. (MFF Karlovy Vary)
(více)Recenze (242)
Ironické, absurdní, vtipné a přesné vykreslení tragikomedie života. ()
Absolutně přesná studie všedního dne v předpeklí. Kdybych si měla vypůjčit pro výstižné a stručné hodnocení literární citace, pak dvě: Smích v slzách (jako u Čechova) a O hvězdách i o kapavce (jako u Babela). Jo, takhle to je a všichni si tím dříve nebo později projdou (než bude hůř). Akorát to nikdo nenatočí. Nebo jen vzácně. A ještě vzácněji tak mistrovsky, jak to dokázali právě Poláci. ()
Do pierdole, kurwa! ()
Nikdo na světě nedokáže říct "kurwa" tak jako Poláci. ()
Zdenervovany facet, który neznajduje sens zicza... Bombasticzne - fantasticzne! Bardzo lubje polsky film a ten jest ze wspolcesnych najbardzej ulubjony:-))) Jedinečne excelentný výstup Mareka Konrata:-) Odporúčam iba s titulkami s originál polskými nadávkami:-) 5 hviezdičiek nestačííí:-))) ()
Jeśli bojíš ráno vstáť, bojíš dňa. Ráno bojíš otvořit oči ze strachu před svietem. Ó kurwa to być ty ? Do pierdole! Być jako w teatr ? Klavírní koncert který je vidět. Opravdové věci opravdový člověk. Smát se můžeme do té doby než s něčím podobným přijdou i češi. A už to nebude jenom ten polák .. ()
Úžasné! Zatím nemám slov:) ()
Tenhle film jsem chtěl zhlédnout už dlouho, ale nikdy jsem se k tomu nedostal. Teď konečně ano a nelitoval jsem. Výborný film, ani nevím proč se mi tak líbil, ale rozhodně to tak je. Hlavní postava se mi v mnoha věcech dost podobá, a to jsem o 34 (7*3+13) let mladší, takže mě to mírně deprimovalo, ale o to je zřejmější, jak přesně Den Cvoka vystihuje rutinní život a závislost na každodenních rituálech. ()
Detailní pohled na den jednoho nešťastného člověka a jeho nešťastný život. Tento film je naprosto vyjímečný tím, že zobrazuje stereotyp, ve kterém žije většina dnešní společnosti. Je to vtipné a zároveň depresivní, protože si u toho uvědomíte, jak rychle se dá dostat do situace hlavního hrdiny a kolik společných vlastností již máte. Paradoxem je, že hlavní hrdina si naprosto uvědomuje, že si za to může sám a přitom neví, jak z toho ven. Pro mě krutá realita a zcela jistě může film fungovat i jako odstrašující případ stereotypu. ()
Volny pad po polsku, s komedialnimi prvky jako licenci pro vsechno a pasti na divaka-debila. Dalsi hype, snad kvuli nami tolik oblibenemu kurwa. ()
Poznámka: Film vrcholí nezapomenutelnou "proklínající modlitbou". Bohužel pro polskou katolickou veřejnost to bylo pobuřující a nestravitelné, takže v televizní verzi film končí smírně, což vyznívá zcela proti duchu díla. (Jaká verze byla hrána u nás, to nevím).... Výstižná charakteristika osobnosti a dramatické tvorby Marka Koterského je v článku: http://culture.pl/pl/tworca/marek-koterski#zycie-tworczosc. ()
Odstrašující případ pro, kteří by náhodou chtěli promarnit svůj život a dopadnout takto. Na matce závislý cholerik zoufale bojuje s troskami svého života. Na venek vypadá, že se snaží něco změnit, ale ve skutečnosti je již dávno pohlcen v rutině sebestředného stereotypu. ()
To be, kurwa, or not to be .. ()
Suprová tragikomedie ve které je člověk ovládán svými stereotypy a je totálně frustrován celou společností. 5*+1 navíc, protože mně vzhledem i trošku povahou připomína i mýho jednoho profáka ()
