Rezervni deli
Náhradné diely
Spare Parts
Režie:
Damjan KozoleKamera:
Radislav Jovanov GonzoHudba:
Igor LeonardiHrají:
Peter Musevski, Aljosa Kovacic, Valter Dragan, Aleksandra Balmazovic, Vladimir Vlaskalic, Verica Nedeska, Primoz Petkovsek, Jan Cvitkovič, Primož Pirnat (více)Obsahy(1)
Film NÁHRADNÍ DÍLY je příběhem dvou životních ztroskotanců, Ludvíka a Rudiho. V jejich bezútěšném rodném městě na jihu Slovinska, kdysi proslaveném jadernou elektrárnou postavenou ještě za časů staré Jugoslávie, byl zaveden nový výnosný byznys - pašeráctví lidí. Ludvík, bývalý národní šampión v motocyklových závodech na ploché dráze, je postarší zahořklý vdovec, který ve své dodávce každou noc převáží utečence na chorvatsko-italskou hranici. Jeho hvězdná kariéra je už dávno v prachu - nezbylo po ní nic víc než několik zažloutlých fotografií a nostalgické vzpomínky hospodských kumpánů. Rudi, Ludvíkův nový nezkušený pomocník, je postupně zasvěcován do každodenní rutiny tohoto výnosného kšeftua možná si až příliš rychle začíná na vše přivykat. A tak je o jeho budoucnosti rozhodnuto: čeká ho Ludvíkovo místo a nejspíš i jeho osud. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (31)
Zlatý Medvěd - výběr ()
Když národní hrdost určuje počet vítězství na ploché dráze. Nepříjemně upřímný film plný lidí, kteří jsou ve sračkách nebo na sračky. Damjan Kozole byl při odhalování temných stránek své rodné krajiny ještě odvážnější než Jan Hřebejk s Horem pádem, oproti náhradním dílům téměř rozvernou komedií. První třetina filmu se mi líbila hodně. Vtáhla mě atmosféra stoprocentní bezútěšnosti, zajímalo mě, co se bude dít dál, jakým vývojem projdou jednotlivé postavy. Film je bohužel složen ze tří nic neřešících cyklů srovnatelného obsahu a po necelé hodině přestává být zajímavý. Proměna v další chcípáckou podívanou, která nic neřeší, pouze pasivně naříká, je naštěstí pozvolná a ne dokonalá. Přesto – silnější scénář, dramatičtější situace a konkrétnější závěr by byl ku prospěchu věci. 65% ()
Snímek, který mě nedokázal oslovit, jak jsem doufal. Pro mě tudíž velké zklamání, protože to vypadalo opravdu nadějně a to nejen o tématicky. Věřím, že se najde někdo kdo tento snímek požije přesně tak jak jsem v to já doufal. Herecky mi to přišlo chvílemi krom hlavní postavy trochu amatérské a krom konce obyčejné. Právě konec snímku se podařil a hezky všechno korunoval. PS: jako vlastence mě potěšila česká vlajka na konci filmu. Česko! ()
Smutný film. Bohužel však jen (ovšem bohudík velmi ku prospěchu vyznění díla) realisticky líčící příliš smutnou realitu obchodu s lidmi na Balkáně, kde lidský život nestojí často za víc jak tisíc euro... ()
"Doufám, že za mého života se Slovinsko do Evropy nevleze." Ludvíkovi se jeho přání "vyplní". Příběh dvou převaděčů (Ludvík a Rudi) situovaný do zapadlého slovinského městečka nedaleko chorvatských hranic. Ludvík, bývalý plochodrážní závodník, vidí v Rudim svého nástupce, vychovává si ho k obrazu svému. Každý den, každou noc vyrážejí a "pomáhají" mnoha uprchlíkům k "lepším" životům. Realistické zobrazení každodenní práce patří k největším plusům, film se zaměřuje především na postavy hlavních hrdinů, uprchlíci zastupují spíše účel jejich práce, masa lidí, která s konkrétními jedinci (a konkrétními příběhy a konkrétními problémy) nemá nic společného. Damjan Kozole se problematikou převaděčství zabývá dlouhodobě. Snímek Rezervni deli na tento celosvětový problém přinejmenším upozorňuje a za to mu patří nemalý dík. ()
