Les Bonnes Femmes
Donne facili
The Good Time Girls
The Good Time Girls
Good Time Girls
Režie:
Claude ChabrolScénář:
Claude ChabrolKamera:
Henri DecaëHrají:
Bernadette Lafont, Stéphane Audran, Lucile Saint-Simon, Clotilde Joano, Jean-Louis Maury, Albert Dinan, Pierre Bertin, Mario David, Claude Berri, Ave Ninchi (více)Obsahy(1)
Film HEZKÉ HOLKY pojednává o životě čtyř mladých dívek, které spolu pracují v obchodě. Každá z nich se snaží uniknout z reality všedního dne, prázdnoty svého života a nenaplněných ambicí. Ginette zpívá v kabaretu, Rita se zajímá o šéfa, Jane flirtuje s ženatými muži, jediná Jacqueline, která touží po lásce, snad dosáhne naplnění svých snů...
Slavný francouzský režisér Claude Chabrol zahájil koncem padesátých let triumfální pouť filmovými festivaly a zařadil se mezi přední tvůrce francouzské nové vlny. Se svým čtvrtým filmem, HEZKÉ HOLKY, však narazil na odpor a kritiku diváků, kteří odmítali přijmout příliš realistické vyobrazení života mladé generace bez vyšších cílů. Ve své době nepříliš dobře vnímaný film však dnes již patří ke klasice francouzské kinematografie, i když rozhodně nedosahuje kvalit vrcholných děl nové vlny. Na uměleckém vyznění filmu mají značný podíl především nově objevené herečky nejmladší generace, zvláště Bernadette Lafont a pozdější režisérova manželka Stéphane Audran. Film byl natočen v listopadu a prosinci 1959 a premiéru měl 22. dubna 1960.
(argenson)
Recenze (14)
Hajzl !! Jeden ten mužskej i Chabrol zároveň... nepotěšili mě s tím na konci ani jeden. Já vím, čekat od Chabrola, že natočí romantický film s několika happyendy, by bylo asi trochu mimo a sám jsem už během prvních scén s lákáním holek do auta a přítomné noirové stylizace vytušil, že tady se stane něco nelibého... byť později už to tak ve víru odlehčené atmosféry nevypadalo a já se dlouhou dobu radoval z nevšedního pojetí romantického filmu, který je nejen herecky naprosto civilně zahrán a plyne v přirozených dialozích, ale celkově působí díky stylu nové vlny v mnoha scénách (včetně zobrazení nekonečných pracovních hodin ztrávených v obchodě s minimem zákazníků) nebývale realisticky. Chabrolovi se tak spolehlivě daří kombinovat více žánrů, aniž by film výrazněji měnil styl nebo dělal ho překombinovaným. Hezké holky mě bavily po celou dobu i jako film, včetně sekvence z varieté, snad jen část z plovárny (byť paradoxně jedna z vypjatějších) se mi zdála mírně zdlouhavá. Jenom si stále nejsem jist, zda mám po skončení být nadšen či spíš naštván...:o) Ačkoliv úplně poslední záběry na tanečním parketu, s pohledem krásné Clotilde Joano do kamery a poetickou melodií v pozadí, jsou vážně kouzelné a ukazují, že ne pro všechny se jeden z osudových dnů končil špatně. [85%] ()
„Koho zaujíma, kto ťa žerie? Muž alebo vlk, v tomto smere sa mi zdá každé brucho také, o deň skôr, o deň neskôr, nie je to veľký rozdiel.” • Ďalšia naprosto vynikajúca, k tomu ešte len ranná, vskutku i Decaëom dosť brilantne nasnímaná, "chabrolovka", ktorej asi najväčšou hybnou silou, bolo najmä samotné obsadenie v podobe niekoľkých, mimoriadne atraktívnych, koketných predstaviteliek, síce neprezradím, zrovna koľkých, na to už musí prísť proste „nažhavený divák” úplne sám. • Väčšinou som bol týmto mladým Parížankam, autentickým spôsobom neustále v pätách, podobne ako aj istá, »záhadná postava« , sledujúc nielen ich pracovné (ne)nasadenie, ale zároveň snáď aj ich časté, romantické úlety s rôznymi povahovými črtami ich náprotivkov, čo je v spoločnej kombinácii, jednoznačne fascinujúcim a obzvlášť intenzívnym zážitkom, teda aspoň z mojej konkrétnej strany, som to tak i bezprostredne vnímal, že som takmer ani nevnímal