Režisér Marek Koterski nabízí divákovi bolestivou sondu do životů lidí dnešní polské postkomunistické konzumní společnosti vytržené z přírody, kde pro prosazování nekompromisního materialismu není místo pro idealistické hodnoty. Dokud o svém životě člověk nezačne přemýšlet a jde stádně po povrchu věci (seriály, reklamy, zaplňování času nesmyslnými umělými zájmy atd.) je šťastný, v opačném případě nemilosrdně procitá jako hlavní postava tohoto filmu Adaś Miauczyński, 49ti-letý Polák, single, jemuž se oboustrannou vinnou rozpadlo manželství a v důsledku čehož se nedokáže pořádně starat ani o svého syna, žije v malém bytě uprostřed šedivého panelákového sídliště, otrávený životem, svými sousedy, politikou, prací… během studií si představoval, že touto dobou bude dávno někde jinde, někým jiným, představy však zůstaly pouhými sny, a tak pracuje za mizerné peníze a v rámci svých denních rituálů pokračuje na své cestě ke smrti. Jeho život není žitím, ale umíráním. Mám rád filmy, které nastavují zrcadlo, zde to opravdu funguje (alespoň u mě), člověk se směje, postupem času zjišťuje, že částečně i sám sobě a z komedie se stává subjektivně prožívané drama. Pokud pomineme věk hlavních postav, tak by se film dal vzdáleně přirovnat k českým Zoufalcům režisérky Jitky Rudolfové. Den Cvoka je však komornější a určitě tématicky hlubší. Skvělý scénář a výborná režie střídají ryze smutné okamžiky s hořce-komediálním prvky. No a herec Marek Kondrat v hlavní roli? Není co dodat, jeho sprosté nadávky v polštině mi zní v uších ještě druhý den po shlédnutí:-) ()
Vyborna komedie , kdy vam dojde , ze v nekterych situacich se divate sami na sebe :) ()
Já to bohužel nevidím jako geniální sondu do života singla, ani jako jiný sociologický náhled na kdovíco. Pro mě to byl prostě film vcelku o ničem, který měl ale několik vtipných chvilek. P.S: nemůžu si pomoct, ale mně všechny ty vulgarismy v polštině znějí tak nějak roztomile. ()
Celkem pobavil, polský obsesivní týpek. Já mám teda trochu jiné rituály, ale občas jsem to byl jasně můj člověk. Nejlepší je asi pasáž z vlaku, i když je třeba uznat, že ČD v poslední době trochu vylepšily prkýnka na záchodcích, teda aspoň v některých vozech. ()
Tak Cvok mě opravdu rozesmál - několikrát jsem u toho vyprskl . Tyhle psychózy a neurotické chování je vlastní mnoha lidem (počítám se částečně mezi postižené) a konečně na ně někdo s nadsázkou upozornil. Jenom jsem počítal co znám... Napadá vás někdy jestli jste ještě normální? Pokud ano, podívejte se na cvoka - to je impozantní sbírka "normalit." Pobavila mě scéna ve vlaku s přistoupivšíma asi studentkama, co si sdělovali svoje milostné zážitky, ovšem působící, jako ty dvojnohá zvířata co běhají po dvoře. Vzteku a frustracím by se měl dát průchod, a tohle byl od pana režiséra velmi zdravý způsob jak to udělat. ()
Související novinky
Soukromé „topky“ předních uživatelů ČSFD.cz
Jak jde čas, některé filmy přirůstají k našim srdcím a získávají na hodnotě, jiné naopak můžou zapadat prachem, i když nás v době svého uvedení nadchly sebevíce... Zde vám přinášíme přehled… (více)
Psycho Film Praha 2009
„Psycho Film Praha“ je filmová přehlídka zaměřená na projekce filmů s tématy z oblasti psychiatrie, psychologie a sexuologie. 5. – 7. června 2009 se uskuteční už třetí ročník přehlídky, jehož zvolené… (více)
