The Tank Brigade
Režie:
Ivo TomanScénář:
Bedřich KubalaKamera:
Jan ČuříkHudba:
Jiří ŠustHrají:
Otomar Krejča st., Bedřich Prokoš, Martin Růžek, Vladimír Bičík, Gustav Heverle, Jana Dítětová, Július Pántik, Ota Sklenčka, Josef Hajdučík, Zdeněk Dítě (více)Obsahy(1)
Výpravný válečný film mapuje osudy tankové posádky na nejtěžším úseku bojové cesty První československé samostatné brigády. Sledujeme i osud jejího velitele - četaře Juraje Klimku. V době krvavých bojů o Dukelský průsmyk se mu nevyhne láska a ukáže se, že za maskou suveréna je ve skutečnosti plachý a citlivý člověk. Ve válečných scénách účinkovali tři tisíce příslušníků Československé lidové armády. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (60)
Na film jsem narazil náhodou hned na jeho začátku, kdy mě zaujala neskutečně obrovská masová scéna uprostřed války, ze které jsem válku cítil, jako hodně dlouho ne. To vše odehrávající se v kulisách rozbouraného města...ano, v tu chvíli jsem si opravdu pomlaskával, byl neskutečně spokojený a bál se nejhoršího. Tedy toho, co mělo přijít dál. Prostředek filmu tak nezklamal, nudil, nezajímal a hlavně furt porovnával kapitalistické svině a rudé kurvy, kdy vítěz byl naprosto zřejmej. Tu část jsem tak nějak přeskočil, s tím, že mě zajímá, co tvůrci ještě ukážou a na konci toho ukázali opět docela dost, když českoslovenští vojáci bránili Ostravu a do toho se přimotala ruská síla. Věrohodnost super, rozbombardované scenérie na československý film neuvěřitelné. Propaganda až na závěrečnou větu "kupředu soudruzi" se dala jakžtakž přežít. Celkově vzato, za úvodní a závěrečnou scénu to stojí za to vidět. ()
Bohužel film je příliš zatížen do očí bijící komunistickou propagandou - prozápadně orientovaný tankista (Martin Růžěk) je zobrazován jako ten největší zbabělec, a tak jediným kladem zůstavájí některé bojové scény, do kterých byla v době natáčení nahnána snad celá Československá lidová armáda. ()
Již méně důrazný Dohnalův Klement Gottwald podruhé! ()
„Tanková brigáda" je prvým filmovým dílem, které oslavilo hrdinně boje našich jednotek po boku Sovětské armády. A přestože jde o úplně novou thematickou oblast, v které náš film nemá žádné zkušenosti, vyšlo z rukou tvůrců tohoto filmu dílo dobré. Autoři zvolili formu široké historické fresky a tomuto záměru podřídili celkovou komposici díla. Mohli tak ukázat nejen hrdinství vojáků a jejich osudy, ale i celé politické pozadí bojů brigády, intriky londýnské vlády i boj Komunistické strany Československa za konečné vítězství nad fašismem na všech frontách. Vznikl tak film politicky úderný a umělecky přesvědčivý. Filmový přehled 36/1955 ()
Válečný film zachycující bitvu o Dukelský průsmyk. Jako obvykle se nelze ubránit jisté dávce naivity a prosovětské propagandy, ale bojové scény jsou slušné zvládnuté. Průměr tomu dám.50% ()
Propaganda zabalená do pancířů tanků T34. Hvězda za snahu o válečný film, a hvězda za užití skutečné bojové techniky. Spíše z tohoto ohledu má dnes snímek nějakou cenu. S tím ale soudruzi asi nepočítali.... ()
Válečný film s mnoha bojovými scénami a nepřehlédnutelným výkonem Martina Růžka. ()
Události druhé světové války se staly logickým privilegiem poúnorového filmu, jehož vedoucí představitelé získali neomezenou moc manipulovat s historickými fakty podle vlastního zkreslujícího náhledu. K desátému výročí osvobození byla připravována pod záštitou tehdejšího ministra obrany Alexeje Čepičky i všech armádních složek velkolepá (barevná) rekonstrukce vojenských operací z konce války. Historické události od bojů o Dukelský průsmyk po vstup sovětských vojsk na Moravu jsou ovšem tendenčně zkresleny pomocí vedlejších dějových linií, v nichž je vykresleno pletichaření členů londýnské exilové vlády, které ve filmu jde pouze o udržení mocenského aparátu a nikoli o podporu českých vojáků. Stejně schematické jsou všechny postavy, hrané plejádou vynikajících herců a předních členů činohry pražského Národního divadla (Krejča, Boháč, Dohnal, Vejražka, Nedbal...). Několik záběrů, v nichž hraje prim dobová vojenská technika, stojí za pozornost, včetně toho, že na jejich realizaci se podílel František Vláčil, tehdy začínající filmař-dokumentarista. Objektivně se ale jedná o prolhaný blábol. ()
