poster

Rimskij-Korsakov

  • Sovětský svaz

    Rimskiy-Korsakov

  • Sovětský svaz

    Римский-Корсаков

  • USA

    Rimskij-Korsakov

Drama / Životopisný

Sovětský svaz, 1952, 113 min

Scénář:

Grigorij Rošal

Komentáře uživatelů k filmu (2)

  • ripo

    Dmitrij Šostakovič: Nový umělecký film — „Rimskij-Korsakov". (Výňatky z kritiky.) Na plátna kin přichází nový film — „Rimskij-Korsakov". Před jeho tvůrci stál čestný úkol: ukázat život a tvorbu velikého ruského skladatele. Kladem filmu je to, že autoři v něm dokázali předvést velké množství jeho geniální hudby. Ve filmu zaznívají úryvky ze „Sadka", „Sněhurky", „Pohádky o caru Saltanovi", „Pověsti o nevidítelném městě Kitěži", „Nesmrtelného Kostěje", „Zlatého kohoutka", „Šeherezády". Účinek hudby Rimského-Korsakova je tak silný, že skoro zakrývá nedostatky filmu. — Práce herce G. Bělova na titulní roli je bezesporu velikým úspěchem. Jeho obličej a oči, když diriguje na příklad scénu roztání Sněhurky, působí ohromným dojmem. Tak, právě tak musí Rimskij-Korsakov vypadat, když se setkává se svými geniálními skladbami. Bělovova oduševnělá práce nás nutí věřit tomu, co se děje na plátně. — Silně je ukázán 9. leden. Také ostatní revoluční episody, na příklad schůzka studentů konservatoře, jsou ukázány přesvědčivě. A působení těchto událostí na Rimského-Korsakova a všechny jeho činy spojené s událostmi roku 1905 jsou hluboce oprávněné. V tom je velká zásluha režisérů G. Rošala a G. Kazanského a zvláště herce G. Bělova. — A přesto se autorům mnohé nepovedlo. Tato výtka se vztahuje především na scénář G. Rošala a S. Abramovové. Scénář je celkem napsán „správně". Avšak to k uměleckému dílu ještě nestačí. Správné myšlenky musí být diváku podávány tak, aby je silně a hluboce vnímal. Autoři scénáře zapomněli, že myšlenka uměleckého díla musí být vykládána uměleckými prostředky. — Postavy filmu „Rimskij-Korsakov" říkají mnoho správných myšlenek, jenže je bohužel jenom říkají. Tyto myšlenky nejsou odhaleny v ději, „nehrají" ve filmu. Objevují se bez spojitosti s dějem. Nadměrnost rétoriky dělá film „Rimskij-Korsakov" nudným. A nuda je jedním z hlavních hrobařů každého uměleckého díla. Je na místě ještě jednou připomenout základní zákon, že bez dobrého scénáře není dobrého filmu. — Podle mého názoru neúspěšně je ukázán Rimskij-Korsakov i jako tvůrce svých geniálních děl. Hraje své skladby sám, je přítomen na jejich představení, říká hercům vznešené lichotky, vychází se uklonit před oponu na aplaus obecenstva atd. Ale jak vlastně pracoval? To se nepodařilo říci. Všechno je odbyto naivním a diletantským ukázáním „tvůrčích muk". Tu si zakryl oči a objevilo se mu moře. Zaznívá hudba ze „Sadka". Tu naslouchá zpěvu ptáků. Zaznívá hudba ze „Sněhurky"... V tomto směru se „Rimskij-Korsakov" ve srovnání s filmem o Musorgském „Hudbou života" (režisér G. Rošal) a „Skladatelem Glinkou" (režisér G. Alexandrov) nedostal dál. — Lépe je ukázán Rimskij Korsakov jako činitel veřejného hudebního života. Jeho besedy se Stasovem, Mamontovem a Ramenským jsou občas zajímavé a věcné. Výborný je zejména rozhovor s Ramenským po poslechu skladby tohoto neschopného „novátora". — Závěrem: uznat film „Rimskij-Korsakov" za zcela zdařilý není možné. Není bez vážných ideově uměleckých nedostatků. Naše kinematografie však má vynikající režisérské a herecké kádry; o tom nás přesvědčuje i „Rimskij-Korsakov". A my máme právo a povinnost od našich nadaných režisérů a herců i od našich scénáristů požadovat, aby o velikých ruských skladatelích vytvářeli vysoce umělecké filmy. Filmový přehled 49/1953(14.12.2008)

  • d-fens

    ocenenia : MFF Benátky 1953 - súťažný výber(16.1.2017)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace