Le pistole non discutono

Věděli jste, že měl Billy Kid bráchu jménem George? Že Billy vypadal jako Horst Frank? Tato drobná překvapení zcela překonal fakt, že Rod Cameron je sám Pat Garrett! Příběh patrně inspirován jmény a faktem, že Garrett chtěl dostat Billyho, to je tak vše, v čem se s realitou podobají (což možná není na škodu). Očekávání dalšího rodinného Duelu v Texasu se nepotvrdilo. Tohle byl zatraceně drsný částečně psychologický kousek vůbec nedávající znát, že je teprv z 64. roku a Horst má před sebou dokonce ještě i Černé orly. Na začátku nás uvede strašně dojemná Morriconeho irská písnička Lonesome Billy. A já docházím k docela chybnému názoru, že Horst bude zodpovědným starším bratrem umravňujícím svého mladšího podvádějícího v kartách a chtějícího vybílit banku. Až poté, co bez mrknutí oka zabije oba neozbrojené bankovníky, začne být zřejmé, že on je záporák. Od začátku bych řekla, že hlavní postavou je přes to on. Právě oženěný šerif Cameron se vydává do Mexika přivést zločince zpět, děj tedy sestává z putování nekonečnou vyprahlou Almeríí (nikde snad nebyla takhle rozpálená). S postřeleným Georgem a stálé úskoky vymýšlejícím Billym to nebude mít snadné. Horst je docela jiný záporák, než v pozdnějších kouscích. Není vysoce postaven, je mladý, nadšený a zkažený. Po stopě trojice se navíc pouští ziskuchtivá banda Mexičanů (vyslaná Titem Garciou s vlasy!), dojde voda, vztahy přituhují, Cameron vážně není sympaťák ani příliš okouzlující pistolník, přesto příliš nevadí. A v 55. minutě je konec! Došel scénář či byly spojeny dva zcela odlišné filmy, drama nahradí pobyt na rodinné farmě úděsné dívky v montérkách s mašlí a mladším bratrem, ikonický šerif se rozvalí v křesle, George, jenž se ještě před 5 minutami jevil, že zešílel, si pokojně zahraje na harmoniku a nebudem ušetřeni ani dívčina sóla u klavíru. Co následuje, nelze popsat. Všechny zlé pobijeme, my hodní se na to napijeme... To bolelo. Parádní kousek nadobro zničen. Jediné, co mě přimělo tu smtící půlhodinu přečkat, byl Morriconeho závěr dojímající k slzám. Když řeknu, že na začátku jsem uvažovala o plném počtu, a k tomu nedat nakonec dvě mě přiměl jen a jen Horst, nebudu lhát. (31.12.2013)

Rod Cameron je jeden z trojice "Oldov" v septemberovkach , pardon, decembrovkach , zase pardon mayovkach od Karola September, December ... Maya. V rodnom USA bol Cameron len vedlajsi herec, b -ckovy herec vo westernoch, vzdy sa viezol popri menach ako pan VychodnyLes, Robert Mitchum, Gary Cooper a John Wayne.  Zaciatkom 60. rokov odisiel do Europy, ktora ponukala niektorym americkym hercom lepsie moznosti vo filmoch nez rodny stat. Taxi ho vsimol aj harald Reinl, a popritom aj Mario  Caiano. prepad banky, ukradnutie velkej sumy penazi v dolaroch a utek do Mexika - stale velmi dobry namet na film, Cameron tu je pri neznamych hercoch ako hlavny tahun a hlavna hviezda  : 71 % (22.02.2022)

Tomuto dá někdo 4-5 hvězdiček, to se mi snad jenom zdá... Velmi naivní, neumělecký amerikanizující eurowestern. Ó, proti těmto soudobým výtvorům byl Reinl se svým Vinnetouem geniální. (24.04.2014)

Předleonovský spaghetti western se vším, co od takového filmu čekáme. Jasný, kladný hrdina, zákeřní padouši, krásná dívka, veselý chlapec, plno dobrodružství, minimum brutality a na konec dokonce přijede kavalerie, aby všechno zachránila. Nejlepší je samozřejmě Morriconeho hudba, z herců nejvíc zaujme Horst Frank coby padouch, kterého si ovšem neužijeme tolik, kolik bychom chtěli.. (04.03.2015)

Morricone, ako autor hudby, použil pre tento film pseudonym Dan Savio. (06.10.2017)