Pokud pominu nadmíru povedené bojové scény, tak se jedná jen a jen o tupou propagandu. Představitelé západního odboje jsou zobrazováni jako arogantní snobové pohrdající dělnou třídou popřípadě jako zbabělci, zatímco u ruských generálů a komunistů je tomu pochopitelně naopak. Vše korunuje samostatná, zřejmě dramaticky-milostná, linie jednoho z tankových velitelů, který je navíc extrémě na pěst. 30% ()
Válečný film, na jehož výrobě se podílel (jako umělecký poradce) i František Vláčil . Ve zcela neinvenčním zpracování je divák zahrnut nesmyslně nasnímanými bojovými scénami (proč střílejí plamenomety do vzduchu a exploze nezanechávají krátery?) a diskusemi o budoucnosti tankové divize i národa (plakátové vypodobnění exilových politiků je zvláště "zábavné"). Film vrcholí scénami osvobození Ostravy, z nichž některé se natáčely na autentických místech. Postava Miloše Sýkory je založena na muži, který skutečně zachránil most před výbuchem, a umožnil tak vjezd spřátelených vojsk do města (most dnes nese jeho jméno). Ve skutečnosti však první tank vjel do Ostravy z druhé strany mostu, než je ukázáno ve filmu. Jiří Dohnal si po odporné Výstraze zopakoval roli Klementa Gottwalda - s výsledkem ještě podivnějším něž ve zmiňovaném filmu. "Národně výchovný" škvár 50. let... ()
Naprosto hrozná bolševická propaganda, u které člověk nevím zda se smát, či s hrůzou kroutit hlavou nad tím, že tohle někdo myslel vážně. Jediným plusem jsou pak bojové scény, na kterých je velice poznat, že film vznikl ve spolupráci s československou lidovou armádou. ;) 30% P.S.: Viděna 93 minut dlouhá verze vydaná Filmexportem. (Celkem by mě zajímalo, kde by byla k sehnání 114 minut dlouhá verze) ()
Mám takovou zásadu, že pomíjím propagandu, která mě sice sejránkuje, ale film vznikal v dané době, tak se s tím nedá nic dělat. Ovšem tohle bylo jenom o propagandě a když už byla válečná scéna tak mě nebavila.. Tenhle film nemá smysl vidět. ()
Film dostal své dvě hvězdy vlastně ještě před vlastním začátkem. Stačilo si přečíst obal DVD a bylo jasné, jak šíleně bude snímek napěchovaný komunistickou propagandou :-( Pár pozitivních filmových okamžiků, na jeho hodnocení stěží něco změnilo. ()
Československý válečný velkofilm pojednává o 1. československé tankové brigádě, která bojovala na východní frontě, v bojích o Československo přes Duklu až po ostravskou operaci. Po shlédnutí mám rozporuplné pocity. Po filmařské stránce celkem slušné, ale co na mě zapůsobilo, byly hodně dobře natočené bitvy, na tu dobu rozhodně ano. Dost mě překvapilo také, jakou techniku filmaři použili. Protože pušky MP44, Panzer IV nebo StuG se ve filmech často nevidí. A mám dojem, že jsem tam místami zpozoroval i německý tank Panther, což je ve válečné kinematografii unikát. A ještě bych vyzdvihl výkon Júliuse Pántika coby velitele tanku, ten se mi fakt líbil. Na druhou stranu, co se týče historické pravdy, tak to jsem si zase vyslech ty propagandistický žvásty a to, jak byli vykresleni západní Spojenci, fuj. To, že Spojenci chtěli rozpustit 1.ČS tankovou brigádu proto, aby po válce nebyli žádní komunisti v tankové armádě? Je tohle normální? To se mohlo zrodit jen v primitivmí hlavě. Proto po historické stránce bych tomu vpálil hned z místa odpad!, protože z pravdou z politickýho hlediska to nemá nic společnýho. Ale za ty bitvy dávám 4*, což dohromady dělá 2*. ()