reálny čas, iba ten sprostredkovaný filmovou optikou, a to prostredníctvom špičkovej, strihovej skladby, ktorý mi ušiel neuveriteľnou rýchlosťou, keď som sa azda ani poriadne nenazdal, a už sa pomaličky blížilo i konečné vyvrcholenie s pomerne celkovo zvláštnymi, pocitovými dojmami z predchádzajúceho diania, skrátka bol som tak zvláštne ponorený do tohto príbehu, že mi bolo za ním nakoniec veľmi smutno, nakoľko by som si vedel kľudne reálne predstaviť i niečo na spôsob trebárs - ďalších mnohých pridaných minút extra naviac, á la „čo sa potom vlastne dialo po tej zlomovej udalosti v lese?” • To by v podstate už predstavovalo pokračovanie, ktoré by sa samo o sebe bez akýchkoľvek debát uživilo, minimálne by ma totižto zaujímalo, kadiaľ viedli ďalšie cesty buď tohto motorkára, alebo ako sa k danej situácii postavili tieto divy? ()
Chabrolova poéma o mladých ženách, ich túžbach a želaniach, snoch a drsnej reality. Ako červená niť sa celým príbehom, dosť nudným a obyčajným, vinie strach z niečoho neznámeho a nebol by to Chabrol, keby do svojho filmu nevniesol znepokojenie, obavy a smrť... ()
Jsem ráda, že Willy Kufalt Hezké holky zařadil do promítání Virtuálního kina, protože podle popisku bych si asi film sama nevybrala, a tak bych přišla o kouzlo večerní Paříže přelomu padesátek a šedesátek, neprožila bych líně se vlekoucí pracovní den party čtyř děvčat, ani se s nimi nepobavila v bazénu či nočních podnicích. Každá z té čtyřky holek je trochu jiná, ale každá má podobné plány, naděje a touhy. Stačil den a něco a pro jednu z nich naděje mizí, pro další se probouzí. A Paříž si dále žije svým životem. ()
Komentář obsahuje spoiler! Počátek 60. let a zlatá léta nové vlny ještě zastihla Clauda Chabrola ve fázi, kdy jeho filmy mohou být klasifikována jako "drama, ve kterém dojde k něčí (násilné) smrti", na rozdíl od pozdějších "napínavý thriller s vraždou". Filmy o lidech vs. filmy o vrazích. Vrah v tomto filmu tu vystupuje spíš jako tajuplný a nebezpečný prostředník osudu, než jako samotný zdroj žánrové (thriller, krimi) filmové zábavy. Navíc je nositelem metaforického významu, který dodává na ceně celému předchozímu příběhu. Ten by se sice podle mě obhájil i sám o sobě (pokud jako já milujete přeplněné svítící boulevardy Paříže v podání nouvelle vague, a samozřejmě i Pařížanky...), ale smrt hrdinky nám tragicky i cynicky ukazuje, že neexistuje žádná třetí alternativa mezi povrchní přelétavou láskou (či trvalejší láskou, avšak s notnou dávkou konformismu), a pravou osudovou láskou. A viděli jsme, jak ta druhá dopadá. ()
Na začátku filmu dvě kamarádky užívají víru nočního velkoměsta, zábava takřka do kuropění. K tomu jakási záhadná, tajemná postava. Bavilo mne pohrávat si s myšlenkami, jak se bude příběh dále odvíjet, možností bylo v podstatě nekonečně, a já byla tuze zvědavá. Možná mé očekávání (a fantazie :-)) bylo větší, takže další události okolo celkem 4 kamarádek (a zároveň kolegyň z práce v jednom malém příjemném obchůdku) pro mne již nebyly (navzdory slibnému začátku) tak zajímavé. Ovšem záhadný motorkář v povzdálí pokračuje, a to dodávalo příběhu potřebné koření. Některé scény se mi ale hodně líbily (např. k zamyšlení podněcující lamentace zpěvačky, která chtěla mít aspoň občas chvíli jen pro sebe, když s kamarádkami sdílela jak pracovní, tak i osobní život, či velmi komická scéna seznámení s rodiči budoucího ženicha, o polední pauze v klokotu rušného bistra, kdy otec nastávajícího miloval umění, a tak těsně před jeho příchodem bylo slečně doporučováno "dělat, jako že miluje hudbu a umění" (a jakýsi dezert) :-D, načež (otec s matkou již ve dveřích) na ni ženich ještě stačil vychrlit na poslední chvíli něco o Michelangelovi :-)). Žel toho ale aspoň na ty čtyři hvězdičky pro mne bylo stále málo. Každopádně konec samotný by zasloužil nejméně pětihvězdu, ten mne dokonale odzbrojil. A plně doufám, že spravedlnosti bylo (bude) učiněno zadost. /"Virtuální retro kino" Willyho Kufalta, cyklus "Francouzský krimi-noir speciál"/ ()