Slovinský film nevidí člověk každý den a obecně platí, že za každý zajímavý film evropské výroby by člověk měl být v záplavě americké komerce vděčný, nicméně střízlivě řečeno ani tématicky ani zpracováním nepředstavují Náhradní díly něco novátorského nebo vyjímečného. Režisér přistoupil k tématu střízlivě, téměř dokumentárním naturalistickým stylem, jenže scénář není tak výrazný a emotivní, aby diváka skutečně ztrhnul. Chybí opravdový dramatický střet a vlastně - právě díky režijnímu pojetí - chybí i atmosféra. Snímek je silný spíš námětem než zpracováním. Na jedno podívání slušný kousek, ale mezi silné filmy současnosti nepatří...Celkový dojem 65 %. ()
Popri (bohužiaľ) stále aktuálnej téme pašeráctva ľudí sa rozvíja osudový a ľudský príbeh práve tých, ktorí majú tieto ilegálne veci na svedomí. Som rád, že sa vidina dobrého nápadu okolo pašeráctva nezvrhla na sústredenie sa na dramatickú a krutú drámu, ale podáva nám aj pravdivé svedectvo, že aj takíto ľudia dokážu citiť a nie zakaždým ide o to, čo si človek o nich predstavuje. Ale záver mohol mať kompaktnejší a konkrétnejší charakter. 70%. ()
Prevádzači a ich život, chľast ako prostriedok zabudnutia a úľavy, sem tam nejaká macedónka, či černoška pre odreagovanie pudové, veľa cíg z nervozity pri čakaní v závetrí. Utečenci ako kusy mäsa, ktorých pri nedočkavosti možno vyložiť kdekoľvek. Naložiť taktiež kdekoľvek, hlavne nech je to dostatočne výnosné. Pritom všetkom je to spojené do podivuhodne kompaktného celku, ktorý zaujme drsnosťou zobrazovaných scén, cynizmom hlavných postáv vyvolaným neustálym kolobehom prúdu utečencov, pri ktorom nejaká tá mŕtvolka nehrá príliš veľkú úlohu. ()
Tento film je taký drsný, až je dôveryhodný. O prevádzačoch a ich pracovnej rutine, ktorá je poskladaná do mozaiky rôznorodých - a vždy smutných - situácií, ktoré v takýchto prípadoch môžu nastať (verím tomu, že každá z nich sa už niekedy niekde stala) a ak máte kúsok citu v tele, nenechajú vás chladnými. Napriek doslova príšerne realistickému cynizmu je príbeh tak trochu aj o cti a chlapskom priateľstve. Schválne vyvoláva aj zmätené pocity a miestami hľadá kúsok človeka aj v týchto „obchodníkoch so zúfalstvom“, u iných zase ukazuje, že nemajú „kožu na tvári“. Nenadržiava im a nijako ich nešetrí - súcit je vždy na strane imigrantov - realisticky ukazuje ľudské slabosti aj neľudské zneužívanie „obetí“ týchto tvrdých a necitlivých chlapov. To čo bežný človek považuje za hnusný obchod s ľuďmi, pre nich je profesionalitou. V ich svete niet priestoru na hlbšie city. Pri ich „práci“ je to výhoda, v osobnom živote nevýhoda. Aj keby po tom túžili, nič sa im už nedostane pod kožu. Vybrali si tvrdý biznis v tvrdom svete a aj oni sú z tých najtvrdších. Pár krát z hlavných postáv vyperlí taký smutný čierny humor, že sa človek musí aj zasmiať - cez slzy. Náhradné diely môžu byť vnímané aj ako bežný film o brutalite sveta - veď ktorý Európan by bol schopný nakrútiť o prevádzačoch romantickú melodrámu? No ani z tohto hľadiska nie sú IBA zbierkou scén zo života utečencov a ich „pomocníkov“ alebo IBA prehliadkou charakterov ľudí v pozadí tohto drsného obchodu. Čo svet svetom stojí, vždy v ňom žili ľudia zlí aj dobrí. Tí, čo vedia vyťažiť zo zúfalstva druhých a zachovať si pri tom chladnú hlavu. Bez dopytu neexistuje ponuka a naopak. Už len v záujme tých chudákov, ktorí platia celoživotnými úsporami, dôstojnosťou, zdravím a niekedy aj životom za vysnívanú ilúziu slobody, môžeme len dúfať, že medzi skutočnými prevádzačmi sa nájdu ľudia so cťou (prispôsobenou ich „práci“) a štipkou svedomia ako Ludvik. On má aspoň tú zásadu, že utečencov vždy dovezie až na hranice... ()
