Pějme píseň dohola

Výborná, místy až satirická komedie z prostředí pionýrského tábora. Výborně jsem se bavil i po několikátém shlédnutí. Úmyslně amatérské výkony herců i neherců dodávají filmu až nostalgicko-kultovní nádech. Koho bavil například přehrávaný styl jako ve sklepáckém filmu Kouř, ten si najde humor i zde. PPD není komedie pro každého, tomuto specifickému až absurdnímu typu humoru se musí přijít na chuť, musí se umět pochopit. # 90% # "Zahraj, Peče se děťátko jak ryba." # Až se objeví, zeptáme se ho na všechno. - Já se ho na nic ptát nebudu, já jsem ráda, že nic nevím." # Přísahám na Jimma Cartera, protože ho nikdo nemá rád." # "Já mít za nás zodpovědnost, tak se tak netlemím." (28.10.2012)

Vše, co jste chtěli vědět o pionýrských táborech, ale báli jste se zeptat. Trojan tu formou lehce absurdní frašky, kterou podtrhuje škála angažovaných neherců, pro příští generace, ale jako vždy, nakonec spíš pro ty minulé,  shrnuje podstatu  dětských táborů za socialismu.   Hezké v tom, že ač se mění politická garnitura a názvy organizací, tak vši jsou na táboře pořád průser, děcka chodí na výlety, vedoucí chlastaj a šukaj nebo jako pan Strach naháněj a potom i uklizečky a správce tábora je pořád ten "nejchytřejší", jen to není soudruh, ale pan.  Výkony neherců pochopitelně parádní,  kulturista Říha jako Bob pak naprosto ultimátní. Škoda, že jeho filmová kariéra se nevyvíjela v rakouském modelu.  Ulrika Kotajná byla možná i  o fous či spíš číslo podprsenky hezčí než Eva Vejmělková, kterou mi silně připomínala a scénky s názvem: Vracení stromu do přírody nebo Prapor a žebřík se pak nedají ohodnotit méně než třemi rudými hvězdami. (12.07.2023)

Bylo mi to doporučeno od mých spolužáků, že jestli jsem tohle neviděla, tak fakt musím už jen kvůli "A švidra vydra". Upřímně bylo to dobré doporučení. Smála jsem se u toho docela dost, nad těmi stupidními dialogy aka "No tak s dětma už dělám leta. A myslím že to dělám dobře. Zatím. - Eště co na to děti. - Hele sklapni vrtuli Saďoure. Já už hergot nevím. To je asi švidra." či ještě inteligentnější reakce "No a teď ty Bobe. - Já jsem Bob, ale to už si říkal. - To je Bob." Zírala jsem na to ucho, mladičkého "Lotranda" aka Strach jako 17letý (sorry kámo, ale ať už si režíruješ, co chceš - i když jsou to dobré filmy, pro mě si furt Lotrando). Jedné věci si člověk všimne hned na začátku - jak sakra dobré dětské herce jsme dříve měli. Kam se na to hrabou ty dnešní děcka ze všech seriálů a filmů, které odříkávají své řádky jako básničku a tváří se u toho jako "mamí já tu nechci být, co to po mě sakra chtějí". Prostě nevím, čím to je, ale dříve ty děcka uměla hrát a tady tohle je důkazem. "A co kouzelný slovíčko? - Švihej!" Jediná scéna, která mi nešla do hlavy bylo to desetiminutové pochodování krajinou za doprovodu hudby jak od nějaké jazzové alternativní kapely. Zbytek byla řada báječných scén, ze kterých na ukázku třeba, když ten špekáček šel tančit ploužák s dřevěným sloupem, hezky se uklonil a tančil.. a jak pak odstrčil toho, co ho chtěl vystřídat. Prgy mrgy tygr aka Primeros.. evidentně značka prověřená léty. Konec tábora byl naprosto nezapomenutelný a fantaskní. 3-4* P.S: Ty cíchy /rozuměj povlečení/ poskládali pěkně hnusně. (22.01.2014)

Příšerný postsynchron, a ne vždy je patrné jestli jsou výkony stylizované nebo špatně zahrané... Ale vizuálně je to nádhera (kompozičně, barevně + věrohodná prostředí jsou využita na maximum) a celé to má velmi příjemnou atmosféru podivnosti předrevolučních dob. A k tomu nemalou měrou přispívají i krásné koláže Davida Vávry. (19.07.2011)

Myslím, že Hřebejk není tak špatný režisér a Jarchovský tak špatný scénárista, jak někteří lidé tvrdí (o Trojanovi nemluvě), ale tato jejich prvotina je vážně dost ubohá: Několik ucházejících vtipů na kvantum trapných; špatně napsané postavy, které se neumětelsky omezují na karikatury; příšerní, toporní "herci" (snad vyjma těch, kteří ztvárňují titulního hrdinu a Boba) a opravdu amatérská režie. K pozitivům patří nicméně velice povedené kolážované titulky (od Davida Vávry) a sednoucí rockový kytarový soundtrack (od skupiny Zikkurat). - Pokud bych však Pějme píseň dohola bral jako nikoli práci profesionálů, nýbrž studentů FAMU (kterými tvůrci v době počátečních prací skutečně byli), musel bych konstatovat, že se jedná o nadprůměrný studentský film. (02.08.2007)