Naivita a pro-sovietske zameranie je z filmu vidno na kilometre, kazdopadne vsak jeden z tych lepsich filmov z ceskoslovenskej kinematografie 50. rokov : 70 % ()
Tanková brigáda nabízí díky velkolepě pojatému oslavnému výročí a ojediněle masové podpoře československé lidové armády úchvatnou podívanou bojových scén. Technická i herecká stránka zaujmou svou nadprůměrnou kvalitou. To sice zvládne i ideologické poslání, jen ne v příliš pozitivním světle vidění. Rozdělení světa na dobro komunismu a zlo všeho ostatního bez známek pochybností je hanebně křivé. Tanková brigáda je především manipulativní propaganda, kde jakýkoliv viník stojí vždy na druhé straně barikády. Ať po stránce válečné, tak po stránce ideologické, těžký to život soudruhů! Hlavní postavou nestoudného komunistického hymnu je major Stašek (velmi zajímavý Otomar Krejča st.), velitel československé tankové brigády v rámci rudé armády. Jeho úloha je srozumitelná a přes profesní odmítání politického handrkování začíná pomalu a jistě rozpoznávat ryzí čistotu komunistických idejí. Ikonickou postavou je poručík Tomeš (Bedřich Prokoš), přesvědčený osvětový důstojník. Dohlíží na správný osobnostní vývoj všech členů v jednotce a sám jde ve všem příkladem vpřed v boji zbraní i slov. Nejsužovanější postavou je kapitán Renč (velmi dobrý Martin Růžek), náčelník štábu. Příznivec Londýna je prototypem proradného kapitalistického světa, kde zbabělost si podává ruce s vlastizradou. Hlavní ženskou postavou je mladá Olga (sympatická Jana Dítětová), uvědomělá sanitářka brigády s nezbytnou romantickou vsuvkou. Nejvýraznější postavou z řad prostých vojáků je četař Juraj Klimko (zajímavý Július Pántik), vychloubačný tlučhuba a ctižádostivý řidič tanku. Postavy londýnských přisluhovačů generála Hasala (dobrý Ladislav Boháč) a ministra Němce (velmi zajímavý Miloslav Holub) mají jen zvýraznit věrolomnost a prodejnost kapitalistického světa. Z dalších rolí: opatrný a nespekulující Renčův podřízený nadporučík Jožka Hrstka (příjemný Gustav Heverle), politicky uvědomělí tankisté Strnad alias táta (Ota Sklenčka), Jarda Pavlíček (Josef Hajdučík), Vaněček (Zdeněk Dítě) a desátník Jaško (Jiří Sovák), svědomitý mechanik Kysela (Rudolf Deyl ml.), otcovský generál Moskalenko (Vojta Plachý-Tůma), obětavý ostravský komunistický odbojář Miloš Sýkora (Jiří Vala), jeho ustaraná stará matka (Otylie Beníšková), ministrův duchovní doprovod monsignore Hála (Oldřich Velen), zuřivě a nepřístojně neústupný německý generál (velmi zajímavý Vítězslav Vejražka), obezřetnější německý plukovník (zajímavý Miloš Nedbal), či na velkohubá veřejná prohlášení vždy připravený komunistický poslanec Klement Gottwald (Jiří Dohnal). Obrazy skrývají poetiku, několikrát jsem se v jejich rytmu zasnil. Po filmařské stránce je film v pořádku, ovšem jeho ideologické přesvědčení je připraveno sejmout každého nesouhlasujícího. Kam se podělo budovatelské nadšení? ()
Jednostranne a velmi zavadejici valecne dilo z nasich luhu a haju. Temer kazdy rozhovor je skutecna " perla ", o to vice jsem ale presvedceny o budouci hodnote tohoto snimku. Je to totiz dvousecna zbran, ktera ukazuje nejen pohled na dejiny konce druhe svetove ( i kdyz z casti zkreslene ), ale take pohled na propagandu komunismu v letech padesatych ( zde uz plne autenticke ). Vykony hercu jsou jake jsou, ve valecnych filmech malokdy nekdo vynikne a neni to tolik naskodu jako treba u dramatu. Sceny na bitevni pole jsou ale pastvou pro oko fanouska tohoto zanru. Je jasne, ze tomu dost pomohl rok nataceni, i tak film pripomina svou vypravou filmy sovetske. Povinnost videt, nazor at si udela kazdy svuj. Zabery z Ostravy mi udelaly radost. ()
Jen za ty bitevni sceny... zbytek nestoji za komentar... ()
Pravé tanky,děla,letadla.. Falešné dialogy... ()
45 minut jsem čekal jestli film začne. Nic se nestalo, tak jsem to vypnul. Július Pántik hraje hrozného dementa... ()