Secret History – Sexual Past of the Bohemian Country
Epizody(3)
-
Děti, kuchyně, kostel (E01)
-
Od Extase k Dikobrazu (E02)
-
Orgasmus pro 21. století (E03)
Obsahy(1)
Třídílná série velkých dokumentů mapuje historii intimity na našem území v posledních 200 letech. Sex patří do soukromé sféry našich životů, přesto jsou jeho dějiny stejně důležité jako historie válek, umění či vědeckých objevů. Od 19. století prošla česká společnost mnoha revolucemi, včetně těch sexuálních. Zatímco v 19. století byl zejména mužský svět divadlem přetvářky, v němž byly ženám přisouzeny podřízené role – a mezi sférou veřejnou a privátní zela obrovská propast – ve 21. století patří lidská sexualita k široce diskutovaným společenským tématům. Padla mnohá tabu, měnily se zákony, staré pověry byly vyvráceny, aby vznikaly nové mýty a nové vědecké pravdy. Sex se stal přípustným tématem ve veřejném prostoru, přestože stále zůstává obestřen určitou mírou ostychu, tajemství a autocenzury. (Česká televize)
(více)Recenze (6)
Svěřit něco tak delikátního, jako jsou sexuální dějiny českých zemí, do rukou tak průměrného filmaře, za jakého Pavla Šimáka považuju, je na pováženou. Hned v úvodu je nutné zdůraznit, že režisérův vhled do problematiky rozhodně není vědecký, ba ani populárně-vědecký. Jde o mělkou líbivou polobulvární dokumentaristiku. Podobnou pozici v české žurnalistice pro srovnání představuje v poslední dekádě časopis Reflex. Šimák diváka nezatěžuje množstvím faktů a na mnoha místech se opírá o lechtivý potenciál tématu. Selhává přitom ve dvou věcech. Pokouší se (i názvem) vyvolat dojem jakési 13. komnaty, slibuje odhalit dosud utajované skutečnosti, nic z toho se ale nekoná. Obraz, který vytváří, je pamětníkům důvěrně známý a i pro mladou generaci je (už proto, že je tak povrchní) přístupný z mnoha jiných zdrojů. Šimák zároveň selhává tím, že neumí vytvořit smysluplný kontext. Zahlcuje diváka množstvím vjemů, kde se na jedné hromadě ocitají pikantní historky a banality vedle zajímavých postřehů a zásadních informací. Režisér se ani nepokouší vystihnout to podstatné a spoléhá na to, že si z té hromady každý vytáhne to svoje. A má konec konců pravdu, pokud nemáte přehnaná očekávání, tenhle pořad neurazí. Celkový dojem: 50 %. ()
Když vás přiláká titulek Orgasmus pro 21. století, čekáte že se Česká televize konečně odpoutala a pořádně přitvrdili. Jenomže kromě výpovědi nějakého špindíry z pražských sadů a pár sebepochval Roberta Rosenberga se nedočkáte ničeho. Tradiční výstavba dokumentu konfliktním způsobem (kněz vs homosexuálové) se taky nekoná. Mimochodem, ten Robert, jako protagonista možná fungoval na písknutí, ale nedej bože aby u toho promluvil. ()
Čakal som vedu, historické zaujímavosti a dostal som primitivizmus, úroveň Peříčka či Láskania. Okrem druhej časti, kde sa dozvedáme o komunistickej svini Čepičkovi, ako prznil chlapcov a tak si musel zobrať za manželku dcéru samotného alkoholika Gottwalda, je to celé orientované vulgárne. Zábery sú zbytočne nahé, nemyslím len dobové zábery na nudistov, to by sa dalo pochopiť, ale prečo tam pri výklade nejakých dejinných súvislostí je na plátne masturbujúca žena, ako sme to videli v prvej časti, to nejak nechápem. ()
Jsou to nepochybně tři zajímavé díly. Hlavně pro ten fakt, jak tomu bylo se sexem a erotikou v dávné minulosti. Co se dělo v devadesátkách asi každý ví nebo minimálně tuší, když čtyřicet let drželi lidé své fantazie na uzdě. Přesto, že se tvůrci dotkli i budoucnosti v erotice a sexu, ke které nevyhnutelně směřujeme, třetí díl byl odlišný od těch prvních dvou. Bohužel vyšší hodnocení nedám, neboť si nemyslím, že k dokumentu o sexu jsou nutné za každou cenu vulgarity a plno zbytečných nahraných erotických scén. A ani Robert Rosenberg si zrovna nebral servítky, u něj se to ale dá pochopit, neboť jako pornoherec to holt ani jinak neumí. ()
Mám z toho takové hodně smíšené pocity. Nejzajímavější asi bylo 20. století. Nevěděl jsem třeba, že jsou zákonem z roku 1922 zakázané hampejzy, proto tu vlastně v devadesátkách vzniklo tolik jakoby masážních salonů. 5/10 ()
První díl byl zajímavý i zábavný, ten byl na plný počet. Druhý už byl slabší, ale ještě se dal. A třetí? Tak to už byl průšvih nejhrubšího zrna. Ten už mi přišel jako velký blábol plný chaosu a trapných oslích můstků. Bohužel. Zkratkovitost i klouzání po povrchu, bez snahy "nakouknout pod pokličku", tomuto dokumentu hodně uškodila. Určitě se jako tato snaha nedají brát vyjádření pánů Vana, Rosenberga a dalších zúčastněných (včetně žen a trapnoexotů). Škoda. ()