Žena, ktorej záleží na tom, aby bola jej rodina prevezená do vysnenej rajskej Európy, urobí preto čokoľvek. Priveľa číňanov v kufri nie je zrovna šťastný nápad. Toľko k posolstvám, ktoré mi utkveli po rokoch v pamäti. A ešte že balkánska kinematografia bude asi odvážnejšia v zobrazovaní tvrdej reality života, ako tá naša súčasná slovenská a česká. Ale to len tak pomimo. ()
Velice reálně vypadající nakouknutí do světa pašeráků lidí. Režisér aktéry nijak nesoudí ani neobhajuje, spíš jen ukazuje, jak tenhle byznys ve skutečnosti vypadá a jak se „přepravci“ ke svému nákladu chovají. Vše se odehrává buď v noci nebo ve zšeřelých interiérech, což s tématem filmu dokonale ladí. Je to celkem depka, ale za vidění rozhodně stojí! ()
Slovanská kinematografia globálne nielen v minulosti, ale aj v súčastnosti produkuje mnoho zaujímavých projektov a ani Slovinci v nej nehrajú druhé husle. Náhradné diely sú príjemnou aj keď na druhej strane aj dosť drsnou sondou do života ľudí rôzneho veku a odlišných charakterových vlastností, ktorí sa živia utajeným prevážaním ľudí cez hranice. Príbeh ponúka viacerým postavám priestor v ktorom sa pred divákom dokonale prejavia a je len na nás ku komu budú smerovať naše sympatie. Film sa na nič nehrá a mal som pri ňom neustále pocit, že je to všetko len akési nestranné poukazovanie na reálny svet v ktorom žijeme a takéto veci zvyknú proste ostať skryté pod "pokrievkou". ()
70 % ()
Městečko Krško, kde jaderná elektrárna je prakticky nejkrásnější stavbou, je ideální kulisou tohoto příběhu o lidech bez citu. A hlavní "hrdinové" jsou skutečně okoralí až nadoraz. Civilní režie udržuje film v mezích věrohodnosti, takže i přes zdánlivou vnější nedramatičnost se jedná o dílo, na které jen tak hned nezapomenete. ()
3 1/2 S podobne nekompromisným prístupom režiséra som sa už viackrát stretol (najmä v prípade belgických filmov ako je Pure Fiction, či filmov miláčikov Canneského festivalu bratov Dardennovcov prípadne Winterbottomovho utečeneckého In this World). Ide o prístup bez prikrášlení, akoby dokumentaristickým pohľadom, v tomto prípade zameraným na postavy prevádzačov a "ich" bežnú rutinu ako odstraňovanie udusených utečencov či (ne)dobrovoľné prostituovanie utečenkýň v núdzi. V podstate zaujímavá a silná nosná téma, vo výsledku dobrý film, ale nič nové pod slnkom. ()
Zahorkly, smutny, syrovy a vyborny drama! ()
Film sleduje cestu Rudiho od nezkušeného mladíka po schopného pašeráka lidí za hranice. Ludvík je jeho kamarád, učitel, něco jako otec. Jeden pomalu odchází, druhý nastupuje na jeho místo. Oba nadávají na celý svět, jak je špatný, ale zároveň k této skutečnosti sami přispívají. Jsou opravdu tak špatní? Vozí lidi za jejich sny. Lidi, kteří pak končí jako náhradní díly... ()
Drsný, smutný film o alkohole, sexe a prevádzačstve. Takmer celý film som mal pocit, že ide o nejakú umelú nereálnu pózu. Že sa skrátka režisér rozhodol postaviť film na dialógoch pri pive, v ktorých prevažujú vulgarizmy jednoducho preto, lebo nevie, čo a hlavne ako chce divákovi povedať. Záver filmu bol však veľmi emotívne silný a presvedčivý, takže mu odpúšťam nudný dej. ()
