Reklama

Reklama

Nebuď smutný

  • Sovětský svaz Ně gorjuj! (více)

Obsahy(1)

K smířlivému prožívání života, ale také k vitalitě a optimistickému pohledu na svět vyzývá adaptace románu Clauda Tilliera Můj strýc Benjamin (1843), kterou podle scénáře Revaze Gabriadzeho natočil režisér Georgij Danělija ve studiu Mosfilm, ovšem v Gruzii. Právě tam, do druhé poloviny 19. století, byl z francouzské provincie přenesen příběh o mladém lékaři Benjaminu Glontim, jenž se po petrohradských studiích vrací do malého gruzínského městečka a jen s obtížemi získává důvěru u pacientů, kteří dávají přednost staršímu zkušenému doktorovi Levinovi a jeho svérázným praktikám. O to více času má Benjamin na své přátele, zpěv a oblíbené víno... Gabriadze a Danělija zahrnuli do filmu četná pěvecká a taneční čísla, vycházející z národního folklóru. Také díky nim se film těšil značné pozornosti v zahraničí, údajně jej vysoce ocenil i Federico Fellini, jemuž gruzínská kultura byla celkově blízká. Téměř současně s Danělijovým filmem vznikal ve francouzsko-italské koprodukci pod režijním vedením Edouarda Molinara stejnojmenný přepis Tillierova románu s Jacquesem Brelem v titulní roli. Na rozdíl od něj se však tragikomedie Nebuď smutný! stala filmovou klasikou, která pobaví a dojme i téměř čtyřicet pět let od svého vzniku. (Seminář ruských filmů)

(více)

Recenze (8)

lilihit 

všechny recenze uživatele

Veľmi kuriózne filmové spojenie ducha francúzskej a gruzínskej vinárskej kultúry. Úctivej voči práci, obradnej voči originalite osobnosti, hoci krutej vo svojom autentickom vyznávaní hodnôt. Autor predlohy Claude Tiliard napísal zhruba v polovici 19. storočia (u nás hlboko romantické časy) bohorúhačský text o strýkovi Benjaminovi a Grigorij Danelija sa smial smrti a pokrytectvu spolu s ním. Skvelá hudba Kančeliho, ktorá sa zaryje do pamäti na večné časy. Úžasní Vachtang Kikabidze a Sofiko Čiaureli. Skrátka paráda. Žiadne klišé. ()

danliofer 

všechny recenze uživatele

Takovéto filmy o lásce a sounáležitosti vždy pohladí na duši - obzvlášť v dnešní době plné egoismu, individualismu a nesmyslné soutěživosti... Za pozornost stojí i fakt, že film je prodchnut nádhernými písněmi. Pro ty, jež vládnou ruským jazykem, možno zhlédnout zde: http://www.youtube.com/watch?v=wZKuhK0gEmg ()

Reklama

Morien 

všechny recenze uživatele

Takové příjemné pohlazení po tváři, připadala jsem si ukolíbána jako malé děcko. Líbila se mi trajektorie putování hlavního hrdiny, zvláště odskok do vězení byl speciálně jímavý. -"Proč by se bůh namáhal sesílat na nás choroby, když zároveň s nimi posílá na zem lidi, kteří je umí vyléčit?" ()

garmon 

všechny recenze uživatele

Vždycky mě tu dovedou překvapit nízká a vysoká hodnocení těch kterých filmů. "Nebuď smutný" mi přijde dnes přinejmenším do své půlky velmi nestravitelný, naivistický film, a přesto si tu stojí, jak si stojí. Všechny ty pánské kvodlibety, které zní napříč filmem jsou krom trapnosti velmi dobře zkomponované, zazpívané a zahrané a srší z nich čistota, prostota a radost z jednoduchého bytí. Ale pusťte to dnešnímu divákovi zvyklému na Christophera Nolana a vysměje se vám. Zrovna tak dnešní Gruzie bude podle mě na hony vzdálena portrétu této idyly. Čiaureli je skvělá - jiskrná, temperamentní, radostná - bytostná herečka! Připomíná mi trochu Annu Magnani, ale zde je mladší a i její esprit je lehčí. Druhá půlka s řidčím množstvím podivných šaškeců připomíná silně Paradžanova a Jakubiska - to je ten pramen. Kančeliho hudba je zvlášť ke konci geniální. ()

vitekpe 

všechny recenze uživatele

Po delsi dobe zase film se zvlastni Софико Чиаурели. V mensi roli tez krasna Анастасия Вертинская. Film je to paradni a doporucit ho lze bez vyhrad vsem divakum bez predsudku. Vyborne natocene i zahrane, s prijemnou naladou a s dokonalou muzikou (pisnickama). P.S.: skoro vse, co jsem zatim videl od tohoto rezisera (Георгий Данелия) bylo bezva. To je radost... :-) ()

Galerie (23)

Reklama

Reklama