The Canary Connection
Režie:
Ivo TrajkovScénář:
Ivo TrajkovKamera:
Vladimír HolomekHudba:
Michal PenkHrají:
Karel Roden, Miroslav Táborský, Lucie Zedníčková, Marián Labuda st., Július Satinský, Milan Lasica, Ivana Chýlková, Miloš Kopecký, Martin Huba (více)Obsahy(1)
Manažer zpěváka Michala Penka Don Giovanni (Karel Roden) odjíždí se svým svěřencem natočit nový videoklip na Kanárské ostrovy, kde se oba zapletou do mezinárodního komplotu několika mafiánských band usilujících o vzácný recept na Becherovku. (J.Connor)
Recenze (96)
O co že tu vlastně jde? Prý o krádež receptury na Becherovku...ale to je jen bohapustý klam, ve skutečnosti je to fraška, ve které lepší čeští herci uplatňují svůj komediální talent... ()
Nehorazna kravina, ale byly chvile kdy jsem se i zasmal...... ()
Zatímco lokální hvězda pop-music Michal Penk točí na Kanárských ostrovech videoklip, jeho manažer Don Giovanni (Karel Roden) se připlete do plánu na loupež století. Kmotr zdejší mafie Don Padre (Miloš Kopecký) chce získat přísně tajný recept na becherovku a ten je po nepřehledně složitém transportu z Karlových Varů k nenalezení. Každý, kdo si chce kmotra z nějakého důvodu naklonit, po receptuře pátrá... Dobová propagace vsadila na slogan "Proč chodit na jiné filmy, když v tomhle je všechno?" Zní to sice podobně nabubřele jako naivní zlatokopecké pokusy o instantní kasaštyk typu Nahota na prodej nebo Trhala fialky dynamitem, ale to je klam. Jmenované filmy byly pochybné od samotného začátku, kdežto na Kanárské spojce jsou znát prvotní dobré úmysly i značné množství tvůrčí invence, kterým okolnosti nedopřály dotáhnout věc do konce. Film se sice točil v exotických lokacích, ale v polních podmínkách a s viditelně nedostatečným produkčním zázemím. Přesto má vtipný scénář, neurážlivý humor i solidní herecké výkony. Pokud někdo v komentáři teatrálně běduje nad vulgaritou nebo přehráváním, buďte si jistí, že film neviděl. Protože právě tyto dvě obvyklé ingredience českých filmových hurápodniků ze začátku devadesátých let Kanárská spojka vynechala. Gagy jsou lepší a horší, ale téměř vždycky podané civilně. Navíc nejsou takzvaně "lidové", alespoň ne ve smyslu přízemní pivní legrace soudobé konkurence. Jestli mi něco skutečně vadilo, byly to spíš některé technické nedostatky (obraz je neustále buď přehnaně temný nebo naopak přesvícený, vyloženě strašlivá je hudba Michala Penka), ale nemohl bych říct, že jsem se nudil nebo nedejbože propadal hanbou, jak je to trapné. Vůbec ne. Film patří mezi nedotažené kousky jako Buldoci a třešně nebo Každá koruna dobrá a mezi odpad ho neřadím. 40% ()
Kanálská dojka... . . . Čuročivý odpad. D.m.s.n. snad největší hnus v polistopadovém úpadku filmové kultury v šašsku. Proč tak příkře? Podívejte se na tu sračku. Vlastně NE! Na to je zvrhlost se dívat. Doufám, že na této zhovadilosti hoši prodělali všechny ty prachy, za které zaprodali "sponzorům" poslední špetku cti a filmařského řemesla. I když vlastně možná ne. Prodat se už dá dnes všechno. Hnus! Howgh. ()
To nejzajímavější - vlastně co to melu - jedině zajímavé - je, kde na takovou slátaninu Trajkov sehnal peníze, protože každý producent, který podobnou věc podpoří, jasně prokáže svoji nesvéprávnost...A pak je vlastně zajímavé, kde zůstala soudnost herců, podílejících se na " projektu", jelikož herecké obsazení je nadprůměrné. Ztráta času v jakékoli rovině. Celkové hodnocení 0 %. ()