Film, který nenechává chladným. Stesk po dobách zašlé slávy, vyovnávání se s přítomností, okorávající srdce i city, život, který se žije jen proto, aby se přežilo a káplo z toho aspoň něco navíc. Ač chvílemi probleskne humor, není důvod k bujarému veselí. ()
Toto je můj komentář s pořadovým číslem 100. Neboli takové malé jubileum. Horlivě jsem přemýšlel, jaký film si zvolit pro svůj stý komentář. Neměl by to být nějaký obyčejný film, ale nějaký kvalitní film, který pro mne hodně znamená. A pak mne napadlo, že většinu filmů, které mám ve své soukromé TOP 10 jsem ještě neokomentoval. A tento film se v mém žebříčku deseti nejlepších filmů historie nachází a znamená pro mne velmi mnoho. Proto mu věnuji tento pro mne jubilejní komentář. A teď už k filmu samotnému. Tenhle film je SKVOST! A myslím to naprosto upřímně. Skvost mezi filmy, které kdy byly natočeny. Škoda, že mu byla věnována v kinodistribuci taková malá pozornost a do multikin se vůbec nedostal. Musel jsem na něj jít do malého městského kina, protože v multikině u nás byl ignorován. Ale nelitoval jsem. Takový filmový zážitek člověk v kině nezažije každý den. Úžasně syrové, vulgární, ale zároveň krásné drama, ve kterém je spojen problém, který je už pár let velmi aktuální, a to nelegální převaděčství. Ukazuje zkrachovalé existence stejně jako existence, které ke krachu teprve spějí. Ukazuje zoufalé existence, které vzaly své úspory a doufají, že se jim bude ve Slovinsku žít lépe než u nich doma. Ale za jakou cenu. Že se rozpadne jedno manželství, protože manžel potřebuje léky a jeho žena se rozhodne souložit s převaděči, aby ty léky koupili pro jejího manžela. I to lze v tomto dramatu vidět. Do toho nezvhledné, špinavé a odpudivé reálie Slovinské republiky, mimo jiné chátrající stadion pro motokros, který toho pamatuje hodně, ale také tovární komíny a elektrárna. Tohle je drama, které nejde vyprávět, to se musí vidět, pak teprve pochopíte, proč se tu takhle rozplývám. Ač se jedná o málo známý a velmi opomíjený snímek, který u nás ještě nebyl ani v televizi, natož aby vyšel na nějakém tom domácím nosiči, přesto stojí za to ho vidět. Dávám bez jakéhokoliv váhání pět hvězdiček. Ten film je výjimečný, je zvláštní, a je jeden z nejlepších. A patří do mé TOP 10... Aktualizace: Film už byl uveden na České televizi ve středu 14. listopadu 2007, až po necelých čtyřech letech od premiéry filmu v českých kinech... A ještě bych rád něco dodal pro ty, kterým se na filmu něco nelíbilo nebo ho nepovažují za dostatečně silný zážitek... Film měl v kině úplně jinou atmosféru než u televize, mohu to docela dobře posoudit a v kině to bylo opravdu správně depresivní tak, jak to bylo původně zamýšleno... U televize se mi ten film zdál trochu slabší, už jen tím, že doma mohou být různé rušivé elementy a hlavně člověk na to kouká zadarmo, kdežto v kině si tu vstupenku zaplatí, v kině je to opravdu něco jiného, to mi věřte... Navíc než šel tento film v TV, tak tu bylo pouze 33 hodnocení, a většinou se čtyřmi či pěti hvězdičkami, tři hvězdičky a méně jsem tu myslím nezaznamenal (pouze jeden "ODPAD"), a to byla hodnocení od lidí, co to viděli v kině... Což už mluví samo o sobě, že je rozdíl v tom, jestli na to koukáte v kině či v TV... Věřím, že kdyby většina zdejších hodnotících uživatelů viděla film v kině, mělI by na tenhle film lepší názor... () (méně) (více)