poster

Anna Kareninová

  • Česko

    Anna Karenina

  • Sovětský svaz

    Anna Karenina

  • Sovětský svaz

    Анна Каренина

  • Slovensko

    Anna Karenina

Drama / Romantický

Sovětský svaz, 1967, 145 min

  • sportovec
    *****

    Odkaz geniálního Lva Nikolajeviče Tolstého se zdaleka neomezuje na skvělou epopej VÁLKA A MÍR. ANNA KARENINA je dalším drahokamem v pomyslné pokladnici nadčasového odkazu jeho klasického díla. A současně další velká látka a výzva pro filmaře. Pro ty ruské z předcházejících generací uhodila jejich hvězdná hodina v slábnoucím svitu chruščevovského tání šedesátých let. Tvůrčímu týmu Alexandra Zarchy se podařilo vystihnout osobitou poetiku Tolstého románu, převést ji do neméně osobitého tvaru ruského filmu a zjednat rovnováhu mezi lyričností, vzbouřenou romantičností i vlastně napínavě probíhajícím dějem. Uhrančivá ruská krasavice, kterou tehdy Taťjana Samojlova byla, nabídnutou příležitost beze zbytku využila. V historické galerii ruských ženských postav přibyl další důležitý kinematografický článek (o dvacet let později na Kareninu naváže v dalším skvělém ZÍTRA BYLA VÁLKA neméně skvělá postava tragické Viky Ljuberecké). Tradiční ruské ženství v postavách tohoto lidského typu dosáhlo vrcholu svých emancipačních kvalit. Je to vklad, který má svůj světový rozměr; je to rovnomocný pandán k energickému anglosaskému nebo ostrovtipnému až uštěpačnému ženskému francouzskému typu. Cit, láska zejména, je mocný a ve své bezohledné, spalující vášnivosti a náruživosti cit často záhubný a zničující. Ale kdo ve svém životě alespoň jednou nehořel, nežil. Anna Karenina se dokázala vzepřít. Porážka jedince se stala majákem emancipační touhy následovkyň a dědiček. Naše dnešní lidství by bylo ještě sušší, suchopárnější, bezútěšnější, kdybychom alespoň zlomkem plochy našich duchových chodidel doposud nestáli na ramenou tragických velikánů obou pohlaví. I dnes smekáme před monumentem hrdinek historického všedního dne carského Ruska Alexandra III. A litujeme, že nemůžeme svá líčení opírat o čerstvý zážitek ze zdařile vytvořených DVD nahrávek a beze zbytku tak závisíme na vlastních letitých vzpomínkách.(5.5.2008)

  • NinadeL
    ***

    Taťjana Samojlova samozřejmě není Garbo, která svými dvěma vynikajícími verzemi má na Kareninu patent, ale hraje lépe, než před deseti lety v Jeřábech táhnou. Toto dvojdílné zpracování mě osobně překvapilo svojí živelností, dramatičností a požitkářstvím. Má hodně co do sebe vnímat tento barevný širokoúhlý film, který dělá sovětské kinematografii mnohem lepší jméno, než by se dnešní divák mohl nadát. DVD od Řitky ovšem nabízí hrozitánskou kopii, vybledlou a v ořezu, takže renesance se film opět nedočká.(10.2.2011)

  • kobejn
    *****

    Pro mě jako starýho tolstojovce, kterým sem kdysi býval, to bylo sice s dvacetiletym zpožděnim (AK sem četl v roce 1997 pokud se pamatuju), ale i přesto sem si během sledování filmu vše vybavoval, tedy skoro vše, netvrdim, že znám celou knihu nazpaměť, ale ty hlavní věci sem nezapomněl. Nevím, kolik filmovejch adaptací AK existuje, ale dovolim si tvrdit, že líp než jak to natočil pan režisér Zarchi to už adaptovat nelze, jedním slovem, je to vynikajicí verze, jev ní vše podstatné z knihy, zároveň je dost osobitá, aby nešlo jen o otrockej přepis díla. Výborně byli vybráni představitelé klíčových postav, Stiva, Kitty, Dolly, Karenin - ten byl mimořádnej!, Vronskij, Levin a nakonec i sama ejkej alias Anna Karenina, i když k té bych měl výhrady. Podle knihy sem si Annu představoval jako nadpozemsky krásnou ženu, něco mezi dnešní Angelinou Jolie a Sophií Marceau z před asi tak patnácti let. Prostě jako něco nepředstavitelně úžasnýho, oproti tomu vybraná herečka byla jen obyčejnou, žádná krasavice, ale asi bylo nemožný najít krásnou ženu i dobrou herečku v jednom, tak dal Zarchi radši přednost té herečce, ale to je čistě subjektivní pocit. Já sem rád, že sem se včera na ten Art díval a že sem tudle verzi viděl. Záslužnej čin, že jí dávali, spousta těchhle adaptací sou někde zavřený v trezorech a je potřeba je občas oprášit.(4.9.2016)

  • Jezinka.Jezinka
    *****

    Já věděla, že ruská verze bude nejlepší. Naprosto bez diskuse, pro mě nejlepší je. Ani v téhle verzi nejsou všechny vedlejší děje z knihy, ale jde o kosmetickou úpravu, ne o brutální amputaci. Pravda, trochu mi chybí uzavření příběhu ostatních postav, záběr na míhající se vagony usekává závěr trochu příliš náhle. Nevím, co bych měla zdůraznit nejvíc - zda scénář gramotného scenáristy (evidentně si přečetl knihu a dokázal z ní vytvořit smysluplný scénář), krásnou hlavní dvojici, dokonale vykresleného Karenina, skvěle načrtnutého Levina a Stivu Oblonského, naprosto kolem prstu si mě ale omotal malý Serjoža. To bylo tak neuvěřitelně líbezné dítě.(1.3.2011)

  • elizabeth_ba
    *****

    Konečně zpracování, ve kterém je Vronskij hezčí než Karenin... (přičemž, ne že by ten na svá léta vypadal špatně.) K filmu téměř nemám výhrad, občas mě trochu iritovala Taťjana jako Anna, ale rozhodně méně něž Keira, kupodivu mi nejlépe do této role sedla v tv verzi z roku 2013 Vittoria Puccini, (již jsem málem vynesla v zubech jako Mary Vetseru v Korunním princi), ale snad až v tomto zpracování mi došla tragédie všech zúčastněných a docenila jsem nádherně vykreslené jednotlivé postavy, z nichž každá měla nějakou nosnou vlastnost (zmíním např. lehkomyslnost Vronského nebo zásadovost až upjatost Karenina) ale rozhodně k nim měli i spousty dalších, takže nevyzněly černobíle (např. Karenin se sebou nechal pěkně manipulovat a Vronskij se zase docela ve vztahu snažil), čehož si já nesmírně cením a myslím, že právě tohle odpovídalo i románu (já si ho vážně budu muset přečíst). S Levinem jsem sice také byla nejspokojenější s tím nejnovějším, v podání von Thuna ( a nečekejte, že to nějak racionálně vysvětlím, už z pohledu na něj je to totiž jasné), ale celkově může toto sovětské o nejlepší zpracování soupeřit jen s verzí Garbo, Rathbone, Marc z roku 1935.(28.2.2015)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace