Afghánistán
Afganskij izlom
La ritirata Afgana
Afghan Breakdown
Režie:
Vladimir BortkoScénář:
Alexandr ČervinskijKamera:
Pavel ZasjadkoHudba:
Vladimir DaškevičHrají:
Michele Placido, Nina Ruslanova, Viktor Byčkov, Alexej Serebrjakov, Filipp Jankovskij, Andrej Krasko, Michail Žigalov, Vadim Jakovlev, Jurij Kuzněcov (více)Obsahy(2)
Mezinárodní herecká hvězda Michele Placido exceluje v nákladném koprodukčním filmu, který se vrací k tragickým okamžikům Sovětské války v Afghánistánu. Píše se rok 1989 a válka mezi SSSR a afgánskými muslimy spěje po deseti letech ke svému tragickému závěru. Zdecimovaná sovětská armáda, která v asijských horách dopadla podobně jako Američané ve Vietnamu, se vrací domů. Krytí ústupu ruských vojsk má na starost prapor vedený majorem Bandurou (MICHELE PLACIDO). Ten je však nečekaně napaden místními vojáky a dojde k masakru. Hrstka těch, co přežili, se i přes nesmyslnost celé války rozhodne obětovat životy za záchranu svých velitelů. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (44)
Člověk, znalý souvislostí, ten film snad pochopí. Ve spojení s tím že vyžaduje zmíněnou znalost historie a chápání ruské duše, to tenhle film řadí do škatulky úzce specializovaný. I přesto doporučuju. ()
V historii kinematografie se málokdy divák setká s tím, že by se prostřednictvím filmu stát tak otevřeně přiznal ke svým chybám a poukázal na tragičnost jakékoliv války... Jedinou možnou chybou je jakási roztahanost filmu, i když přiznávám, že bez této "roztahanosti" by se divák těžko dostal "pod kůži" hlavních představitelů... ()
Hviezdička navyše za rok natočenia a zahraničnú hviezdu. A ešte mi ukážte podobný americký film o tom, ako mariňáci ľutujú, že tam zbytočne do Afganistanu došli... Či? ()
Na tenhle film jsem kouknul poté, co jsem si v komentářích k 9. rotě přečetl, že tohle je ještě lepší. A hořké zklamání. Tohle je nehorázná slátanina. 90% všeho, co se zde děje, nedává vůbec žádný smysl, s ničím nesouvisí. V podstatě se jedná o nesourodou směsici plytkého žvanění sem tam proloženého dost slabou akcí. Tak nějak mi připadá, že sovětský režisér dostal zadání natočit něco o Afghánistánu, ale neudělat ze soudruhů velký blbce. Dostal k ruce v té době v postkomunistických zemích docela populárního ( ale jinak naprosto podprůměrného ) Michaela Placida, jehož tvář bez výrazu mne srala už v Chobotnici. V průběhu celého filmu si není možné vytvořit vztah s ani jednou postavou a závěrečná likvidace vsi už nechává naprosto chladným. Nuda k uzoufání, navíc pekelně dlouhá. ()