• Schlierkamp
    ***

    Československý kriminální film inspirovaný skutečnou událostí odehrávající se v Mariánských lázních těsně po utichnutí válečných bojů v květnu 1945. Pozůstatky válečných křivd a uklidňování poválečných nepokojů má na starosti vedoucí místní veřejné bezpečnosti Šedý V. Neužil se svým sympatickým asistentem J. Abrhámem. Přestože by určitě měli mnoho starostí s nově vznikajícími problémy související s odsunem německého obyvatelstva, zabývají se fémovou vraždou z roku 1933, kdy došlo k objednanému usmrcení německého protinacistického emigranta profesora Lessinga. Hlavního podezřelého představuje německý občan Eckert v podání K. Hlušičky, jenž vyšetřovatele klame nepravdivými výpověďmi. V lázeňském městě na západě Čech dochází ke střelbě, výbuchům na železnici a jiným nepokojům, jenž mají na svědomí osoby z hnutí Hitlerjugend odmítající připustit si Führerovu prohru a poměrně zarážející je, že měkota V. Neužil jejich počínání nikterak neodsuzuje ani netrestá, naopak u soudního přelíčení projeví s těmito osobami smířlivý a chápavý postoj. Zatímco v první polovině snímku dostal dostatek prostoru J. Abrhám, v druhé části už není tolik vidět a jeho nadřízený se na obrazovce objevuje mnohem více. Zajímavou postavu majora Fulína s neformálním vystupováním ztvárnil Z. Dítě, v další menší roli kolaboranta se objevil B. Šmída. V závěru filmu přijíždějí vlakem do osvobozeného pohraničí noví obyvatelé a dá se říci, že kromě záběrů na lázeňskou kolonádu a jiné pohledy na vyhlášené lázeňské město, jež se objevují zejména na začátku filmu, se snímek I. Tomana v ničem nevymyká dobovému nevýraznému normalizačnímu stylu natáčení.(9.7.2018)

  • waits
    ***

    Dal bych čtyři hvězdy, kdyby Toman příběh nezazdil závěrečnými záběry a nepřetočil tím do té doby poměrně střízlivě vyprávěný příběh do aktuálního propagandistického pamfletu. Pátrání samotné je neslané nematné, ale postavy jsou velmi zajímavé, navíc obsazené proti obyvklému klišé. Bohumil Šmída nehraje obvykle dobráckého kriminálníka, nýbrž inspektora, Adolf "Zápotocký" Filip není mužem z lidu, ale elegatním vyšetřovatelem, Neužil nebo Dítě filosofují tak, že to diváka neurazí atd. Na rok 1973 lepší průměr. Až na ten závěr, jak už nazančeno..(16.8.2011)

  • lover

    Zajímal by mě názor historika zabývajícího se se zobrazenou dobou. Dle mého soudu jde o ukázkově normalizační počin, v němž svět zdánlivě není černobílý. Poukážeme na množství chyb establishmentu, jak systémových, tak i individuálních, ale nad tím vším ční morálně nezkažený hrdina, který ve výsledku proti onomu establismentu nejde, ale jen jej svým správným jednáním ozdravuje, což daný systém nakonec ocení. A je jedno, zda jde o (zde) nastupující komunistickou moc nebo systém demokraticko-kapitalistický (viz. třeba Policajt v Beverly Hills, kde policajt vyšetří zločin navzdory svým nadřízeným). "Relativizace hodnot" v podobě bývalého policisty-kolaboranta, který pomůže k vyštření vraždy (navíc vraždy Němce Němcem) by ve striktních 50. letech zřejmě nebyla možná. Naopak v 70. letech zase nebylo možné, točit tak naivně lživě, jako v letech 50. Ona normalizační tendečnost se projevuje právě v rádobyoběktivitě. Podobně ale působí i většina hollywoodských žánrových titulů ve vztahu k americkému mocenskému systému. Dovětek ve "Výstřelech" ovšem nenechá nikoho na pochybách, jak se věci mají - Současní Němci jsou podle tvůrců stále nacisti:) Z hlediska stylu či řemesla se film sice vyhýbá trapným módním manýrám, působí uměřeně, ale zároveň zoufale všedně, neinvenčně a tím pádem i nudně a zdlouhavě. Není divu, že film zapadnul.(16.8.2011)

  • sigf07
    ***

    Na svou dobu poměrně povedená kriminálka, která se sice také nevyhla lehce propagandistickému podtónu, ale v daleko menší míře než to (v roce 1973) bylo obvyklé. Navíc to příjemně vyvažuje občasným rýpáním do tehdejších autorit, viz. major kriminálky z Prahy (ožrala), úplatný vrátný nebo Abrahámova poznámka k důstojníkovi Rudých gard při rekonstrukci vraždy: "Slezte z toho žebříku. Vás bych si teda na úkladnou vraždu nenajal".(6.12.2009)

  • Nerajohn
    ***

    V mojí knihovně už nějaký ten pátek přebývá knížka s názvem Mordcentrála X od Romana Cílka a její polovina se týká vraždy T. Lessinga v roce 1933. Film Výstřely v M. Lázních je jakousi rekonstrukcí příběhu a točí se hlavně kolem vyšetřování celého případu v roce 1945. Myšlenka velmi dobrá a kupodivu ani zpracování příliš nezaostává. Jen K. Hlušička v roli nacistického vraha byl obsazen přímo proti svému zažitému typu. Ve filmu si hodně užijeme J. Abrháma, hlavního vyšetřovatele hraje V. Neužil, chybět nesmí nestor krimi filmů B. Šmída a zaujme i mistr malých rolí Z. Dítě. Verdikt: Tohle šlo natočit mnohem mnohem hůř.(5.12.2009)

  • - Filmovanie prebiehalo v Mariánských Lázňach a Drážďanoch. (dyfur)

  • - O režii filmu dlouho usiloval František Vláčil, kterého lákalo téma vzestupu nacismu. Ústřední dramaturg Ludvík Toman však látku svěřil Ivo Tomanovi. (Xell)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace