Všem se daří dobře

Zlatá Palma - výběr (20.01.2006)

Na některé cesty by se člověk neměl nikdy vydat, můžou totiž bolet na duši, přesněji řečeno, na některé cesty, by se člověk měl vydat, jen pokud je připravený poznat sám sebe. Krutý a smutný, stejně jako když v deset dopoledne stojím před hospodou, která otvírá až v jedenáct dopoledne. (17.05.2009)

║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $1,745,470║Tržby Celosvetovo $-║ (31.03.2009)

Môžu byť rodičia spokojní, keď nevedia ako ich deti žijú, keď nevedia kde spia, kam chodia do práce?Nie, a stokrát nie.Východisko?Nečakaná návšteva.M.Mastroiani plný štastia a presvedčenia, že vychoval dobré a úspešné deti,by sa od radosti s každým delil o to aký je štastný otec.Z toho pramení množstvo vtipných situácií,ale postupne ako navštevuje jedno dieťa po druhom zisťuje,že množstvo vecí nefunguje tak ako si myslel.Celkom príjemne pozerateľný film s peknou hudbou od E.Morriconeho, ktorý sa ukázal v 5 sekundovom zábere v úlohe dirigenta.Keď si z tohto filmu neodnesiete nič, tak minimálne poznanie/úplne geniálne/, že víno sa dá urobiť aj z hrozna.70%. (19.02.2009)

Ennio také jako herec, zvláštní, a Mastroianni opět skvělý, však již dost zestárlý s velice posmutnělým výrazem a rolí.. (13.08.2008)

Krásně sladkobolný film o tom, jaké to je, když autorita otce s přibývajícími léty pozvolna přechází, až přejde do submisivního postavení, v němž se musí doprošovat něčeho tak minimalistického, jako je to, aby se děti aspoň jednou sešly u jednoho stolu. Asi to tak musí být, většinou i je, ale stejně je to, i při všem odlehčování, smutné. (29.03.2009)

Co chtěl to hrál. Nic moc. (13.08.2010)

Zeptejte se starého Mattea, jak se má jeho pět dospělých dětí, rád vám poví, že všem se daří dobře, jen jim ve své úspěšnosti jaksi chybí čas na návštěvu otce - nebo jen odvaha přiznat svá selhání? Zeptejte se ho, jestli měl na konci své cesty dost dioptrií na to, aby tu přehradu z přetvářky, co vystavěla jeho neschopnost zůstat otcem, namísto projektantem svých snů do jejich životů, uviděl. A neptejte se mě, jestli jsem všechen ten smutek chtěla sdílet s ním... (26.08.2013)

Marcello Mastroianni si "ukradol" film pre seba, jednoznačne má najväčší priestor a dominuje s ľahkosťou a noblesou. Jeho penzista Matteo, ktorý sa rozhodne navštíviť svojich päť dospelých detí, je synonymom lásky a krehkosti. Tornatoreho príbeh je smutný i veselý, presne ako život sám. K zážitku dopomáha pekná hudba Morriconeho, ten si strihol aj maličkú úlohu ako dirigent v milánskej La Scale. (04.11.2019)

SLOVENSKÁ TELEVÍZNA PREMIÉRA: STV 2 = 8.12.2008 (9.12.208) (09.12.2008)

Hlavne dve veci na mňa v tomto filme urobili veľký dojem. Prvá je dôvod prečo som sa rozhodol predovšetkým tento film sledovať a ním bol Ennio Morricone, ktorý nielenže zložil spolu so svojim synom Andreom pre tento film opäť raz excelentnú hudbu s trpkoradostným hlavným motívom, ktorý dokonale vystihuje celú povahu filmu, ale si tu aj zahral. Maestrovi sa tu dostalo krásnej drobnej úlohy, ako inak dirigenta, ktorý v La Scale diriguje Verdiho La Traviatu. Ďaľším úžasným momentom filmu bola snová sekvencia s čiernym balónom na pláži, ktorý vďaka rôznym pohľadom nasnímania (predovšetkým záber biely kôň - čierny balón) vytvára prekrásne surrealistické predstavenie. Chváliť Mastroianniho ani nemá význam. (13.12.2008)

V každé rodině je něco, že? A Marcello Mastroanni by mohl vyprávět....pět dětí...ale stojí o něj vůbec pořád?Tornatore s Morriconem jsou zkrátka úžasný tandem, a když je i pan herec....přesto mi do čtyř hvězdiček něco chybělo. (22.05.2014)

ocenenia : MFF Cannes 1990 - Nominácia na 1. cenu (18.03.2013)

Mam neskutocne rad taliansku kinematografiu na rozdiel od takej povedzme Snorlax, ktora je platonicky zamilovana do francuzskej kinematografie. To ja ne, lebo stale si myslim, ze hnoj sa produkuje vsade - bez ohladu na narodnost. Italia vyprodukovala uz dostatok hnoja, ale niekedy sa mi zda, ze ten francuzsky je o cosi smradlavejsi a horsie sa rozklada. No nic, prec od hnoja, smerom k dobremu a kvalitnemu filmu. Nie je tu nic komplikovane a an i strhujuci dej nehrozi - starsi chlap sa rozhodol navstivit svoje haranty ktoe ziju po roznych mestach Italie. V roli starsieho muza sa predstavil Marcello Mastroinanni /La Noche/ ktory putuje po krajine. Poznavam tu nielen pribeh kazdeho z deti ale i Italiu a jej realie. Tornatore mi rezisersky navyse dost smakuje a jeho filmy mam neskutocne rad . 74 % (10.03.2018)

Ať žije Maestro Mastrojány! Bez něho by to bylo tak za dvě a půl, ale on je prostě famózní! (09.09.2010)

Giuseppe Tornatore opět velmi lže, je totiž i autorem scénáře. Všem dětem se až tak "bene" nedaří. Road movie s Marcellem Mastroiannim a skvělou kamerou a skvělou hudbou Ennia Morriconeho. MM ukazuje nohy starce prostitutkám a pan GT sem tam zastaví obraz včetně komparsu. Nebyl jsem nasrán ani zklamán. A taky se mi líbil fór s balónem evokujícím černou medůzu (na takové bejkárny je Tornatore skvělý) a Morricone coby dirigent Traviaty. (18.09.2011)

Krásný. Dojemný. Strašně smutný. Bojím se stáří. Bojim se sebe. Bojím se o sebe. (17.07.2014)

Pre mňa najslabší počin Giuseppe Tornatoreho. Ale keď budem mať raz šesťdesiat a pozriem si to ešte raz, asi to prehodnotím. O 33 rokov, priatelia :-) (23.01.2010)

Tak 85 %, lepší čtyři hvězdičky. Jedno z posledních děl Mistra Mastroianniho, film hluboce lidský a dobře vypovídající o současné společnosti. Tenkrát té italské, dnes už ale i té naší. Otec vychovává své děti k výjimečnosti a když vyrostou, stanou se z nich natolik obyčejní lidé, že než by se k tomu přiznali, raději s otcem pokrytecky přeruší kontakt. Otec při své pouti postupně poznává pravdu, kterou mu ukáže vlastně důchodkyně, s níž strávil asi dva dny na výletu v Rimini... Film navázal na kdysi dobrou tradici italského psychologického filmu se sociálními motivy. Jedna hvězdička vyškrtnuta za některé snové vize, které mi trochu narušovaly kontinuitu vyprávění. (10.09.2014)

Plytký príbeh s hlbokou myšlienkou, ktorá zrejme nebola až tak hlboká, aby nahradila tú prílišnú dejovú plytkosť... Inými slovami: Z hovna bič neupletieš. (23.05.2012)