Savršeni krug
Obsahy(1)
Dokončený kruh byl natočen v Sarajevu dva roky poté, co skončila válka. Je úplně oproštěný od politiky, vypráví jen lidský příběh. Na jeho scénáři spolupracoval Abdulah Sidran, Sarajevan duší a osudem (věnoval Sarajevu spoustu svých básní), který se dříve proslavil jako scenárista Kusturici (Vzpomínáš na Dolly Bell, Otec na služební cestě). Film je velmi osobní výpovědí o životě ve válečném Sarajevu, kronikou detailů každodenního života v něm, které pronikají přes setkání dvou sirotků se starším básníkem. Ten se jich ujme a učí je, jak ve městě přežít. Film je pozoruhodný svou humanistickou silou, niterným sdělením o právě prožité zkušenosti, ale přitom není přehnaně emocionálně vypjatý a vyvaruje se jakýchkoliv obvinění. Uchovává to, co válka chtěla zničit, bytostnou sarajevskou toleranci. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (7)
Kenović velmi hezky vykresluje své postavy a jejich vzájemné vztahy, a zasazuje je do velmi věrohodného (jak by také ne) prostředí městské válečné zóny obléhaného Sarajeva. Do celkového obrazu mi ale nezapadají některé prvky hrající zbytečně moc na city – trampoty zvířátek (opravdu jen těžko hledat něco emočně apelativnějšího než pejska na vozíčku), a už vůbec celá metafora s uzavřeným kruhem, pro níž těžko hledat jiný motiv než emocionální vyvrcholení filmu (a přitom se tolik nabízí souvislost se "začarovaným kruhem násilí"). Příliš věrohodné není ani závěrečné zneškodnění ozbrojené jednotky dvanáctiletým Kerimem. ()
Film jsem bohuzel videl v puvodnim zneni, bez titulku a tak mi nektere dialogy usly. Jinak se ovsem jedna o krasny film a vztahu postarsiho muze a dvou mladych sirotku uprostred valecneho Sarajeva. Atmosfera je nasata valkou a pusobi velmi autenticky. Film doprovazi i krasna hudba, dobry filmovy pocin. ()
moc povedený film o životě v sarajevu za války. není přepjatý a na city hraje tak akorát. dobrá připomínka, že ne až tak daleko od nás se nedávno muselo kličkovat mezi ohořelými vraky tramvají kvůli ostřelovačům - a taky to, že lidi si mohou pomáhat i v takovýchto situacích. a propos: správný překlad názvu by byl daleko spíš "Dokonalý kruh". ()
Dokonalý kruh mě vzhledem k obecným ohlasům hodně zklamal. Scénář je předvídatelný, velmi melodramatický (napadalo mě srovnání - taková o dost horší obdoba Kolji) a občas také nechtěně směšný - zejména v závěru, kdy ani ne náctiletý hluchoněmý chlapec zvedne jakoby nic těžkou zbraň a bez jakýchkoliv problémů zastřelí profesionálního vojáka (a předtím ještě jednoho zmlátí jakousi palicí). Filmařsky je to také hodně nezajímavé a nebýt skvělého Mustafy Nadareviče s jeho nadávkami a občasné libozvučné hudby, snad bych ve školním kinosále i propadl svodům sladkého spánku a celý kruh si nechal s čistým svědomím ujít. ()
Film nekomentuje situáciu v Sarajeve ani samotnú vojnu a ani nehľadá vinníkov. Je to taká sentimentálna vojnová dráma o starcovi a dvoch deťoch, ktorá je občas emocionálne prehnaná. Záverečná scéna preto nieje moc prekvapujúca a naviac jej chýba logika. Ale celkove vzato je film dojemnou kronikou života v obliehanom meste, ktorá nenudí a nekladie na diváka veľké nároky. ()
Reklama