Viděla jsem od pana Chabrola několik filmů (Ženská záležitost, Kloboučníkovy přeludy, Bestie musí zemřít, Nevěrná žena atd.) a v porovnání, jakým dojmem na mne zapůsobily, hodnotím tento snímek za 3*. Upřímně řečeno ničím mě nenadchnul, no na druhou stranu ani neurazil, finále mě překvapilo, bohužel ne příjemně a poslední záběr byl snad z úplně jiného filmu.. ()
Fajny film, rezisersky mi Claude Chabrol uplne vyhovuje, riesi aj vztahovky, ale len v ramci normy, neukaja sa zmykanim ludskych emocii a taraninami o tom, kto koho moze/nemusi ...... U Chabrola si uzijem nielen kvalitnu reziu, ale aj herecke vykony, exteriery - najma prechadzky po filmovych mestach mam hodne rad. Film zobrazuje zivot 4 bab - ale o tom hovori oficialny text distributora, staci si precitat. Chabrolovi divaci vycitali to, ze vo filme zobrazuje lhatikarsky pozitkarsky zivot mladych ludoi bez vyssich idealov. Z uhla pohladu roku 1960 by to bol ciry priemer, film ale aj po rokoch ma svoju kvalitu - hrala tu napriklad reziserova manzelka Stephane Audran : 72 % ()
Taková rozverná každodennost točící se okolo čtyř žen, které prostě nějak žijí a snaží se navazovat různé vztahy... jenže na pozadí všeho je něco zlého, co je tak moc na pozadí, že se na to dá lehce při sledování zapomenout (aspoň někam do poloviny, pak se TO začne objevovat častěji) a ze závěru už vám tak veselo nebude. Má to podobnou výstavbu jako Fliegaufovo Je to jen vítr, ale zatímco on nebuduje nic a pak prostě přijde s pointou, Chabrol aspoň něco buduje a to především příběh Jacqueline, která je sice většinu času v pozadí a je nejméně výrazná, ale právě jí se běh věcí bude nakonec věnovat nejvíc. Skvěle se s ní ve scénáři pracuje - výraznější je jen ve scénách, kdy je sama s jednou osobou, nebo když zrovna řeší něco osobního, ale v houfu moc nemluví, baví se spíš jen proto že tam musí být a dá se lehce přehlédnout, jelikož zbylé tři ženy jsou vždy dominantnější. Je to pěkný záměr, velice se mi líbila práce s ním a jelikož je to to hlavní, na čem film stojí (+atmosféra romantické Paříže, kterou už ale z principu nedokážu vnímat jinak než jako klišé, nehledě na rok vzniku), dá se říct, že je povedený. Bohužel mi ale nesedla jeho atmosféra, jelikož na pohlcení každodennosti holt potřebuji zvolení pomalejšího tempa a tohle na mě bylo moc rychlé a rozverné, abych se do toho dokázal dostat a tak to i brát. Tudíž to beru jako propracovaný film s nejednou skvěle zrežírovanou scénou (hlavně tou v bazénu - tam skvěle funguje jak kamera, tak i střih a zvuk a vše je přesně načasované, aby vyvolalo správný, objasňující nebo naopak matoucí, efekt) a dokonce i občasným povedeným vtipem, ale nechal mě chladným i ve svém finále a s jeho vybudovanou atmosférou jsem to měl velice podobné. Silné 3* ()
Viděno jen s ang. titulkama,ale podstata filmu jasná. Jelikož jsem nečetla komentář, konec byl pro mne překvapení, a pointa zárověň. ()