Úděsný blábol, jaký mohl vzniknout jen díky porevolučnímu filmařskému chaosu. Zabít Trajkova je málo. ()
Plyšový lev poprvé. Aneb co se vlastně stalo? Ivo Trajkov se propůjčil k výrobě filmového tvaru, který se stal naprosto typickou žánrovou odnoží českých devadesátek. Záchvat svobody a rozdělení ČSR muselo v přímém přenosu vypadat přesně jako tahle Kanárská spojka. K ritu se dostal jako hudební skladatel a téměř herec Michal Penk, autorem plakátu a rovněž hereckým debutantem je tu i Jan Saudek se svým harémem včetně Sáry. Co jméno, to samostatný příběh toho, jak se kdo vyrovnal se svou kariérou v onom neklidném roce 1993. Zcela v duchu doby jsou tu rovným dílem poděleni Češi i Slováci, takže proti sobě stojí tým Lasica, Labuda, Satinský a pro změnu Vinklář, Kopecký a Huba je černou ovcí na české straně. Svým způsobem je to rozkoš, ale jen pro pokročilé konzumenty toho národního pokladu jménem kinematografie. Těžko uvěřit, že pod jiným režijním vedením duo Roden/Chýlková (zejména u Pavláskové) dokázalo sehrát cosi skvělého a zde se tak prázdně pitvoří. Na druhou stranu Lucie Zedníčková si pouze zopakovala parodický tón z Kouře a zdejší roli opřela hlavně o šíleně přeexponované kostýmy. A v naprostém kontrastu k tomu všemu si svou tvář zachoval Miroslav Táborský, jehož výkon cele odpovídal nevděčné roli Rudolfa Valentina '93. Souhrnně je to nedocenitelný skanzen bizarní doby, ve kterém budou mít všechny další generace co objevovat a je škoda, že to není taková televizní trvalka jako například devadesátkový Soukup. ()
Tohle rozhodně nepatří k lepším českým filmů...troufnu si říct, že je to přímo na druhé straně ()
Plyšový lev 1993 ()
Hrozný bolehlav. opravdu to není tak špatné, aby se tomu dalo škodolibě smát. ()
Tohle je opravdu velmi špatný film. Kolikrát se dá najít i u špatných filmů nějaké to pozitivum, ale tady to snad poprvé nejde. Nepomohla účast takových herců, jako jsou Roden s Chýlkovou, i ostatní jsou velmi špatní. Film si uvědomuje, jak je hrozný, a tak se po celou dobu snaží shazovat, ale ani to nefunguje. Určitě jeden z nejblbějších českých filmů všech dob. ()
15.11.2010 Luxusní, nablbá, (sebe)parodická záležitost, srovnatelná s tituly jako Jesus Christ, Vampire Hunter nebo ... nic mě nenapadá. O tomhle stojí za to se rozepsat, ale zatím je to ještě moc živé...:) 03.05.2022 viděno znovu a musím jít o hvězdičku výš. Miluju <3 ()
Je tedy fakt, že naposledy jsem to viděl v roce premiéry nebo tak nějak (asi 94), ale některé věci mne tam myslím pobavily. Je to taková rozverná kravinka s docela vtipnými momenty (třeba vybuchnuvší invalidní vozík). Každopádně umístění mezi "bottom 200" si dle mého nezaslouží, jsou tu horší filmy - třeba Titanic. ()
V době svého vzniku bych tento film hodnotil maximálně 2 hvězdičkami. Ale čas ukázal, že jde o svým způsobem nadčasovou absurdní parodii ve stylu filmů Oldřicha Lipského. A vlastně zneužít product placement pro vlastní parodii - tedy otočit tu message naruby - jsem zde viděl poprvé. ()