Po nějaké době jsem viděl film, do jehož hlavní postavy - 49-letého učitele Adase Miauvzynského - jsem se mohl do jisté míry vžít. Mám s ním společné například to, že mě ruší lidé, a to jak doma, když slyším nějaký hluk z ulice, tak ve veřejném prostoru. A taky mi vadí všudypřítomní psi, kteří štěkají a serou všude, kudy chodím. Stejně jako on rád používám slovo "kurva" a nestydím se za to. Považuji se také za frustrovaného intelektuála, akorát tak neprožívám tu politiku a hádky poslanců v Sejmu. Více mě trápí mezinárodní politika. Stejně tak mě serou reklamy, jenže na rozdíl od roku 2002 je to teď mnohem horší - trapné a otravné reklamy jsou úplně všude. Lidé jsou však pořád stejně otravní, hlavně ženské, bavící se o vztazích a s kým byli zase na rande. Slepičí kecy mi snižují IQ. Zato Adasovy hygienické návyky mi přišly celkem bizarní - šetření vodou, počítání oplachů do sedmi, využívání vody do té doby, než není úplně špinavá - to by mě sralo, já se prostě raději osprchuji a jsem čistý. Sledujeme jeden den v životě tohoto věčně nespokojeného intelektuála a misantropa. Ten se ráno probudí, naprosto znechucený a nenávidící celé okolí, především údržbáře, sekající venku trávu. Poté provede řadu rituálů, např. sedm doušek minerální vody, sedmkrát si omývá obličej, a ukazuje se tak jeho obsedantně-kompulzivní porucha. Dezorientovaně zírá na televizi a poslouchá prudké hádky mezi politiky. V Adaśových představách politici trhají polskou vlajku s Bílým orlem na cáry, ze kterých kape krev. Adaś se pokouší napsat třináctislabičnou báseň, ale zvuky jeho okolí, včetně Chopinovy hudby od souseda nahoře, mu znemožňují práci. Ani špunty do uší moc nepomáhají. Miauczyński se nešťastnou náhodou udeří do hlavy při návratu do svého bytu, ránu překryje náplastí a před odchodem políbí nohu figurky Ježíše visícího v jeho bytě a vydává se učit. Je to učitel polštiny a při výuce recituje svým studentům Mickiewicze, čemuž se jeho studenti vysmívají, s výjimkou dívky sedící vepředu, kterou zaujala jeho náplast na čele. U ředitele si vyzvedne svou výplatu a nadává na to, jak špatně je po svých letech studia a praxe placen. Jeho smolný den je také plný setkání s příbuznými: bývalou manželkou, zabedněným synem Sylwuśem a matkou, na které je Adaś psychicky závislý, i když ho sere polévka, kterou mu matka chystá. Miauczyński jde na lékařskou prohlídku, která mu přináší řadu dalších ponížení a nezdá se, že by to zlepšilo jeho psychický stav. Navíc bere hromadu různých léků na stres, OCD, deprese, úzkost, nespavost a další neduhy. Aby si Miauczyński odpočinul, rozhodne se odjet k moři, ale i pobyt v plných kupé vlaku je pro něj těžký - pokaždé mu tam vlezou nějací otravní spolucestující, jako klevetící ženské, jeptišky nebo karbaníci. Na pláži nemůže Adaś klidně odpočívat, protože ho sere kdákání racků a také ostatní návštěvníci pláže a jejich psi. Když se snaží usnout, představuje si svou idealizovanou první lásku Elu, ale ta se mu zdá příliš dokonalá pro jeho ponurý život. Když se Miauczyński večer vrací do svého bytu, sleduje v televizi reklamní blok, který se skládá z vulgárních spotů propagujících takové oplzlé produkty jako „Antyprykator“, „Vaginex“ nebo „Dick Extract“. Adaś znechuceně vypne televizi, vyjde na balkon a se všemi sousedy v paneláku odříká sarkastickou „Polákovu modlitbu“. Pak se pokusí usnout, ale rozrušen boucháním z patra nahoře zaklepe na dveře své sousedky-policistky, která jej rušila už na začátku filmu sekáním do stolu. Uvnitř bytu si však všimne její dcery, která upustila míček, který byl zdrojem hluku, jenž jej vyrušil. Adaś vidí, že jeho frustrace je zbytečná, vrátí se do postele a znovu si představí Elu. Masturbací Adaś znovu získá klid a usne - jo, to taky často dělám. V duchu recituje pasáž ze Země Antoina de Saint-Exupéryho, planety lidí. A to byl den jednoho člověka, který má spoustu psychických problémů, sere ho svět a lidé a jedinou jeho spásou je Ježíš a první láska. Bylo to super. () (méně) (více)