Film Hezké holky je poetickou skladbou osobitého černého humoru a metrické básnické rytmiky estetického formátu Nové vlny. Claude Chabrol vymodeloval existenciální baladu mladých žen moderní doby. Touhy, přání a sny jsou v kontaktech s realitou života nuceny k ústupkům a přehodnocování. Pořádá na ně loveckou honitbu, v klínovém šiku seřazeny, vyčkávají na svůj čas maloměšťácké konvence, společenská očekávání, mužská chlípnost a neurvalost i bezradnost v osamělosti a nenaplněností. Existenciální výkřik ve verších kroku černého humoru používá úhledné míry antické velikosti, neodvratnost je řízena znameními předurčeného osudu. Henri Decaë vlévá do kompozice pohybu poezie niterné pocity, naději i úzkost a víří vášní a strachem. Hrdinkou té zlomyslné vůle antického božstva je Jacqueline (pozoruhodná Clotilde Joano), mladá prodavačka. Věří ve velkou lásku, vždyť její víra je podporována na každém kroku. Černý humor nekompromisně utká ze souběhů drobností velkolepý výkřik. Druhou hrdinkou básně je Jane (velmi dobrá Bernadette Lafont), mladá prodavačka. Mužská chlípnost a ten sebevědomě povzbuzovaný chtíč vymezují cestu, přizpůsobení se musí povznést nad možný pocit ublížení. Třetí hrdinkou je zde Ginette (zajímavá Stéphane Audran), mladá prodavačka a spolubydlící Jane. Její představa o úniku z nenaplněné bezútěšnosti obyčejného života musí nejprve překonávat obavy z veřejného zostuzení, inu moderní popkultura udává směry. Hlavní mužskou postavou je André Lapierre (velmi příjemný Mario David), osamělý motorkář a ta mužná ochranná ruka v nejvhodnějším okamžiku. Základní živočišný instinkt slaví své vítězství. Z dalších rolí: čtvrtá, další mladá prodavačka se svým ústupkem výhodného zasnoubení, Rita (Lucile Saint-Simon), stařičký a mlsný majitel obchodu spotřebního zboží Belin (Pierre Bertin), důstojná pokladní obchodu s netradičním fetišem, paní Louise (Ave Ninchi), Ritin výhodný snoubenec Henri (Sacha Briquet), sebevědomý chlípník neurvalých způsobů Marcel (Jean-Louis Maury), jeho ve všem spolehlivý kumpán Albert (Albert Dinan), Janina známost a mladý voják Ernest (později slavný režisér a producent Claude Berri), v citech neúspěšný doručovatel (Serge Bento). či Henriho upjatější rodiče (Gabriel Gobin a France Asselin). Hezké holky jsou básní, důvěrně stylizovanou estetikou a rytmem Nové vlny. Film je obratný ve skládání slok a směrech energie i pohybu, je přímým svědkem bezútěšnosti i osamělosti a zlomyslně nechává vyniknout nadhled černého humoru. Jedinečná existenciální poezie! ()
Hodně zvláštní film. Přes ten vizuálně noirový úvod (lákání dívek do auta), má člověk povětšinou pocit, že sleduje příjemně rozverný až romantický film v kulisách (povětšinou) noční Paříže. Hodně tomu přitom pomáhá vcelku typická francouzská hudba. A pak se stane něco, co se nemělo stát (ač po tom vysloveném varování o známém pařížském škrtiči z třicátých let jsem něco zlověstného začal tušit). Šílené na tom celém závěru však je, že Claude Chabrol se tváří, jako by se nic vlastně nestalo a do posledních vteřin filmu dá naprosto kouzelný záběr do krásných a rozzářených očí tančící Clotilde Joano doprovázený poetickou melodií. Filmařsky navýsost kouzelné, ale s ohledem na to, co dané situaci předcházelo, se mi to trošku hůře vstřebávalo. ()
Inu holky doufaly ve štěstí, ale moc jim to nevyšlo. ()
Po práci legraci. Štyri mladé Parížanky zamestnané ako predavačky v elektre si kompenzujú celodennú nudu na pracovisku zábavou rôzneho druhu a intenzity po večeroch. Zo všetkých strán na ne číhajú nástrahy a pokušenia a ony viac alebo menej podliehajú. Bedlivým zrakom na dianie vo všetkých tých varieté, plavárniach a zoologických pavilónoch dohliada záhadný motorizovaný cudzinec. Film príjemne plynie zobrazovaním bežného života aj večerných úletov s občasným temnejším momentom ako napríklad náznaky šéfových sklonov, odhalenie talizmanu madam Louise a samozrejme finále, pred ktorým prišlo mierne ukolísanie romantickými scénami. Skvelý filmový zážitok za štyri dezerty mystère. (vďaka Willymu Kufaltovi za zaradenie do premietania) ()