Ideální na bolení hlavy, ani Becherovka nepomůže… Ivo Trajkov natočil asi vůbec nejabsurdnější počin devadesátých let. Nepochopím asi nikdy, co přesně chtěl říct, ale jisté znaky jsou čitelné. Pod mixem žánrů se skrývá parodie na westerny či gangsterky (s gore efekty!), prostředí se střídají podobně nerytmicky jako v moderních amerických parodiích a především zcela nerespektují jakýkoli koncept. Trajkov si pro legraci nahodil asi pět zápletek, jenže s nimi vůbec nehýbe a veškerý „posun“ souvisí s neustálým přeskupováním postav ve smyslu -> před minutou byl s tím, za minutu s nepřítelem, za další s nepřítelem nepřítele. Musel to být zábavný přístup během fáze natáčení, protože scénář evidentně NEBYL, jenže tak velký tvůrce debutující Trajkov není, aby tím zabavil dvě hodiny, a nekonečné zvraty ve stylu Lipského „Joea“ se neskutečně znechutí. Parodování klišé (romantických, hudebních manýr) je pak možná přesné, ale neuvěřitelně toporné. Často pro přehrávání herců (Rodenův pláč Trajkov žene až k nesnesení), často pro celkovou tvůrčí neschopnost. Přitom je filmu škoda. Kanárská spojka je místy silně sebereflexivní a ironická (přiznává, že je blbá...), když třeba poslíček z novinami vyvolává „Roden už nebude hrát s Trajkovem“ či když slyšíte zprávu o zdrcující kritice Kanárské spojky v televizi (!), vidíte možnosti. Navíc tento mladý tvůrce určitě není neznalý, výchozí záběr se točí kolem odkazů k Lawrencovi z Arábie a v jedné scéně je dokonce vtipně uvozen („To je Don Omar či Rudolph Valentino?“), přičemž Trajkov inscenuje jakoby němý záběr s velkým důvtipem. Snesitelné je i Kopeckého adorování Al Caponeho či slovenské vsuvky ve stylu „všetko má koreně u nás na Dunaji“. Jenže každá drobná perlička zapadá při vzpomínce na zbytek, v němž je Kopeckého a jiných matadorů málo, zatímco trapný Táborský s přehánějícím Rodenem dominují. Ke konci je to tak strašná křeč a trapnost (+ nechutnost za scénu u Nuseláku), že chuť na panáka Becherovky spolehlivě zapudí. Tak zpotvořený experiment se nevidí často, je to k nepochopení. Vzhledem k taktnímu mlčení by mě ani nepřekvapila kultovnost „spojky“ po letech. A pokud ne toto, tak Roden má v záloze podobně obskurní Massebu (nebo to bude Don Gio?), jak vidět, velké množství pochybných děl čeká na „objevení“. Připíjím na zdraví, budoucí fanoušci…! ()
Odpad nebo plný počet, tady je to zřejmě jedno. ()
Parodie na parodii. Protože ze všech slavných filmů, na které se tady odkazuje, vypadá, že Spojka cílí nejvíce na Limonádového Joa. Občas se zde povede opravdu vtipně absurdní fórek nebo situace, ovšem většinou je to podáno nezajímavě a nudně. A o trapné scénky tu rozhodně nouze není. Hraje tady skoro celá naše tehdejší herecká špička, někteří z nich ve svých nejlepších letech, už kvůli nim bych film nemohla hodit do odpadu. Někteří komentátoři naznačují že tato komedie byla nepochopena a nedoceněna dobou vzniku, já bohužel ty kvality nevidím ani skoro po třiceti letech od jejího natočení. ()
Ovsem jako vyzkumny vzorek ceskeho porevolucniho filmoveho kokotismu je toto dilo nedocenitelne a i k dnesnimu dni ma pro tyto ucely nevycerpatelny potencial. ()
Nieje to nuda. Je to prepálené, áno to je. Ale tento guláš nemá dynamiku a je škoda, že sa niekto neporadil s odborníkmi na paródie a výsmechy komerčným žánrom. Tu sa zrejme naozaj písali scény a dialógy večer pred natáčaním. Lebo ono to nieje zlé. Má to svoje šplechy, hlášky, gagy a situácie, ktoré mohli byť skultovnené podobne, ako to najlepšie z komediálneho žánru Českej kinematografie. ()
Opravdovy unikat nesvazany dramaturgickymi pozadavky ci logickymi zakonistmi. Becherovka. Fascinujici dokument sve doby, ktery s pribyvajicimi lety bude jen dal dozravat. Becherovka. Sel bych s hodnocenim i vys, ale chtelo to precijen trochu vic Michala Penka. To zdejsi nepochopeni ale zamrzi. Becherovka. ()